19 C 5/2024-50 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku 27 818 Kč s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. Žalobkyně a žalovaný dne [datum] uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen jako„ smlouva“). Na základě této smlouvy byl žalovanému žalobkyní poskytnut standardní neúčelový úvěr ve výši 30 000 Kč. Na účet žalovaného byla dne [datum], v souladu s uzavřenou smlouvou, převedena částka ve výši 27 500 Kč, zbylá částka ve výši 2 500 Kč byla převedena na účet zprostředkovatele úvěru coby provize za jeho zprostředkování. Účastníci se dále dohodli, že poskytnuté peněžní prostředky tedy předmětný úvěr společně s úroky dle dohodnuté roční zápůjční úrokové sazby bude v celkové ceně úvěru ve výši 40 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžité prostředky splácet, a to v pravidelných měsíčních splátkách po dobu 25 měsíců ve výši 1 600 Kč. První splátka byla splatná ke dni [datum]. Žalovaný sjednané splátky včas a řádně nehradil, a proto žalobkyně dluh ke dni [datum] zesplatnila. Žalovaný dlužnou částku ani přes opakovanou výzvu k zaplacení neuhradil. Žalovaná částka ve výši 27 818 Kč se skládá z dluhu na jistině ve výši 23 268 Kč, dlužných úroků ve výši 1 562 Kč a dále z částky 100 Kč jako poplatku za každou ze tří zaslaných upomínek a výzev k úhradě dlužné částky (výzva ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum]), tj. celkem 300 Kč. Dále je žalovaná částka tvořena smluvní pokutou v celkové výši 1 497 Kč (celkem 3 smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každý měsíc, kdy byl žalovaný v prodlení s úhradou splátek, a to do zesplatnění úvěru) a částkou 1 191 Kč představující smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně od zesplatnění úvěru. Vedle žalované částky se žalobkyně na žalovaném domáhala zároveň zaplacení smluvního úroku ve výši 28,17 % ročně z částky 23 268 Kč od [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 23 268 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, přičemž žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, vyzval soud žalovaného podle § 115a o. s. ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ačkoli mu předmětné usnesení bylo řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř. 3. Na základě provedených důkazů zjistil soud ve věci následující skutečnosti. 4. Z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které žalovaný čerpal úvěr ve výši 30 000 Kč, jak vyplývá ze samotné smlouvy, přičemž v souladu s uzavřenou smlouvou byla žalovanému na jeho účet č. [bankovní účet] vyplacena dne [datum] částka ve výši 27 500 Kč, zbylá částka ve výši 2 500 Kč pak byla dne [datum] uhrazena na účet zprostředkovatele č. [bankovní účet] (2x Potvrzení [anonymizováno] o provedení transakce ze dne [datum]). Žalovaný byl ověřen jakožto majitel daného bankovního účtu verifikační platbou ve výši 1 Kč zaslanou dne [datum] z účtu č. [bankovní účet] na účet žalobkyně (Potvrzení [anonymizováno] o provedení transakce ze dne [datum]). Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžité prostředky uhradit celkem v 25 měsíčních splátkách ve výši 1 600 Kč. 5. Z Oznámení o zesplatnění pro smlouvu [číslo] ze dne [datum] a výzvě k úhradě dlužné částky ze dne [datum] a ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný sjednané splátky včas a řádně neuhradil, tudíž došlo dne [datum] k zesplatnění neuhrazené výše úvěru. 6. Dlužnou částku žalovaný nezaplatil. Žalovaná částka ve výši 27 818 Kč se skládá z neuhrazené jistiny 23 268 Kč, z dlužných úroků ve výši 1 562 Kč a dále z částky 100 Kč jako poplatku za každou ze tří zaslaných upomínek a výzev k úhradě dlužné částky (výzva ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum]), tj. celkem 300 Kč. Dále je žalovaná částka tvořena ze smluvní pokuty v celkové výši 1 497 Kč (celkem 3 smluvních pokut ve výši 499 Kč za každý měsíc, kdy byl žalovaný v prodlení s úhradou splátek, a to do zesplatnění úvěru) a z částky 1 191 Kč představující smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně ode dne zesplatnění úvěru [datum] do dne [datum]. 7. Z posouzení úvěruschopnosti zákazníka ke smlouvě o spotřebitelském úvěru vyplývá, že žalovaný uvedl, že jeho měsíční příjmy činí 47 414 Kč a jeho nezabavitelná částka je včetně vyživovaných osob 16 034 Kč. Toto žalobkyně doložila výpisem z insolvenčního rejstříku a z centrální evidence exekucí, kde není žádný záznam k osobě žalovaného, výplatními páskami z období [číslo] a [číslo], ze kterých vyplývá, že jeho čistá mzda pro potvrzení o příjmu byla 43 197 Kč a 53 711 Kč. Z Výdajů spotřebitele – nájemní smlouva mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] ze dne [datum] a čestné prohlášení [jméno] [příjmení] ze dne [datum] pak plyne, že výdaje žalovaného na bydlení činily 5 000 Kč, splátky úvěrů 8 355 Kč. 8. Na základě uvedených skutkových zjištění dospěl soud k následujícím právním závěrům ve věci. 9. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako: „o. z.“), se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Dle § 2398 odst. 1 o. z., úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. 11. Dle § 2399 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 12. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 13. Dle § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. 14. Dle § 122 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. 15. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neb