5 C 322/2022-204 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 185 724,65 Kč. Uvedl, že je vlastníkem pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, a na něm stojící stavby č. p. , Anonymizováno, v ulici , adresa, . Část nemovitostí byla pronajata jako prostory sloužící k podnikání žalované. Žalovaná dne 31. 10. 2021 uznala svůj dluh u žalobce v celkové výši 170 378,51 Kč, který představoval dluh na nájemném a zálohách na služby, a zavázala se jej uhradit do 30. 6. 2022. Vzhledem k tomu, že tak žalovaná neučinila, uplatnil žalobce také nárok na úroky z prodlení z jednotlivých dlužných částech, a to od prodlení s jejich úhradou do doby, kdy měly být na základě uznání dluhu zaplaceny. Úroky z prodlení činí 15 793,50 Kč a spolu s uznaným dluhem ve výši 170 378,51 Kč tak žalobní žádání představuje částku 185 724,65 Kč.2. Žalovaná nárok vůči ní žalobou uplatněný neuznala. Zejména uvedla, že samotné uznání dluhu nemůže obstát pro rozpor s hmotným právem, když v souladu s čl. 6. 4. nájemní smlouvy, jakožto i v souladu se zákonem č. 67/2013 Sb., byl žalobce povinen provádět vyúčtování služeb spojených s užíváním předmětu nájmu dle skutečné spotřeby, což dosud za roky 2019, 2020 a 2021 neučinil. Lhůta k vyúčtování veškerých záloh uplatněných žalobou již uplynula, a proto se jejich zaplacení žalobce nemůže nadále domáhat. Současně žalovaná uplatnila v řízení kompenzační námitku, představující smluvní pokutu dle zákona č. 67/2013 Sb. ve výši 50 Kč za každý den prodlení žalobce s předložením vyúčtování za roky 2019, 2020 a 2021.3. Soud dne 2. 3. 2023 ve věci rozhodl rozsudkem č. j. 5 C 322/2022-56, kterým podané žalobě v celém rozsahu vyhověl a žalobci přiznal náhradu nákladů řízení. Shledal, že uplatněný nárok představuje uznaný dluh, jehož neexistenci žalovaná v řízení neprokázala. Současně nepřisvědčil žalovanou uplatněné kompenzační námitce, když dospěl k závěru, že ta nemá oporu v nájemní smlouvě uzavřené mezi účastníky ani právní úpravě. Zákon č. 67/2013 Sb. v daném případě nelze užít, neboť nedopadá na užívání nebytových prostor. Proti rozsudku podala žalovaná odvolání. Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením č. j. 28 Co 425/2023-169 ze dne 28. 2. 2024 rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Uzavřel, že na posuzovanou věc zákon č. 67/2013 Sb. dopadá (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 8. 2018, sp. zn. 26 Cdo 5212/2017) s tím, že v uznávacím prohlášení jsou uvedeny částky představující zálohy na služby, které již měly být podle § 7 zákona č. 67/2013 Sb. žalobcem vyúčtovány. Na tuto povinnost pak navazuje § 13 zákona č. 67/2013 Sb., který její nesplnění svazuje s nárokem nájemce na pokutu ve sjednané výši, jinak ve výši 50 Kč za každý započatý den prodlení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 6. 2020, sp. zn. 26 Cdo 4074/2019). Vázán právním názorem odvolacího soudu, v dalším řízení se soud I. stupně zabýval vyúčtováním služeb za roky 2019, 2020 a 2021 a opětovně kompenzační námitkou žalované, to vše ve světle zákona č. 67/2013 Sb.4. Žalobce doplnil, že veškeré záležitosti spojené s nájmem projednával s otcem jednatele žalované, panem , jméno FO, . Vzhledem k tomu, že žalovaná v rozporu s nájemní smlouvou neplatila v letech 2019 až 2021 zálohy na služby, nemohl žalobce provádět po uplynutí roku z daňových důvodů jejich řádná vyúčtování. Domluvil se tak s otcem jednatele žalované, že předmětem uznávacího prohlášení budou právě dlužné zálohy na služby s tím, že jejich vyúčtování žalobce provede, až bude dluh vyrovnán, souhrnně za celé tři roky.5. Z provedených důkazů učinil soud následující skutková zjištění:6. Z informace o pozemku v katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, v ulici , adresa, . Vše zapsáno na LV č. , hodnota, u , Anonymizováno, .7. Z nájemní smlouvy ze dne 30. 11. 2019 soud zjistil, že žalobce jako pronajímatel a žalovaná jako nájemce spolu dne 30. 11. 2019 uzavřeli nájemné smlouvu, jejímž předmětem byl nájem prostor sloužících k podnikání, nacházejících se ve druhém a třetím nadzemním podlaží budovy s č. p. , Anonymizováno, v ulici , adresa, , vlastněné žalobcem. Nájem byl sjednán na dobu neurčitou počínaje dnem 1. 12. 2019. Nájemné bylo sjednáno ve výši 12 000 Kč (14 520 Kč s DPH) a výše úhrady za energie a služby spojené s užíváním pronajatých a společných prostor byla stanovena částkou 3 680 Kč (4 452,80 Kč s DPH), obojí společně splatné ke každému 10. dni v měsíci. Z čl. 6. 