39 C 341/2018-103 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 164 069,60 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že tuto částku žalobkyně zaplatila dne [datum] jako poplatek za rozhodčí řízení ad hoc, kde žalovaný byl jediným rozhodcem určeným danou smlouvou. Rozhodčí řízení však neproběhlo a ani proběhnout nemohlo. Žalovaný po zaplacení rozhodčího poplatku dne [datum] řízení přerušil a dne [datum] jej zastavil, nevykonal tak žádnou činnost. Žalovaný ve výzvě k zaplacení rozhodčího poplatku odkázal na zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, podle kterého měl v tomto případě vrátit soudní poplatek žalobkyni, přičemž nikdy žalobkyni neupozornil, že poplatek je nevratný, ani to nebylo sjednáno. Žalovaný však následně odmítl poplatek vrátit a tvrdí, že poplatek byl„ zkonzumován“ podáním rozhodčí žaloby. Ta však byla podána dne [datum] a nedošlo ani k jejímu projednání. Žalobkyně se tedy domáhá vrácení poplatku v souladu se zákonem o soudních poplatcích a též proto, že žalovaný nevykonal nic, za co by se mohl poplatek ponechat. 2. Žalobkyně měla pohledávku ve výši 3 389 868 Kč vůči spol. [právnická osoba], která ji odmítala zaplatit s odkazem na jednostranné započtení vůči údajné vlastní pohledávce. Pohledávka vyplývala ze smlouvy o dílo ze dne [datum] uzavřené mezi spol. [právnická osoba] a právním předchůdcem (postupníkem) žalobkyně, kde byla v čl. 15 sjednána rozhodčí doložka, která určovala žalovaného jediným rozhodcem příslušným k rozhodování majetkových sporů souvisejících se smlouvou o dílo, jednalo se tedy o rozhodčí řízení ad hoc v souladu se zákonem č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení. V březnu [rok] hrozilo žalobkyni promlčení pohledávky, spol. [právnická osoba] se totiž nacházela v insolvenčním řízení vedeném na návrh věřitelů u [název soudu], kde popírala svůj úpadkový stav, insolvenční návrh byl zamítnut a nebylo dosud rozhodnuto o odvolání věřitelů proti tomuto rozhodnutí. Žalobkyně proto z opatrnosti zahájila rozhodčí řízení ad hoc, když rozhodčí žaloba ze dne [datum] byla dne [datum] doručena žalovanému. Žalovaný obratem usnesením ze dne [datum] oznámil přijetí funkce rozhodce a vyzval žalobkyni k zaplacení rozhodčího poplatku ve výši 164 069,60 Kč, přičemž v odůvodnění uvedl, že„ rozhodčí poplatek je stanoven v souladu s § 30 zákona č. 216/1994 Sb., ve spojení se zákonem č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád a zákonem č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích jako 4 % z hodnoty předmětu řízení. Žalobkyně rozhodčí poplatek uhradila dne [datum] prostřednictvím spol. [právnická osoba], která následně oznámila žalovanému, že všechny pohledávky za žalovaným spojené s uvedenou platbou postoupila na žalobkyni, nelze tak pochybovat o aktivní věcné legitimaci. 3. Žalovaný ihned po zaplacení rozhodčího poplatku usnesením ze dne [datum] přerušil rozhodčí řízení, aniž by cokoli vykonal, což odůvodnil probíhajícím insolvenčním řízením s žalovanou spol. [právnická osoba] s tím, že rozhodujícím je usnesení o úpadku. Pravomocně byl úpadek této společnosti zjištěn dne [datum], kdy bylo publikováno usnesení [název soudu] z [datum], kterým byly potvrzeny výroky usnesení [název soudu], dle kterých byl zjištěn úpadek společnosti a na její majetek prohlášen konkurs. Žalovaný následně rozhodčí řízení dle § 141a IZ zastavil, v závěru tohoto usnesení pak uvedl, že rozhodčí poplatek byl zkonzumován podáním žaloby. 4. Žalovaný tak nedůvodně vyžadoval rozhodčí poplatek, ačkoliv žalobu vůbec neřešil a rozhodčí řízení ihned po obdržení poplatku přerušil a zastavil. Žalovaný tak dle žalobkyně již vyzval k zaplacení poplatku s úmyslem takto vylákat ze žalobkyně peníze, aniž by za to hodlal cokoli podniknout, mohlo tak jít o předem promyšlený podvod žalovaného. Přerušení a zastavení rozhodčího řízení bylo v souladu se zákonem, jelikož pozdější pravomocné rozhodnutí o úpadku spol. [právnická osoba] postavilo najisto, že pohledávku bude možné uplatnit a vypořádat pouze v rámci konkursu na majetek společnosti. Žalovaný měl však se zastavením řízení vrátit i rozhodčí poplatek, neboť v souladu se zákonem o soudních poplatcích měl být vrácen celý rozhodčí poplatek a žalovaný neudělal nic, za co by mu náležel poplatek v žalované výši. Žalobkyně nemohla v březnu [rok] jednat jinak, než z opatrnosti podat rozhodčí žalobu žalovanému, aby nedošlo k promlčení pohledávky, pokud by žalovaný neodkázal na zákon o soudních poplatcích, žalobkyně by rozhodčí poplatek nezaplatila. Smlouva o dílo ani zákon o rozhodčím řízení nestanoví žádná