ECLI: ECLI:CZ:OSPH03:2026:7.C.20.2026.1 Datum: 2026-06-04 Předmět: o 11 708,10 Kč s příslušenstvím Ustanovení: § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb., § 101 z. č. 99/1963 Sb., § 115a z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 151 z. č. 99/1963 Sb., § 160 z. č. 99/1963 Sb., § 41 z. č. 372/2011 Sb., § 1968 z. č. 89/201 náklady řízenínáhrada nákladůprodlení věřitelepojištění
O co šlo: o 11 708,10 Kč s příslušenstvím (§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb., § 101 z. č. 99/1963 Sb., § 115a z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 151 z. č. 99/1963 Sb., § 160 z. č. 99/1963 Sb., § 41)
1. Žalobkyně se podanou žalobou na žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 11 708,10 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalovanému byla ve dnech 1. 2. 2024 a 2. 11. 2024 poskytnuta zdravotní péče v jejím zdravotnickém zařízení. Jelikož žalovaný nebyl ve vztahu k této péči pojištěn, vznikla mu povinnost uhradit žalobkyni náklady na poskytnutou zdravotní péči v celkové výši 11 708,10 Kč. K úhradě této částky byly vystaveny faktury: dne 2. 2. 2024 faktura č. , hodnota, se splatností 16. 2. 2024 na částku 4 094,28 Kč a dne 11. 11. 2024 faktura č. , hodnota, se splatností 25. 11. 2024 na částku 7 613,82 Kč. Žalovaný tyto faktury neuhradil, a to ani přes předžalobní výzvu ze dne 5. 3. 2025.2. Žalovaný zůstal nečinný a k podané žalobě se nevyjádřil.3. Účastníci byli vyzváni, aby sdělili soudu v určené lhůtě, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s poučením, že pokud se nevyjádří, má soud za to, že nemají proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), a § 115a o. s. ř). Účastníci na výzvu soudu nikterak nereagovali, a soud má tedy za to, že nemají proti postupu podle § 115a o. s. ř. žádné námitky. Soud tak věc rozhodl bez nařízení jednání, jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a rozsudek veřejně vyhlásil.4. Z provedených důkazů učinil soud následující skutková zjištění:5. Z faktury – daňový doklad č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalobkyně dne 2. 2. 2024 vyúčtovala žalovanému za poskytnutí zdravotních služeb částku ve výši 4 094,28 Kč se splatností 16. 2. 2024. Přehled jednotlivých položek poskytnuté péče je pak uveden v příloze k předmětné faktuře.6. Z faktury – daňový doklad č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalobkyně dne 11. 11. 2024 vyúčtovala žalovanému za poskytnutí zdravotních služeb částku ve výši 7 613,82 Kč se splatností 25. 11. 2024. Přehled jednotlivých položek poskytnuté péče je pak uveden v příloze k předmětné faktuře.7. Z výpisů z , Anonymizováno, – ověření platnosti pojištění ze dne 2. 11. 2024 a 1. 2. 2024 bylo zjištěno, že žalovaný neměl k těmto datům sjednáno platné pojištění.8. Z výzvy k plnění ze dne 5. 3. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného vyzvala k uhrazení jeho dluhu z titulu poskytnutí zdravotních služeb nejpozději do jednoho týdne od obdržení výzvy. Dle historie zásilky byla výzva žalovanému odeslána téhož dne.9. Z prohlášení pacienta – cizince, samoplátce č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalovaný si byl sám vědom toho, že je ode dne 19. 8. 2022 nepojištěn.10. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci:11. Žalovanému byla dne 1. 2. 2024 a dne 2. 11. 2024 poskytnuta ve zdravotnickém zařízení žalobkyně zdravotní péče v rozsahu uvedeném v přílohách k fakturám č. , hodnota, a č. , hodnota, . Z dotazu na pojišťovnu vyplynulo, že žalovaný v uvedené době nebyl účastníkem veřejného zdravotního pojištění ani nebyl jinak zdravotně pojištěn. Náklady na poskytnutou zdravotní péči v celkové výši 11 708,10 Kč proto žalobkyně vyúčtovala žalovanému fakturou č. , hodnota, se splatností dne 16. 2. 2024 na částku 4 094,28 Kč a fakturou č. , hodnota, se splatností dne 25. 11. 2024 na částku 7 613,82 Kč. Žalovaný neuhradil z těchto faktur žalobkyni ničeho, přestože byl k úhradě dlužné částky 11 708,10 Kč vyzván již před podáním žaloby dne 5. 3. 2025.12. Žalovaným nebylo tvrzeno, tím méně prokázáno, že pohledávku již, byť z části, zaplatil. Vzhledem k výše uvedenému závěru o skutkovém stavu je zřejmé, že soud z předložených listinných důkazů zjistil skutkový stav shodně tak, jak jej popsala žalobkyně v žalobě.13. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.14. Dle § 2636 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“), se smlouvou o péči o zdraví poskytovatel vůči příkazci zavazuje pečovat v rámci svého povolání nebo předmětu činnosti o zdraví ošetřovaného, ať již je jím příkazce nebo třetí osoba.15. Dle § 2636 odst. 2 OZ, příkazce zaplatí poskytovateli odměnu, je-li to ujednáno; to neplatí, stanoví-li jiný právní předpis, že se péče o zdraví hradí výlučně z jiných zdrojů.16. Dle § 1968 OZ, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.17. Dle § 1970 OZ, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.18. Dle § 41 odst. 1 písm. c) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (dále jen „zákon o zdravotních službách“), je pacient při poskytování zdravotních služeb povinen uhradit poskytovateli cenu poskytnutých zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění nebo jiných zdrojů, které mu byly poskytnuty s jeho souhlasem.19. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o péči o zdraví ve smyslu § 2636 a násl. OZ ve spojení se zákonem o zdravotních službách. Vzhledem k tomu, že žalovaný nebyl v době poskytnutí zdravotní péče pojištěn, nebyly žalobkyní vynaložené náklady uhrazeny podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, zdravotní pojišťovnou, ale povinnost k jejich zaplacení v souladu s § 2636 odst. 2 OZ ve spojení s § 41 odst. 1 písm. c) zákona o zdravotních službách přešla na žalovaného.20. Vzhledem k tomu, že žalovaný svůj dluh řádně a včas nesplnil, když žalobkyni na vyúčtované náklady nezaplatil ani z části, dostal se s plněním dluhu podle § 1968 OZ do prodlení a vedle samotné částky 11 708,10 Kč je povinen z ní žalobkyni zaplatit v souladu s § 1970 OZ i úrok z prodlení, běžící ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých faktur, až do zaplacení, ve výši řídící se § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 600 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů (předžalobní výzva, podání žaloby) dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.22. Lhůta ke splnění obou povinností byla žalovanému stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.