11 C 102/2025-46 – Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se žalobou domáhá po žalovaném zaplacení částky 25 000 Kč s příslušenstvím. Tvrdí, že právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, , IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, (dále také jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela s žalovaným dne 19. 2. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě žalovanému poskytla v hotovosti částku 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky spolu se sjednanými úroky a dalšími smluvními platbami splatit ve 12 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 483 Kč, nejpozději do 19. 2. 2021. Spolu s jistinou ve výši 30 000 Kč měl žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně zaplatit 23 795 Kč, skládající se ze součtu kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši 16 133 Kč, částku ve výši 1 500 Kč za zpracování úvěru a částku ve výši 6 162 Kč za službu komfortního a flexibilního splácení. Žalovaný však své smluvní povinnosti řádně neplnil a do postoupení pohledávky uhradil pouze částku 5 000 Kč. Pohledávka ze smlouvy byla dne 28. 1. 2022 postoupena žalobkyni. Ta se v tomto řízení nedomáhá celé smluvní pohledávky, nýbrž pouze vrácení dosud neuhrazené části poskytnuté jistiny ve výši 25 000 Kč jako bezdůvodného obohacení, dále kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 965,10 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 25 000 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení. Před zahájením soudního řízení žalobkyně žalovaného písemně vyzvala k úhradě celé dlužné částky, avšak žalovaný ani přes tuto výzvu na svůj dluh ničeho neuhradil.2. V doplňujícím podání ze dne 22. 11. 2025 žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného, a to zejména na základě vyhodnocení informací, které si od něj vyžádala a získala před uzavřením předmětné smlouvy. Současně žalobkyně zdůraznila, že po žalovaném požaduje pouze úhradu částky odpovídající bezdůvodnému obohacení spolu se zákonným úrokem z prodlení. Otázku splnění zákonné povinnosti posouzení úvěruschopnosti považuje pro účely tohoto řízení za nerozhodnou.3. V doplňujícím podání ze dne 26. 1. 2026 žalobkyně uvedla, že je oprávněna uplatnit svůj nárok i v menším rozsahu, než jaký by jí jinak náležel. Dále uvedla, že její právní předchůdkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného s náležitou odbornou péčí, především na základě vyhodnocení informací, které od žalovaného získala před uzavřením předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní i jiné poměry, přičemž správnost těchto údajů byla ověřována prostřednictvím jím předložených dokladů. Poskytnuté informace byly zaznamenány v zákaznické kartě žalovaného ze dne 19. 2. 2020 a ověřeny dokumenty uvedenými v části „Ověřené dokumenty“. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru dále vyplývá, že údaje nezbytné k posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr byly úplné a pravdivé. Ze zákaznické karty ze dne 19. 2. 2020 je patrné, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ověřila majetkové poměry žalovaného na základě pracovní smlouvy, potvrzení o příjmu a výplatních pásek. Současně z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku zjistila, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení. S ohledem na skutečnost, že žalovaný uvedl, že pracuje jako asistent prodeje ve společnosti , právnická osoba, , jeho měsíční příjem činí 25 450 Kč, nemá vyživovací povinnost ani závazky z kreditních karet či jiné dluhy, a s přihlédnutím k výši jeho příjmu i poskytnutého úvěru neměla právní předchůdkyně žalobkyně důvod pochybovat o jeho schopnosti úvěr řádně splácet. Žalobkyně dále zdůraznila, že případné porušení povinnosti prověřit úvěruschopnost nezpůsobuje absolutní neplatnost smlouvy podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. K požadovaným dokladům uvedla, že podle rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 2020, č. j. 5 Co 231/2020–97, bylo postačující, aby měl poskytovatel úvěru podklady pro posouzení úvěruschopnosti k dispozici ke dni uzavření smlouvy. Žalobkyně byla rovněž vyzvána, aby vysvětlila, z jakého důvodu při tvrzeném bezdůvodném obohacení současně uplatňuje nárok na úrok z prodlení a od kdy jej požaduje; k této výzvě se však nijak nevyjádřila.4. Žalovaný zůstal nečinný a k věci se nevyjádřil.5. Soud účastníky řádně předvolal k jednání na den 25. 5. 