28 C 36/2025-36 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 20. 5. 2025 domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení). Svůj nárok odůvodnila tím, že žalovaný jel dne 5. 6. 2022 (linkou 9), dne 7. 6. 2022 (linkou A), dne 31. 8. 2022 (linkou 8), dne 13. 9. 2022 (linkou 8), dne 1. 3. 2023 (linkou 8), dne 1. 5. 2023 (linkou B), dne 1. 10. 2023 (linkou B) a dne 22. 4. 2024 (linkou C) , Anonymizováno, hromadnou dopravou a při jednotlivých kontrolách se neprokázal platným jízdním dokladem a k výzvě kontrolora na místě a ani dodatečně neuhradil jízdné (8*30 Kč) a přirážku k jízdnému (8*1 500 Kč). Úrok z prodlení žalobkyně požadovala v zákonné výši vždy ode dne následujícího po dni jednotlivých kontrol, kdy byl žalovaný poprvé vyzván k úhradě dlužné částky. Žalovaný, ač upomenut předžalobní upomínkou, na svůj dluh doposud ničeho neuhradil.2. Žalovaný zůstal nečinný a k podané žalobě se nevyjádřil.3. Soud za postupu podle § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), věc projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházeje přitom z listinných důkazů, které žalobkyně soudu předložila. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, soud doručil účastníkům v souladu s § 45 až § 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval). Žádný z účastníků o nařízení jednání ve stanovené lhůtě nepožádal, žalobkyně nadto vyjádřila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu.4. Soud po zhodnocení všech listinných důkazů nacházejících se ve spise dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu. Žalovaný se přepravoval prostředkem veřejné dopravy provozovaným žalobkyní dne 5. 6. 2022 (linkou 9), dne 7. 6. 2022 (linkou A), dne 31. 8. 2022 (linkou 8), dne 13. 9. 2022 (linkou 8), dne 1. 3. 2023 (linkou 8), dne 1. 5. 2023 (linkou B), dne 1. 10. 2023 (linkou B) a dne 22. 4. 2024 (linkou C). Protože se na výzvu kontrolora v jednotlivých případech neprokázal platnou jízdenkou, naúčtovala mu vždy žalobkyně kromě jízdného ve výši 30 Kč i přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, které na místě neuhradil (zápisy o provedené přepravní kontrole č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, . Porušením Smluvních přepravních podmínek , Anonymizováno, vznikla žalovanému povinnost zaplatit jízdné v částce 30 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, přičemž splatnost pohledávky nastala právě dnem porušení Smluvních přepravních podmínek (viz Smluvní přepravní podmínky , Anonymizováno, , , Anonymizováno, ). Dlužnou částku v celkové výši 12 240 Kč žalovaný neuhradil ani na základě výzvy (předžalobní výzva z 21. 2. 2025 a předžalobní výzva ze dne 3. 3. 2025 včetně potvrzení o odeslání – Podání u České pošty).5. Po právní stránce soud věc posoudil dle ustanovení § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), ve spojení s ust. § 18a odst. 2 písm. c) a § 18a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, ust. § 37 odst. 5 písm. b) a písm. c) a § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a ust. § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní přepravu, ve znění pozdějších předpisů, s použitím smluvních přepravních podmínek , Anonymizováno, dopravce) ve znění účinném ke dni porušení tarifní kázně.6. Podle § 153 odst. 2 o. s. ř. soud může překročit návrhy účastníků a přisoudit něco jiného nebo více, než čeho se domáhají, jen tehdy, jestliže z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky.7. Po skutkovém a právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žalobkyně prokázala, že žalovaný opakovaně cestoval veřejným dopravním prostředkem žalobkyně a na výzvu dopravcem pověřené osoby se neprokázal platnou jízdenkou, žalobkyni jako dopravci tedy vzniklo právo požadovat po žalovaném zaplacení jízdného ve výši 240 Kč (8*30 Kč) (§ 2550 o. z. ve výši dle , Anonymizováno, a přirážky k jízdnému ve výši 12 000 Kč (8*1 500 Kč)(čl. 8 odst. 5 Smluvních přepravních podmínek, jedná se o smluvní pokutu dle § 2048 a násl. o. z., viz nález Ústavního soudu ze dne 10. 1. 2001, sp. zn. Pl. ÚS 33/2000).8. Na žalovaném bylo, aby tvrdil a prokázal, že pohledávku žalobkyně v celkové výši 12 240 Kč zaplatil, to však žalovaný neučinil a zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.9. Na základě shora uvedeného tedy soud žalobě vyhověl včetně nároku na úroky z prodlení dle § 1970 o. z., a to ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. vždy ode dne následujícího po dni jednotlivé kontroly, kdy byl žalovaný poprvé vyzván k úhradě jednotlivé dlužné částky.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 240 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.11. Při aplikaci § 14b a. t. soud přihlédl k tomu, že žalobkyně podala u zdejšího soudu totožné žaloby (tj. se stejným obsahem, strukturou, řazením vět) týkající se nároku téhož druhu (tj. nároku na jízdné a přirážky k jízdnému za porušení zákonné povinnosti se na výzvu pověřené osoby prokázat platným jízdním dokladem), byť jiných dlužníků. Soud má tak za to, že předmětná žaloba naplňuje znaky ustáleného vzoru uplatňovaného opakovaně týmž žalobcem (resp. jeho zástupcem) ve skutkově i právně obdobných věcech ve smyslu § 14b odst. 1 písm. a) a. t.12. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. a podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. byla povinnost žalovaného k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupce úspěšného účastníka.