6 C 114/2025-72 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Návrhem podaným ke zdejšímu soudu se , jméno FO, , narozená , datum, , trvale bytem , adresa, (dále jen ,,původní žalobkyně“) domáhala zaplacení částky 15 000,- Kč z titulu náhrady škody za ušlé nájemné. Uvedla, že původní žalobkyně a žalovaná jsou podílovými spoluvlastnicemi domu č. p. , Anonymizováno, na adrese , adresa, , každá se spoluvlastnickým podílem o velikosti id. ½, přičemž v tomto se nachází i bytová jednotka č. , hodnota, (,,předmětný byt“), která je neobsazená, neboť poslední nájemník ukončil nájem ke dni 1. 3. 2025. Na základě této skutečnosti původní žalobkyně usilovala o zajištění nového pronájmu uvedené jednotky a kontaktovala žalovanou s tím, že nalezla zájemce ochotného uzavřít nájemní smlouvu za měsíční nájemné ve výši 28 000 Kč za byt a 2 000 Kč za parkovací místo, tedy celkem za 30 000 Kč měsíčně, bez započtení nákladů na služby. Žalovaná však s uzavřením takové smlouvy nesouhlasila s odůvodněním, že předmětný byt bude pronajat jejímu synovi, a to za stejných podmínek, jaké měl předchozí nájemce. Vzhledem k tomu, že ke dni podání žaloby předmětný byt nebyl pronajat, původní žalobkyně dovozuje, že tímto nevyužitím došlo ke vzniku škody ve výši jednoho měsíčního nájemného, tedy 30 000 Kč, přičemž polovina této částky, odpovídající jejímu spoluvlastnickému podílu, ve výši 15 000 Kč tvoří předmět žalobního nároku.2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok zcela neuznala. Uvedla, že tvrzená škoda nevznikla, a i v případě, že by soud dospěl k závěru opačnému, nebyly podle jejího názoru naplněny podmínky odpovědnosti žalované za její vznik. Argumentovala především tím, že původní žalobkyně byla s dostatečným časovým předstihem informována o jejím záměru pronajmout předmětný byt svému synovi. Podle žalované byl tento byt po ukončení předchozího nájmu volný od 1. 3. 2025, avšak původní žalobkyně jí v tomto termínu byt nepředala a klíče obdržela žalovaná až dne 18. 3. 2025. Současně s tím původní žalobkyně odmítla sepsat předávací protokol. Žalovaná dále uvedla, že v mezidobí mezi ukončením nájmu a převzetím bytu ze strany žalované původní žalobkyně fakticky blokovala možnost dalšího pronájmu předmětného bytu, a to i navzdory tomu, že se v uvedené době objevili zájemci ochotní o nájmu jednat, což má žalovaná doloženo e-mailovou komunikací. Současně žalovaná namítla, že mezi spoluvlastnicemi nedošlo k dohodě o dalším nakládání s bytovou jednotkou, přičemž původní žalobkyně podle ní jednala jednostranně, bez jejího souhlasu, a žádným způsobem neusilovala o řešení nastalé situace ve vzájemné shodě.3. V replice k vyjádření žalované původní žalobkyně setrvala na svém původním tvrzení a doplnila, že se podle jejího názoru jedná o situaci, kdy žalovaná zneužila svého postavení podílové spoluvlastnice ke své výhradnímu prospěchu a k její újmě. Žalovaná měla podle původní žalobkyně upřednostnit zájmy svého syna tím, že mu umožnila pronajmout předmětný byt za nájemné pod úrovní obvyklé tržní ceny, čímž došlo k vědomému zmaření možnosti uzavřít nájemní smlouvu s osobou nabízející vyšší nájemné. Tímto jednáním měla žalovaná podle původní žalobkyně porušit obecnou právní zásadu neminem laedere, tedy povinnost nikomu neškodit, která se vztahuje i na výkon spoluvlastnických práv.4. Na návrh původní žalobkyně soud připustil, aby do řízení na její místo vstoupila do řízení , právnická osoba, , IČO , IČO žalobkyně, , se sídlem , Adresa žalobkyně, , které byla žalovaná pohledávka postoupena, na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 31. 8. 2025. O nástupnictví bylo soudem pravomocně rozhodnuto usnesením č.j. 6 C 114/2025-47 ze dne 20. 11. 2025.5. Žalovaná následně doplnila své vyjádření s odkazem na tvrzení, že původní žalobkyně poprvé sdělila požadavek na úhradu nájemného ve výši, kterou měli dle jejího tvrzení nabízet zájemci o pronájem, až dne 18. 3. 2025. Teprve tímto krokem podle žalované došlo k faktickému zmaření plánovaného uzavření nájemní smlouvy s jejím synem, který nebyl ochoten hradit nájemné v takové výši. V důsledku toho zůstal předmětný byt neobsazený. Žalovaná dále uvedla, že klíče od předmětného bytu obdržela od původní žalobkyně rovněž až dne 18. 3. 