pravidla pro„ konzumaci“ ani vrácení rozhodčího poplatku, taková pravidla si ani strany smlouvy neujednaly. Bylo tedy na žalovaném, aby pravidla určil, ten tak učinil odkazem na zákon o soudních poplatcích. Žalovaný vedle toho neavizoval, že by rozhodčí poplatek měl být nevratný, resp. že byl„ zkonzumován“. Judikatura přitom vychází z principu, že rozhodčí řízení musí být dostatečně předvídatelné, aby strany mohly postupovat informovaně a hájit svá práva a oprávněné zájmy. Pokud tedy žalovaný avizoval ve výzvě k zaplacení rozhodčího poplatku použití zákona o soudních poplatcích, bylo jediným předvídatelným a oprávněným postupem, aby žalovaný nadále ve vztahu k rozhodčímu poplatku a jeho vrácení aplikoval zákon o soudních poplatcích, když dle § 10 odst. 2 zákona je nutné vrátit soudní poplatek, který je zaplacen na základě nesprávné výzvy (viz usnesení [název soudu], [anonymizována tři slova] [číslo]). Žalobkyně by měla nárok na vrácení soudního poplatku i podle § 10 odst. 3 zákona, jelikož došlo k zastavení řízení z důvodu neprojednatelnosti žaloby, tj. došlo k odmítnutí rozhodčí žaloby. 5. Nárok na vrácení rozhodčího poplatku je také nárokem na vrácení plnění poskytnutého bez právního důvodu. Poplatek je odměnou rozhodce za řádné dokončení rozhodčího řízení, tj. za vydání vykonatelného rozhodčího nálezu. K tomu nedošlo a rozhodce – žalovaný neudělal prakticky nic a dal najevo, že již neudělá, není tady žádného důvodu, aby si platbu ve výši 164 069,60 Kč ponechal. 6. Žalobkyně vyzvala žalovaného k vrácení rozhodčího poplatku dopisem ze dne [datum], který byl žalovanému doručen dne [datum], žalovaný ale dosud nic neuhradil. 7. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že jí navrhl v celém rozsahu zamítnout, a to z těchto důvodů. 8. Žalovaný učinil nesporným, že: Dne [datum] přijal v souladu s ust. § 5 odst. 2 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení funkci rozhodce ad hoc ve věci řízení pod [anonymizována tři slova] [rok]. Řízení bylo vedeno na základě rozhodčí smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi spol. [právnická osoba], [IČO] (nyní [právnická osoba]), a [právnická osoba] s.r.o., [IČO] Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila spol. [právnická osoba] pohledávku na žalobkyni, která se tím stala aktivně legitimovanou k podání rozhodčí žaloby. Rozhodčí žaloba byla žalovanému doručena dne [datum]. Žalovaný vyzval usnesením ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], žalobkyni k úhradě rozhodčího poplatku ve výši 135 594,72 Kč + 21 % DPH (celkem 164 069,60 Kč) a rozhodčí poplatek byl uhrazen dne [datum] spol. [právnická osoba], která ho hradila na vlastní žádost místo žalobkyně a prohlásila, že převzala dluh žalobkyně na zaplacení rozhodčího poplatku v této rozhodčí věci. 9. Otázku aktivní věcné legitimace vyřešily spol. [právnická osoba] a žalobkyně vzájemným postoupením pohledávky, žalovaný však z procesní opatrnosti vznáší námitku nedostatku aktivní věcné legitimace žalobkyně s ohledem na možnou neplatnost převzetí dluhu ze dne [datum], jakož i následného postoupení pohledávky. 10. Rozhodčí poplatek se stal splatným podáním rozhodčí žaloby a takto byl také zkonzumován. Tento poplatek rozhodci náleží i v případě, kdy bylo řízení z důvodů objektivně daných a nezávisejících na vůli rozhodce zastaveno a nemohlo tak dojít k meritornímu rozhodnutí. Žádný právní předpis ani sjednaná rozhodčí doložka neukládá rozhodci byť i část rozhodčího poplatku vrátit. Nelze bez dalšího soudit, že rozhodci nenáleží odměna, jelikož i v této věci potřeboval zázemí, zkušenosti a znalosti ke správnému a efektivnímu postupu. Zahájení řízení mělo i neopomenutelné hmotněprávní důsledky pro žalobkyni. Žalovaný je tak přesvědčen o správnosti svého postupu. 11. Rozhodčí řízení je vedeno dle zákona č. 216/1994 Sb., dle § 30 tohoto zákona se přiměřeně užijí ustanovení občanského soudního řádu. Rozhodce tedy není při postupu v rozhodčím řízení vázán zákonem o soudních poplatcích. Rozhodčí poplatek byl vyčíslen především v souladu s rozhodčí smlouvou jako 4 % z hodnoty předmětu řízení, nejméně však ve výši 4 000 Kč, tj. v souladu s rozhodčí doložkou v čl. 15 smlouvy ze dne [datum], k poplatku byla připočtena DPH, jelikož žalovaný je plátcem. Až v druhé řadě byl výpočet proveden podpůrně podle zákona o soudních poplatcích, a to dle ustanovení o základu poplatku, zaokrouhlení základu poplatku a pravidel pro stanovení poplatku. Rozhodce odkázal na zákon o soudních poplatcích pro stanovení správné výše soudního poplatku, z čehož nelze usuzovat, že by měl být vázán