60 C 62/2021-62 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu domáhala zaplacení částky uvedené v záhlaví. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel nejprve 23. 4., 2017 s její právní předchůdkyní (společností [právnická osoba]) smlouvu o zápůjčce [číslo]. Na základě této smlouvy byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou zaplatit poplatek ve výši 17 333 Kč, jenž představuje úrok ve výši 3 577 Kč, odměnu za zpracování a doručení ve výši 4 940 Kč a částku za komfortní splácení v hotovosti ve výši 8 816 Kč. Tuto částku se zavázal žalovaný spolu s jistinou uhradit v pravidelných 60 týdenních splátkách po 623 Kč Poslední splátka byla splatná 17. 6. 2018. K datu 17. 6. 2018 žalovaný stále dlužil 9 641,04 Kč na jistině a 6 691,96 Kč na poplatku. Pohledávka byla následně smluvně postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Do postoupení pohledávky žalovaný uhradil celkem 21 000 Kč. 2. Dále žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně další smlouvu o zápůjčce, a to dne 2. 2. 2017 pod [číslo]. Na základě této smlouvy byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 55 000 Kč. Žalovaný se zavázal v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou zaplatit poplatek ve výši 43 839 Kč, jenž představuje úrok ve výši 13 479 Kč, odměnu za zpracování a doručení ve výši 12 710 Kč a částku za komfortní splácení v hotovosti ve výši 17 650 Kč. Tuto částku se zavázal žalovaný spolu s jistinou uhradit v pravidelných 18 měsíčních splátkách po 5 492 Kč Poslední splátka byla splatná 2. 8. 2018. K datu 2. 8. 2018 stále žalovaný dlužil 23 745,94 Kč na jistině a 11 993,06 Kč na poplatku. Pohledávka byla následně smluvně postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Do postoupení pohledávky žalovaný uhradil celkem 63 100 Kč. 3. S ohledem na skutečnost, že soudu nebyl znám pobyt žalovaného, ustanovil mu soud usnesením ze dne 15. 6. 2021, č.j. 60 C 62/2021-38, opatrovníka. Opatrovník žalovaného navrhl žalobu v celém rozsahu zamítnout. 4. Z šetření soudu vyplynulo, že žalovaný má indické státní občanství a má povolen trvalý pobyt na území České republiky, tedy že projednávaná věc má cizí prvek. Vzhledem k tomu, že neexistuje žádná dvoustranná smlouva mezi Indickou republikou a ČR upravující občanské a obchodní věci, aplikoval soud úpravu obsaženou v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis), přičemž příslušnost českých soudů věc projednat je dána na základě čl. 4 a násl. cit. nařízení, když žalovaný měl poslední známé bydliště na území České republiky. 5. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav. 6. Dne 2. 2. 2017 uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba] smlouvu o zápůjčce ve výši 55 000 Kč. Zapůjčená suma byla předána žalovanému v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal splatit jistinu ve výši 55 000 Kč a dále poplatek ve výši 43 839 Kč. Tento poplatek byl vypočten jako součet úroku ve výši 13 479 Kč, částky za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 12 710 Kč a za komfortní splácení v hotovosti ve výši 17 650 Kč. Celkovou částku 98 839 Kč se žalovaný zavázal zaplatit v hotovosti v pravidelných měsíčních splátkách po 5 492 Kč (viz smlouva o zápůjčce včetně obchodních podmínek [číslo]). 7. Průměrná úroková sazba v případě nově uzavřených spotřebitelských zápůjček se splatností do 1 – 5 let včetně byla v únoru 2017 9,55 % ročně, v dubnu 2017 8,88% ročně. (viz databáze ČNB). 8. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas. Naposled učinil žalovaný řádnou splátku dle smlouvy v květnu 2018 (viz tabulka umoření). 9. Dne 23. 4. 2017 uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba] další smlouvu o zápůjčce ve výši 20 000 Kč. Zapůjčená suma byla předána žalovanému v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal splatit jistinu ve výši 20 000 Kč a dále poplatek ve výši 17 333 Kč. Tento poplatek byl vypočten jako součet úroku ve výši 3 577 Kč, částky za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 4 940 Kč a za komfortní splácení v hotovosti ve výši 8 816 Kč. Celkovou částku 37 333 Kč se žalovaný zavázal zaplatit v hotovosti v pravidelných týdenních splátkách po 623 Kč (viz smlouva o zápůjčce včetně obchodních podmínek [číslo]). 10. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas. Naposled učinil žalovaný řádnou splátku dle smlouvy v květnu 2018 (viz tabulka umoření). 