2025, a to při osobním předání u , adresa, . Podle žalované tak nelze hovořit o svévolném upřednostnění osoby blízké za neúměrně nízké nájemné, neboť navrhované nájemné odpovídalo částce, kterou dlouhodobě hradil předchozí nájemce, a kterou původní žalobkyně dle tvrzení žalované akceptovala i do budoucna, až do roku 2029. Za daných okolností žalovaná odmítla, že by jejím jednáním došlo k porušení zásady dobrých mravů či zásady neminem laedere. Setrvala na tom, že nešlo o bezdůvodné blokování pronájmu původní žalobkyní uváděným zájemcům, ale o realizaci předem oznámeného záměru pronajmout byt svému synovi, který žalovaná původní žalobkyni sdělovala opakovaně a po dobu nejméně dvou let.6. Z níže provedených důkazů soud zjistil tyto skutečnosti:7. Ze smlouvy o nájmu předmětného bytu soud zjistil, že tato byla dne 18. 9. 2013 uzavřena na jedné straně s původní žalobkyní a žalovanou, jakožto pronajímateli a na straně druhé s , jméno FO, a , jméno FO, , jakožto nájemci. V rámci této smlouvy se strany dohodly, že nájemné za užívání předmětného bytu činí 12 000,- Kč měsíčně spolu se zálohami ve výši 1 000,- Kč za měsíc. Tato smlouva byla uzavřena na dobu určitou, a to od 1. 10. 2013 do 30. 9. 2014.8. Z protokolu o předání a převzetí bytové jednotky do nájmu ze dne 26. 9. 2013 soud zjistil, že předmětný byt byl předán k užívání dne 26. 9. 2023, a to na základě nájemní smlouvy uzavřené dne 18. 9. 2013.9. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 28. 6. 2024, LV č., hodnota, pro obec , adresa, , katastrální území , adresa, , soud zjistil, že žalobkyni a žalované svědčí vlastnické právo, každé o podílu ideální ½, k pozemku č. , hodnota, – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bytového domu č. p. , Anonymizováno, , , adresa, .10. Z emailové komunikace ze dne 21. 2. 2025 soud zjistil, že žalovaná kontaktovala původní žalobkyni, s tím, že se dozvěděla o tom, že pan , jméno FO, bude předávat předmětný byt 2. nebo 3. 3. a obeznámil jí s následným postupem ohledně převodu energií. Dále z této listiny soud zjistil, že žalovaná v rámci této komunikace sdělila původní žalobkyni, že již dlouhodobě deklarovala, že byt bude po uvolnění pronajat jejímu synovi, a to za stejných finančních podmínek, jaké platily doposud. Z obsahu komunikace soud rovněž zjistil, že žalovaná výslovně odmítla jakékoli jiné změny nájemních podmínek, opakovaně upozorňovala na nutnost dodržení stanoveného postupu při předávání bytu, včetně předložení předávacího protokolu a údajů o novém nájemci a jeho spolubydlících.11. Z emailové komunikace předložené žalující stranou ze dne 22. 2. 2025 soud zjistil, že původní žalobkyně zaslala email na emailovou adresu , e-mail, ve znění: .. omlouvám se, ale spolumajitelka nesouhlasí s pronájmem bytu, tudíž Vám ho bez souhlasu spolumajitelky nemohu pronajmout.“12. Ze smlouvy o nájmu předmětného bytu soud zjistil, že tato byla dne 21. 5. 2025 uzavřena na jedné straně s původní žalobkyní a žalovanou, jakožto pronajímateli a na straně druhé s , jméno FO, , jakožto nájemcem. V rámci této smlouvy se strany dohodly, že nájemné za užívání předmětného bytu činí 25 000,- Kč měsíčně spolu se zálohami ve výši 1 500,- Kč měsíčně, přičemž platby nájemného a záloh za služby jsou zasílány v ½ polovině původní žalobkyni a v ½ žalované. Tato smlouva byla uzavřena na dobu určitou, a to od 21. 5. 2025 do 20. 5. 2026.13. Z vysvětlení časového průběhu pronájmu předmětného bytu a samotného časového přehledu soud zjistil, že dne 9. 7. 2023 původní žalobkyně souhlasila se zvýšením nájmu pro pana , jméno FO, z částky 12 000 Kč na 16 500 Kč. Dne 27. 10. 2023 pan , jméno FO, toto zvýšení odmítl. Ke dni 11. 2. 2024 nedošlo k žádné reakci ze strany pana , jméno FO, ohledně nového nájemného. Dne 28. 5. 2024 došlo k nesouhlasu s navýšením nájemného panu , jméno FO, panem , jméno FO, a oznámení o prodeji podílu původní žalobkyně a o jednání s novými zájemci o pronájem. Dne 15. 6. 2024 byla podána žádost žalované o uvolnění předmětného bytu, neboť byl určen pro jejího syna, , jméno FO, . O této skutečnosti byla informována i původní žalobkyně. Dne 5. 8. 2024 pan , jméno FO, upozornil na neodstranění závady na poškozeném stropu původní žalobkyni. Dne 8. 8. 2024 pan , jméno FO, oznámil, že nesouhlasí s uvolněním bytu panem , jméno FO, . Dne 20. 2. 2025 původní žalobkyně informovala žalovanou, že má zájemce o pronájem předmětného bytu s nabídkou nájemného mezi 27 000 až 28 000 Kč. V rámci vysvětlení soud zjistil, že žalovaná konstatuje, že tento způsob informace se opakuje již u třetího bytu s tím, že vždy po 24 hodinách přichází zpráva…,, vy jste nesouhlasila, zájemce již nemá zájem…“. Dne 21. 2. 2025 žalovaná opět navrhla pronájem předmětného bytu svému synovi , jméno FO, . Dne 3. 3. 2025 původní žalobkyně převzala předmětný byt od pana , jméno FO, . Dne 18. 3. 2025 původní žalobkyně p