18 C 55/2025-48 – Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném celkem zaplacení částky 44 779,41 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že , právnická osoba, dne , datum, uzavřela jako postupitel se žalobkyní smlouvu o postoupení portfolia smluv o úvěrech. K postoupení portfolia pohledávek došlo s účinností ke dni , datum, . Součástí postoupeného portfolia pohledávek je i postoupená smlouva, která je předmětem tohoto řízení. Žalobkyně dále uvedla, že akceptací žádosti o poskytnutí úvěru byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným dne , datum, uzavřena Smlouva o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému nezajištěný spotřebitelský úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 50 000 Kč na neurčitou dobu trvání úvěru a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr včetně smluvních úroků a poplatků řádně splatit. Celková výše měsíčních splátek byla ujednána tak, že splátka je ve výši minimálně 5 % z dlužné částky (zaokrouhlené nahoru) evidované na úvěrovém účtu k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, nejméně však 1 673 Kč. Žalovaný se dostával do prodlení s plněním splátek opakovaně, naposledy s více než dvěma splátkami splatnými do dne zesplatnění úvěru. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužné splátky neuhradil, žalobkyně vyzvala žalovaného s účinností k , datum, k úhradě dlužné částky. Žalovanému byla dne , datum, zaslána předžalobní výzva. Žalovaný i přes zaslané výzvy dluh neuhradil. V doplnění žaloby žalobkyně uvedla, že žalovaný čerpal na úvěr celkem 124 066,95 Kč a uhradil celkem 109 937 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.4. Z notářského zápisu ze dne , datum, , včetně přílohy, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně (, právnická osoba, ) a žalobkyně prohlásily, že s účinky od , datum, došlo podle smlouvy o postoupení portfolia ze dne , datum, , a dodatku ze dne , datum, , k postoupení úvěrových smluv, rámcových smluv a pojistných smluv uvedených v seznamu, který tvoří přílohy č. , hodnota, tohoto notářského zápisu, jakož i veškerých pohledávek, práv a povinností z těchto smluv vyplývajících nebo s těmito smlouvami souvisejících, na žalobkyni. V seznamu byla uvedena i smlouva se žalovaným.5. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru, produktových podmínek a sazebníku soud zjistil, že mezi společností , právnická osoba, , jednající v České republice prostřednictvím , právnická osoba, , a žalovaným byla dne , datum, podepsána smlouva o revolvingovém úvěru c. , Anonymizováno, , s aktuálním úvěrovým rámcem 50 000 Kč, celková výše měsíční splátky činila min. 5 % z dlužné částky k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, zaokrouhlené na celé desetitisíce nahoru, nejméně však 500 Kč. Datum splatnosti byl 17. den v měsíci (splatnost první splátky nastala až v měsíci následujícím po prvním čerpání úvěru), základní roční úroková sazba činila 23,76 %, RPSN 28,02 %, doba trvání úvěru byla na dobu neurčitou. Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že je ženatý, má , Anonymizováno, vyživované děti, je nájemníkem, pracuje ve službách a prodeji u zaměstnavatele , Anonymizováno, od , Anonymizováno, . Čistý měsíční příjem činí 21 000 Kč, celkový příjem domácnosti 35 000 Kč, finanční závazky 1 500 Kč.6. Z výpisů z úvěrového účtu (podklady pro súdne konanie) soud zjistil, že žalobkyně eviduje za žalovaným pohledávku ve výši 50 426,98 Kč, zesplatněno k , datum, .7. Z poslední výzvy k úhradě a dopisu o zesplatnění ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu ve výši 9 900 Kč nejpozději do , datum, . Současně byl upozorněn, že pokud celou částku do uvedeného data neuhradí, bude po něm žalobkyně požadovat okamžité splacení celého úvěru, současně bude tato výzva považována za odstoupení od smlouvy ke dni , datum, .8. Z předžalobní výzvy včetně podacího archu soud zjistil, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu ve výši 57 890,06 Kč s příslušenstvím, a to do 5 dnů od doručení výzvy.9. Z oznámení o postoupení ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný byl právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní informován o postoupení smluv s , právnická osoba, a pohledávek z nich vyplývajících na žalobkyni.10. Ze sdělení žalobkyně ve spojení s transakční historií vyplývá, že žalovaný čerpal na úvěr celkem 124 066,95 Kč a uhradil celkem 109 937 Kč.11. Na základě předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu.12. Dne , datum, uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které poskytla žalovanému revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal revolvingový účet splácet splátkami v minimální výši 5 % z dlužné částky měsíčně, nejméně však 500 Kč. Splatnost splátky byla vždy k 17. dni v měsíci. Vyčerpáno na úvěr bylo 124 066,95 Kč a žalovaný uhradil celkem 109 937 Kč. Z důvodu prodlení žalovaného s placením měsíčních splátek žalobkyně odstoupila od smlouvy o úvěru ke dni , datum, . Při posouzení úvěruschopnosti vylo vycházeno z měsíčního příjmu žalovaného ve výši 21 000 Kč, celkového příjmu domácnosti 35 000 Kč a finančních závazků 1 500 Kč. Žalovanému byla před podáním žaloby zaslána předžalobní výzva. Uvedená smlouva s žalovaným byla postoupena na žalobkyni s účinností ke dni , datum, , o čemž byl žalovaný informován.13. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.14. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.15. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 29. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.16. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.17. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru, změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.18. Podle § 513 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.19. Podle § 580 o. z. platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.20. Podle § 588 o. z. platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Podle § 1881 o. z. lze postoupit pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje.21. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.22. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).23. Podle § 1895 o. z. nevyluču