4. nájemní smlouvy soud zjistil, že byla ujednána povinnost žalobce předložit žalované vyúčtování služeb a energií s tím, že případný přeplatek či nedoplatek jsou strany si povinny vyrovnat nejpozději do 30 dní od doručení vyúčtování.8. Z uznání dluhu ze dne 31. 10. 2021 soud zjistil, že žalovaná písemně uznala svůj dluh vůči žalobci co do důvodu a výše 170 378,51 Kč. Obsahem listiny byla specifikace uznaného dluhu, jakožto dlužného nájemného a dlužných úhrad za služby, vycházejících z nájemní smlouvy ze dne 30. 11. 2019 a vyúčtovaných fakturami níže:- Fa č. , hodnota, , splatná 10. 12. 2020 na částku 18 972,80 Kč (uhrazeno 10 628,40 Kč),- Fa č. , hodnota, , splatná 11. 2. 2021 na částku 18 972,80 Kč,- Fa č. , hodnota, , splatná 9. 3. 2021 na částku 18 972,80 Kč,- Fa č. , hodnota, , splatná 13. 4. 2021 na částku 18 972,80 Kč,- Fa č. , hodnota, , splatná 10. 5. 2021 na částku 18 972,80 Kč,- Fa č. , hodnota, , splatná 10. 6. 2021 na částku 18 972,80 Kč,- Fa č. , hodnota, , splatná 9. 7. 2021 na částku 20 666,81 Kč,- Fa č. , hodnota, , splatná 13. 9. 2021 na částku 15 500,10 Kč,- Fa č. , hodnota, , splatná 13. 9. 2021 na částku 15 500,10 Kč,- Fa č. , hodnota, , splatná 8. 10. 2021 na částku 15 500,10 Kč.Žalovaná současně uznala také nárok žalobce na zákonné úroky z prodlení, běžící z jednotlivých dlužných částek od prodlení s jejich úhradou až do zaplacení dluhu, k čemuž se zavázala nejpozději do 30. 6. 2022. Dle ověřovací doložky byla listina vlastnoručně podepsána , jméno FO, , jednatelem žalované, způsobilým za ni jednat samostatně, jak uvedeno v obchodním rejstříku.9. Ze shodných tvrzení účastníků, která mezi nimi nebyla sporná, vzal soud za své skutkové zjištění, že částka vyúčtovaná:- Fa č. , hodnota, , činí ve výši 3 891,60 Kč nájemné a ve výši 4 452,80 Kč zálohy na služby,- Fa č. , hodnota, , činí ve výši 14 520 Kč nájemné a ve výši 4 452,80 Kč zálohy na služby,- Fa č. , hodnota, , činí ve výši 14 520 Kč nájemné a ve výši 4 452,80 Kč zálohy na služby,- Fa č. , hodnota, , činí ve výši 14 520 Kč nájemné a ve výši 4 452,80 Kč zálohy na služby,- Fa č. , hodnota, , činí ve výši 14 520 Kč nájemné a ve výši 4 452,80 Kč zálohy na služby,- Fa č. , hodnota, , činí ve výši 14 520 Kč nájemné a ve výši 4 452,80 Kč zálohy na služby,- Fa č. , hodnota, , činí ve výši 16 214 Kč nájemné a ve výši 4 452,80 Kč zálohy na služby,- Fa č. , hodnota, , činí ve výši 11 047,30 Kč nájemné a ve výši 4 452,80 Kč zálohy na služby,- Fa č. , hodnota, , činí ve výši 11 047,30 Kč nájemné a ve výši 4 452,80 Kč zálohy na služby,- Fa č. , hodnota, , činí ve výši 11 047,30 Kč nájemné a ve výši 4 452,80 Kč zálohy na služby.Předmětem uznávacího prohlášení žalované tak bylo dlužné nájemné v celkové výši 125 847,50 Kč a dlužné zálohy na služby v celkové výši 44 528,10 Kč.10. Z výpočtu úroků z prodlení soud zjistil, že žalobce si vypočetl nárok na zákonné úroky z prodlení v částce 15 793,50 Kč, jakožto součet úroků z prodlení z každé jednotlivé vyúčtované částky, a to vždy ode dne následujícího po splatnosti příslušné vystavené faktury do 30. 6. 2022, tedy dne, kdy měl být celý dluh uhrazen.11. Z výzvy k plnění ze dne 22. 6. 2022 soud zjistil, že žalobce upozornil žalovanou na blížící se konec lhůty, ve které se žalovaná uznaný dluh zavázala zaplatit, a současně jí sdělil, že přistoupí k soudnímu vymáhání pohledávky, pokud dluh v dané lhůtě nezaplatí.12. Důkazy soud hodnotil jednotlivě a v jejich vzájemné souvislosti. Skutková zjištění z nich učiněná vytvořila společně s těmi nespornými propojený celek událostí představující skutkový stav věci. V řízení nebylo zavdáno k pochybnostem o pravosti a pravdivosti provedených listinných důkazů. Ostatními provedenými důkazy nebyly v řízení prokázány žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí. Z listiny vyúčtování energií a služeb za období 1. 1. 2019 až 31. 12. 2021 soud toliko seznal, že je z ní patrný vzorec zúčtovacího období jakožto kalendářní rok. Jiná skutková zjištění z ní nečinil, když sám žalobce uvedl, že ji nikdy žalované nedoručoval. Zbylé důkazní návrhy soud zamítl pro nadbytečnost. K tvrzené domluvě o prodlouženém zúčtovacím období žalobce ani přes poučení ze strany soudu nenavrhl žádné relevantní důkazy, které by ji mohly prokázat, resp. navrhl toliko svoji účastnickou výpověď, ke které soud nepřistoupil, neboť jde o podpůrný důkaz, který by bez spojení s jiným důkazem nemohl mít žádnou důkazní sílu.13. Na základě shora uvedených skutkových