38 C 228/2021-55 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky spolu s příslušenstvím za provedený odtah a parkovné. Dne 8. 12. 2013 žalobkyně provedla technický úkon s vozidlem [registrační značka], který spočíval v odtahu vozidla. Technický úkon byl proveden podle ustanovení § 19 odst. 6 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, jak je uvedeno v protokolu o odtahu vozidla. Vozidlo bylo následně umístěno na parkovišti provozovaném žalobkyní a vydáno bylo dne 27. 3. 2018. V souvislosti s odtahem žalobkyni vznikl nárok na úhradu ceny za odtah a následné parkovné, přičemž výše ceny je stanovena příslušným nařízením hlavního města Prahy v platném znění. Pohledávka byla za období od 8. 12. 2013 do 1. 12. 2014 žalobkyni pravomocně přiznána rozsudkem Okresního soudu Plzeň - město, č.j. 14 C 238/2015-49 ze dne 28. 7. 2015. Žalobkyně tak požaduje úhradu zbylé částky za období od 2. 12. 2014 do data vydání vozu 27. 3. 2018. Žalovaný do dnešního dne za provedený odtah a parkovné neuhradil ničeho. Celková výše dlužné částky činí 60 600 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu. 2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil a navrhl, aby soud žalobu v celém rozsahu zamítnul. Uvedl, že vlastníkem a provozovatelem předmětného vozidla byl v období od 10. 7. 2008 do 28. 5. 2018, což vyplývá z evidence registru vozidel. Namítal, že žalobkyně ponechala auto stát tři roky na odstavném parkovišti, přičemž jí muselo být zřejmé, že vozidlo odstraněno nebude. Žalovaný předmětné vozidlo v roce 2013 fakticky neužíval, prodal jej, přičemž novému majiteli udělil plnou moc, aby zajistil změnu v registru vozidla. Ten ji však neprovedl. V souvislosti se stejnou skutkovou situací již žalovaný uhradil částku 138 000 Kč v rámci exekučního řízení, a to na základě exekučního titulu – rozsudku Okresního soudu Plzeň-město, v němž bylo rozhodnuto o nároku za období od 8. 12. 2013 do 23. 11. 2014. V rámci exekučního řízení měl žalovaný uvedenou novou adresu: [ulice] ul. v [obec], o čemž musela žalobkyně vědět. Přesto mu veškeré výzvy zasílala na adresu [ulice a číslo] [obec], na které žalovaný nebydlel. Při jednání dne 8. 10. 2021 žalovaný vznesl námitku promlčení, neboť splatnost nastala již před třemi lety. V závěru, žalovaný navrhl snížit nárok na jednu pětinu žalované částky a nepřiznání náhrady nákladů, neboť předžalobní upomínka nebyla žalovanému řádně doručena. 3. Žalobkyně k námitce promlčení namítla, že vozidlo bylo žalovanému vydáno dne 27. 3. 2018 a až od té doby začala běžet promlčecí lhůta. Přestože, byl žalovaný upomínán žalobkyní k úhradě, ničeho nezaplatil. Veškeré výzvy byly ze strany žalobkyně zasílány na adresu evidovanou v registru vozidel, o žádnou změnu v doručování žalovaný nepožádal. Žalobkyně nemá povinnost zjišťovat aktuální adresy žalovaného. Veškerá odpovědnost leží na žalovaném, který je evidován jako vlastník vozidla. 4. Soud zjistil, že žalovaný je občanem Ukrajiny a má povolen pobyt na území České republiky, jedná se proto o věc s cizím prvkem. Soud nejprve zkoumal, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání této věci. Podle čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, platí, že není-li stanoveno jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. [příjmení], které mají bydliště v některém členském státě, mohou být u soudů jiného členského státu žalovány pouze na základě pravidel stanovených v oddílech 2 až 7 této kapitoly. Pravomoc rozhodovat je tak dána českým soudům, protože žalovaný má na území ČR povolen pobyt. 5. Při jednání konaném dne 8. 10. 2021 soud vyzval žalovaného dle § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), k doložení tvrzení, že vozidlo skutečně prodal, tedy, že v rozhodném období nebyl vlastníkem vozidla, neboť nepostačuje pouhé tvrzení, ale je nutno takové tvrzení rovněž doložit relevantními skutkovými okolnostmi, z nichž by tato skutečnost měla vyplývat. V případě, že tak žalovaný neučiní, není možné zatížit důkazním břemenem stranu žalující. 6. Z provedených důkazů soud učinil následující skutková zjištění: 7. Žalobkyně je příspěvkovou organizací zřízenou zastupitelstvem hlavního města Prahy a je oprávněna z pověření hl. m. [obec] k odstraňování silničních vozidel a jejich vraků z místních komunikací, včetně jejich umístění na střeženém parkovišti a jejich hlídání (viz zřizovací listina žalobkyně). 