20 C 327/2024-12 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 16 560,51 Kč s příslušenstvím. Dle žalobních tvrzení žalobkyně vedla žalovanému běžný účet č. , Anonymizováno, . Žalobkyně následně uzavřela s žalovanou smlouvu o povoleném debetu ze dne 21. 10. 2021 a umožnila žalovanému čerpat finanční prostředky na běžném účtu do povoleného debetu. Žalovaný přečerpal prostředky na běžném účtu do nepovoleného debetu a žalobkyně proto odstoupila od smlouvy a běžný účet žalovanému ke dni 23. 2. 2024 zrušila. Žalobkyně nyní požaduje po žalovaném jistinu ve výši 16 560,51 Kč. Přestože se dle smluvních podmínek nepovelený debet úročí sazbou 25 % ročně, žalobkyně vedle dlužné jistiny žalobkyně požaduje po žalovaném smluvní úrok ve výši 14,75 % ročně z jistiny, jakož i zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z jistiny od 11. 5. 2024. Dále žalobkyně požaduje zaplacení zákonného úroku z prodlení v kapitalizované výši ke dni 10. 5. 2024 částkou 522,70 Kč, a dále kapitalizovaný řádný úrok ke dni 10. 5. 2024 ve výši 549,60 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku ze dne 20. 5. 2024.2. Žalovaný zůstal nečinný a k podané žalobě se nevyjádřil.3. Soud za postupu podle § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházeje přitom z listinných důkazů, které žalobkyně soudu předložila. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, soud doručil účastníkům v souladu s § 45 až § 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval). Žádný z účastníků o nařízení jednání nepožádal.4. Z provedených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění: Ze smlouvy o povoleném debetu ze dne 21. 10. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně se touto smlouvou zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve formě povoleného debetu, a to ve výši 10 000 Kč s úrokovou sazbou 12 % ročně. Dle této smlouvy při překročení celkové výše úvěru je celý záporný zůstatek na účtu považován za nepovolený debet. Výše úrokové sazby pro nepovolený debet činí 25 % ročně.5. Z dodatku ke smlouvě o povoleném debetu ze dne 26. 8. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaný dodatkem zvýšili úvěrový rámec na celkovou částku ve výši 15 000 Kč.6. Ve Všeobecných obchodních podmínkách je stanoveno, že po dobu trvání nepovoleného debetu na účtu klienta je banka oprávněna zřídit zvláštní (vnitřní) účet pohledávky z nepovoleného debetu, na kterém povede pohledávku z nepovoleného debetu, včetně příslušenství. Banka je oprávněna úročit nepovolený debet na účtu úrokem z nepovoleného debetu a dále úrokem z prodlení.7. Z historického výpisu z účtu bylo zjištěno, že zůstatek úvěru činil ke dni 22. 2. 2024 částku 16 560,51 Kč.8. Z odstoupení od smlouvy ze dne 12. 2. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného informovala o svém odstoupení od smlouvy z důvodu porušení smluvních povinností žalovaným.9. Z oznámení o zrušení účtu a zřízení zvláštního účtu pohledávek ze dne 23. 2. 2024 vyplývá, že žalobkyně upozornila žalovaného na povinnost úhrady dlužné částky a na zřízení zvláštního účtu k pohledávce žalovaného ve výši 16 560,51 Kč.10. Z předžalobní výzvy ze dne 20. 5. 2024 a potvrzení o podání ze stejného dne bylo zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovaného k úhradě částky ve výši 17 727,83 Kč do 27. 5. 2024.11. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Podle § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.13. Podle § 1968 věty první o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.14. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.15. Na základě zjištěných skutečností soud uzavřel, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena ve znění jejího dodatku smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), na základě které mohl žalovaný čerpat částku ve výši 15 000 Kč jako povolený debet na svém běžném účtu a zároveň se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu se sjednaným úrokem. Žalovaný však čerpal částku větší a na účtu mu vznikl nepovolený debet. Na základě toho žalobkyně zrušila běžný účet žalovanému, což ji oznámila dopisem ze dne 12. 2. 2024, dopisem ze dne 23. 2. 2024 žalovaného upozornila na převod pohledávky na zvláštní účet a zároveň ho vyzvala k úhradě dlužné částky. Předžalobní výzvu právní zástupce žalobkyně odeslal žalovanému dne 20. 5. 2024, přičemž jej vyzval k úhradě dlužné částky do 27. 5. 2024. Protože žalovaný dluh neuhradil, dostal se do prodlení (§ 1968 o. z.), čímž žalobkyni vznikl i nárok na zaplacení úroku z prodlení (§ 1970 o. z.), a to ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud dále žalobkyni přiznal smluvní úrok v kapitalizované výši 549,60 Kč od 22. 2. 2024 do 10. 5. 2024 a dále zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný částkou 522,70 Kč za stejné období.16. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 560,51 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.