2026 od 14:00 hodin. Žalobkyně se k jednání dostavila, zatímco žalovaný se, ačkoli byl řádně obeslán, bez omluvy nedostavil. Soud proto jednal bez jeho přítomnosti.6. Z listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění:7. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 19. 2. 2020, včetně smluvních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 19. 2. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru, jejíž nedílnou součást tvoří smluvní podmínky. Na jejím základě poskytla žalovanému peněžní prostředky v hotovosti ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se naopak zavázal uhradit právní předchůdkyni žalobkyně vedle jistiny také poplatek za spotřebitelský úvěr v celkové výši 23 795 Kč, z čehož částka 16 133 Kč představuje smluvní úrok, 1 500 Kč poplatek za zpracování úvěru a 6 162 Kč připadá na sjednání doplňkové služby komfortního a flexibilního splácení. Celkovou dlužnou částku ve výši 53 795 Kč se žalovaný zavázal splatit ve 12 měsíčních splátkách po 4 483 Kč, přičemž poslední splátka činí 4 482 Kč.8. Ze Zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 19. 2. 2020 soud zjistil, že žalovaný při sjednávání smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uvedl, že jeho čistý měsíční příjem činí 25 450 Kč a je mu pravidelně vyplácen vždy k 10. dni kalendářního měsíce jeho zaměstnavatelem , právnická osoba, , u něhož pracoval na pozici asistenta prodeje. Tento příjem byl jeho jediným zdrojem obživy. Dále soud zjistil, že žalovaný v době uzavření smlouvy bydlel v nájemním bytě a jeho odhadované měsíční výdaje činily 10 000 Kč. Žalovaný měl středoškolské vzdělání, byl svobodný a nedisponoval kreditní kartou ani úvěrem u jiné společnosti. Při sjednávání úvěru měl žalovaný předložit pracovní smlouvu a dvě výplatní pásky za měsíce listopad a prosinec 2019, kterými již žalobkyně nedisponuje.9. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 včetně přílohy č. 1 soud zjistil, že s účinností ke dni 28. 1. 2022 byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným z titulu Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, postoupena na žalobkyni.10. Z Tabulky s výpočtem zákonného úroku z prodlení soud zjistil, že ke dni postoupení pohledávky na žalobkyni evidovala právní předchůdkyně za žalovaným dluh na jistině ve výši 25 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 1 965,10 Kč.11. Z Oznámení o postoupení pohledávek ze dne 30. 1. 2022 včetně podacího lístku soud zjistil, že žalovanému bylo dopisem oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni z právní předchůdkyně žalobkyně a současně byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do deseti dnů ode dne doručení oznámení.12. Z Výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě a podacího lístku ze dne 26. 9. 2024 soud zjistil, že žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě dlužné částky nejpozději do 11. 10. 2024.13. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci:14. Dne 19. 2. 2020 byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , jejíž nedílnou součást představují smluvní podmínky. Na jejím základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému hotovost ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit vedle jistiny rovněž celkový poplatek za úvěr ve výši 23 795 Kč, přičemž 16 133 Kč tvoří smluvní úrok, 1 500 Kč poplatek za zpracování úvěru a 6 162 Kč představuje cenu za sjednání doplňkové služby komfortního a flexibilního splácení. Celkovou částku 53 795 Kč se žalovaný zavázal splatit ve 12 měsíčních splátkách po 4 483 Kč, přičemž poslední splátka činí 4 482 Kč. Při sjednávání úvěru žalovaný uvedl, že jeho čistý měsíční příjem činí 25 450 Kč a plyne od zaměstnavatele , právnická osoba, , u něhož pracuje jako asistent prodeje. Současně uvedl, že jeho měsíční výdaje dosahují 10 000 Kč, bydlí v nájemním bytě, je svobodný a má středoškolské vzdělání. Dále deklaroval, že v době uzavření smlouvy neměl sjednánu kreditní kartu ani jiný úvěr. K doložení svých příjmů měl předložit pracovní smlouvu a dvě výplatní pásky za měsíce listopad a prosinec 2019. S účinností ke dni 28. 1. 2022 byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným postoupena žalobkyni. Ke dni postoupení činila 25 000 Kč na jistině a 1 965,10 Kč na úroku z prodlení. Postoupení bylo žalovanému písemně oznámeno a současně byl vyzván k úhradě dlužné částky. Jelikož na tuto výzvu nereagoval, byla mu dne 26. 9. 2024 zaslána předžalobní výzva.15. Žalovaným nebylo tvrzeno, tím méně prokázáno, že pohledávku žalobkyně již, byť z části, zaplatil.16. Po právní stránce soud věc posoudil ná