11 C 199/2021-38 — Obvodní soud pro Prahu 4

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] (dále jen jako„ [příjmení]“), uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru [anonymizováno] půjčka [číslo] v níž se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč, a žalovaný se zavázal tento úvěr splácet v pravidelných třiceti měsíčních splátkách po 814,21 Kč ode dne [datum] a hradit úrok ve výši 16,10 p. a. Úvěr byl žalovanému poskytnut dne [datum], ten však nesplácel řádně a včas, proto [příjmení] prohlásila úvěr dopisem ze dne [datum] za splatný v celé výši. Dne [datum] uzavřela žalobkyně a [příjmení] smlouvu o postoupení pohledávky, kterou byla pohledávka žalovaného postoupena na žalobkyni. Před podáním žaloby žalovaný uhradil dne [datum] částku 500 Kč, dále ničeho nesplatil, ačkoliv jej žalobkyně k tomuto řádně vyzvala. Žalobkyně tedy dále požaduje uhradit jistinu ve výši 6 982,72 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ke dni [datum] ve výši 91,42 Kč, úrok z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 6 982,72 Kč od [datum] do zaplacení a smluvní úrok z prodlení ve výši 16,10 % p.a. od [datum] do zaplacení. K výzvě soudu žalobkyně doplnila, že [příjmení] vycházela při schvalování úvěrů z údajů poskytnutých klientem v žádosti klienta o [anonymizováno] půjčku ze dne [datum], kdy žalovaný žádal o půjčku prostřednictvím elektronického bankovnictví. Žádost byla hodnocena individuálně, v souladu s platnými schvalovacími strategiemi [příjmení] a s principy obezřetného úvěrování. Byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze Ministerstva vnitra ČR. Žalovaný deklaroval příjem ve výši [částka] a celkový čistý příjem domácnosti ve výši [částka]. [příjmení] porovnávala příjem žalovaného a jeho výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ, výpočtem získala disponibilní zdroje žalovaného. Vůči [anonymizováno] neměl žalovaný v době podání žádosti žádné závazky, tyto neměl ani vůči jiným subjektům. [příjmení] tak postupovala s řádnou péčí. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalobkyně se k jednání nedostavila, přičemž zaslala omluvu ze dne [datum], v níž souhlasila s projednáním věci ve své nepřítomnosti. Žalovaný se k jednání nedostavil, aniž by se omluvil, ačkoliv předvolání k jednání mu bylo řádně doručeno dnem [datum]. Soud proto věc projednal a rozhodl dle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalobkyně a žalovaného. Soud provedl dokazování smlouvou o úvěru [anonymizováno] půjčka uzavřenou mezi [právnická osoba] a [celé jméno žalovaného], tedy žalovaným, všeobecnými produktovými podmínkami účinnými od [datum], spotřebitelským splátkovým úvěrem – základními produktovými podmínkami spotřebitelského splátkového úvěru účinnými od [datum], sazebníkem poplatku za produkty a služby pro fyzické osoby nepodnikatele platným od [datum], výpisem z úvěrového účtu č. [rok], platební historií ke smlouvě [číslo] pro žalovaného, výpisem z úvěrového účtu č. [rok] až [rok], oznámením o prohlášení úvěru za splatný ze dne [datum] včetně poštovního podacího archu ze dne [datum], smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi [právnická osoba] a I- [právnická osoba], tedy žalobkyní, ze dne [datum], přílohou [číslo] k této smlouvě – seznam postupovaných pohledávek ze dne [datum], oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně poštovního podacího archu ze dne [datum], výzvou k úhradě dluhu – předžalobní výzvou ze dne [datum] včetně poštovního podacího archu ze dne [datum], vysvětlením některých pojmů používaných ve standardní informaci o spotřebitelském úvěru a doplněním předsmluvní informace, formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a výpisem z databáze NRKI/BRKI na [číslo listu] soudního spisu a na základě zjištění učiněných z těchto listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: [příjmení] a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru [anonymizováno] půjčka, kterou se [příjmení] zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč s úrokem 16,10 % ročně a žalovaný se zavázal ji splatit ve 30 měsíčních splátkách po 814,21 Kč, kdy poslední splátka bude činit 919,61 Kč, celkem tedy splatit 24 531,70 Kč. [příjmení] provedla lustraci v bankovním a nebankovním registru klientských informací, zde zjistila, že žalovaný nemá žádné závazky u [příjmení] či jiných subjektů, jiné zjišťování úvěruschopnosti žalovaného nebylo prokázáno. Úvěr v částce 20 000 Kč žalovaný čerpal dne [datum], celkem uhradil 19 621,42 Kč. Dopisem ze dne [datum], odeslaným dne [datum], [příjmení] úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě zbývajících dlužných částek do [datum]. Dne [datum] uzavřela [příjmení] s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla na žalobkyni postoupena mj. i pohledávka žalovaného, což bylo žalovanému řádně oznámeno dopisem ze dne [datum], odeslaným dne [datum]. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu před podáním žaloby dopisem ze dne [datum], odeslaným dne [datum]. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: 1. [příjmení] [příjmení] a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 an. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalovaný uzavřel smlouvu o úvěru v postavení spotřebitele a [příjmení] na straně úvěrujícího v postavení podnikatele. Smlouva podléhá režimu zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění. 2. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 3. Podle § 87 odst. 1 výše uvedeného zákona o spotřebitelském úvěru pak dále platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 4. Avšak Soudní dvůr EU ve svém rozsudku č. C -679/18, ze dne 5. 3. 2020, rozhodl, že je povinností vnitrostátního soudu,„ …aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“ 5. Soud je tedy s odkazem na uvedené rozhodnutí Soudního dvora EU povinen zkoumat ex officio, zda [příjmení] dostála své povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného. Ze žalobkyní předložených důkazů však nevyplývá, že by tuto povinnost splnila. Žalobkyně nijak nedoložila, jak [příjmení] ověřovala příjem žalovaného ve výši 9 660 Kč, resp. příjem domácnosti ve výši 80 000 Kč, pouze doložila, že žalovaný neměl v té době žádné další závazky. Posuzování úvěruschopnosti žalovaného tak tedy buď vůbec neproběhlo, nebo proběhlo pouze formálně a v takové rychlosti, že z výsledku posouzení úvěruschopnosti žalovaného nemohlo vyplynout, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet. 6. Dle § 588 věty prvé o. z., platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 7. Dle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 8. Celá pohledávka byla postoupena žalobkyni jako novému věřiteli dle