8. Žalobkyně dne 8. 12. 2013 provedla technický úkon spočívající v nuceném odtahu vozidla tov. zn. BMW, [registrační značka], jehož provozovatelem je žalovaný a to od 10. 7. 2008 O provedeném úkonu byl vyhotoven protokol [číslo]. Žalobkyně si v souladu s nařízením o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti Rady hlavního města Prahy ze dne 8. 12. 2013 za provedený technický úkon a parkovné na parkovišti vyúčtovala částku 60 600 Kč (viz protokol o odtahu [číslo]; výpis z registru vozidla; karta vozidla 2P05450). Dluh žalovaného je tvořen částkou za odtah ve výši 1 900 Kč, částkou 250 Kč za první až třetí den střežení (parkovné), částkou 400 Kč parkovného za čtvrtý až maximálně 180. den po provedeném odtahu vozidla a 50 Kč parkovného za každý den následující po 180. dni po odtahu vozidla (viz nařízení o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti). 9. Žalobkyně žalovanému dne 23. 1. 2014 zaslala oznámení o odstranění vozidla a následně ho výzvou ze dne 4. 2. 2014 vyzvala k převzetí vozidla. Žalobkyně žalovaného výzvou ze dne 22. 7. 2014 vyzvala k uhrazení dlužné částky. Veškeré výzvy žalobkyně zasílala na adresu [adresa žalovaného] (viz oznámení o odstranění vozidla; výzva k převzetí vozidla včetně vrácených doručenek). 10. Rozsudkem Okresního soudu Plzeň-město ze dne 28. 7. 2015 č.j. 14 C 238/2015-49 bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni částku 82 000 Kč spolu s úrokem z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 34,20 Kč a to na základě nuceného odtahu vozidla zn. BMW, [registrační značka] ze dne 8. 12. 2013 a následné parkovné v období od 8. 12. 2013 do 23. 11. 2014. Rozsudek nabyl právní moci dne 31. 10. 2015 (viz aplikace infosoud sp. zn. 14 C 238/2015). 11. Exekučním příkazem č.j. 067 EX 71 [číslo] bylo proti žalovanému jako povinnému uloženo provedení exekuce přikázáním pohledávky povinného z účtu u peněžního ústavu ve výši 138 169,12 Kč. Oznámením o skončením exekuce byla exekuce v uvedené věci skončena ke dni 17. 9. 2019 (viz exekuční příkaz č.j. 0 67 EX 71 [číslo], č.o.: [číslo]; oznámení o skončení exekuce č.j. 067 EX 7197/17-47 ze dne 17. 9. 2019). 12. Vozidlo bylo z parkoviště vydáno dne 27. 3. 2018. Žalobkyně zaslala žalovanému dne 10. 12. 2020 předžalobní výzvu k plnění na adresu [adresa žalovaného] (viz předžalobní výzva ze dne 10. 12. 2020 s podacím archem ze dne 15. 12. 2020). 13. Z výslechu žalovaného soud nemá soud za prokázaný prodej automobilu, neboť žalovaný toto své tvrzení k výzvě soudu ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. řádně nedoložil. Pouhé tvrzení žalovaného tak nekoresponduje s ostatními provedenými důkazy a jako takové nemůže obstát. 14. Soud zamítl provedení důkazu spočívající ve vyžádání informace od Kooperativy [obec] pojišťovny, kdo byl v roce 2013 pojistníkem předmětného vozidla, neboť je irelevantní, kdo byl pojistníkem vozidla, když pojistníkem může být osoba odlišná od vlastníka vozidla. 15. Na základě provedeného dokazování, kdy soud důkazy zhodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, učinil tento skutkový závěr: 16. Žalobkyně je příspěvkovou organizací zřízenou zastupitelstvem hlavního města Prahy a je oprávněna k odstraňování silničních vozidel a jejich vraků z místních komunikací, včetně jejich umístění na střeženém parkovišti a jejich hlídání. Žalobkyně dne 8. 12. 2013 provedla technický úkon spočívající v nuceném odtahu vozidla [registrační značka], jehož provozovatelem byl žalovaný, jak bylo zjištěno z evidence registru vozidel. O provedeném úkonu byl vyhotoven protokol, přičemž vozidlo bylo následně umístěno na odstavném parkovišti. Žalobkyně žalovanému nejprve zaslala oznámení ze dne 23. 1. 2014 o odstranění vozidla, ve kterém mu sdělila ceny za odtah a služby parkoviště dle nařízení o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti Rady hlavního města Prahy, a následně ho výzvou ze dne 4. 2. 2014 vyzvala k převzetí vozidla. Vozidlo bylo žalovanému vydáno dne 27. 3. 2018. Žalobkyně žalovaného výzvou ze dne 22. 7. 2014 vyzvala k uhrazení dlužné částky. Veškeré výzvy žalobkyně zasílala na adresu [adresa žalovaného], což byla adresa evidovaná v registru vozidel. Za odtah