11. Pohledávky za žalovaným byly postoupeny na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. (viz oznámení o postoupení pohledávky včetně smluv a příloh a dokladu o odeslání). 12. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky. (viz předžalobní výzvy včetně podacího archu). 13. Při hodnocení důkazů soud vyšel zejména z toho, že veškeré provedené důkazy, pokud jde o uzavření smlouvy, postoupení pohledávky a hrazení dluhu, vzájemně korespondovaly z hlediska časového i obsahového. Vyhodnotil je jako pravé a věrohodné. 14. Provedené důkazy soud zhodnotil z hlediska jejich pravosti a vypovídací hodnoty a posoudil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dle § 132 o. s. ř. tak, aby mohl zjistit skutečný skutkový stav. Další důkazy soud neprováděl, neboť nebyly pro rozhodnutí ve věci podstatné. 15. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně v únoru 2017 smlouvu o zápůjčce, na základě které mu bylo poskytnuto 55 000 Kč. Půjčku se zavázal vrátit v 18 měsíčních splátkách se souhrnným poplatkem ve výši 43 839 Kč. Tento poplatek byl vypočten jako součet úroku ve výši 13 479 Kč, částky za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 12 710 Kč a za komfortní splácení v hotovosti ve výši 17 650 Kč. V době uzavření smlouvy byla průměrná výše úroku ze spotřebitelských půjček 8,88 % ročně. Žalovaný na tento svůj dluh uhradil celkem 63 100 Kč. Následně uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně v dubnu 2017 další smlouvu o zápůjčce, na základě které mu bylo poskytnuto 20 000 Kč. Půjčku se zavázal vrátit v 60 týdenních splátkách se souhrnným poplatkem ve výši 17 333 Kč. 16. Soud po důkladném prostudování provedených důkazů posoudil věc po právní stránce následovně. 17. Rozhodným právem je právo české, neboť tak bylo v souladu s čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) dohodnuto. 18. První smlouvu uzavřenou mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně soud kvalifikoval jako smlouvu o zápůjčce podle § 2390 o. z. a dále se zabýval otázkou platnosti této smlouvy s ohledem na její mravnost ve smyslu § 588 o. z., a to s odkazem na závěry plynoucí z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005 či na něj odkazujícího rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. 10. 2019. Zohlednil při tom, že nejen částku výslovně ve smlouvě označenou jako úrok (13 479 Kč), ale i tzv. poplatek za„ zpracování a doručení“ (12 710 Kč) je třeba ve smyslu právní kvalifikace v tomto případě hodnotit jako úrok dle § 2392 o. z., neboť je z pohledu žalovaného opět jen cenou za poskytnuté peníze. Ve smlouvě samotné není uvedeno (a žalobkyně ani netvrdila), že by měl tento poplatek pokrývat jakékoliv jiné konkrétní plnění či službu poskytnutou a skutečně čerpanou žalovaným. 19. Pokud jde o poplatek za hotovostní splácení dluhu, ten již představuje podle soudu službu dostatečně určitou, a konkrétní od samotné zápůjčky odlišnou. Žalovanému nic nebránilo, aby si namísto tohoto (relativně nákladného) způsobu splácení zvolil zasílání splátek na účet zapůjčitele bankovním převodem či poštovní poukázkou. Žalovanému se za platbu hotovostního inkasa dostalo protiplnění spočívajícího v tom, že byl každý měsíc navštíven zástupcem zapůjčitele, který od něj v hotovosti převzal splátku dluhu. Jen prostou úvahou o počtu hodin, které se zapůjčitel zavázal touto činností strávit, lze dospět k závěru, že se jedná o protiplnění, jež je k ceně této zcela nadstandardní služby naprosto adekvátní. Částku sjednanou za tuto službu tak nelze bez dalšího jen připočítat k ceně poskytnutí zápůjčky, nýbrž je nutné ji naopak považovat za plnění za konkrétní službu spojenou s vysokou mírou komfortu pro žalovaného, který namísto toho, aby se sám staral o řádné splácení, mohl spoléhat na to, že si zapůjčitel každou jednotlivou splátku osobně vyzvedne. 20. V nyní posuzovaném případě byl tedy sjednán úrok ve výši 26 189 Kč (Kč 13 479 Kč + 12 710 Kč) za zápůjčku ve výši 55 000 Kč na 18 měsíců, tj. při přepočtu na procentní sazbu činil 47,60 % ročně. Tato sazba převyšovala průměrnou sazbu komerčních půjček poskytovaných bankami (9,55 %) více než čtyřnásobně. S ohledem na výše uvedené soud posoudil smlouvu, pokud jde o ujednání o úroku (resp. úroku a poplatku za„ zpracování a doručení“), jako částečně neplatnou ve smyslu § 576 a § 588 o. z. pro