18 C 217/2022-27 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobce se, svým návrhem, podaným ke zdejšímu soudu, dnem 5. 4. 2022, domáhal na žalované zaplacení shora uvedených částek, spolu s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že, mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou, došlo ke sjednání smlouvy o úvěru, který sice žalovaná čerpala, ale, který řádně a včas nesplácela. 2. Žalovaná se však k žalobě nikterak nevyjádřila a zůstala zcela nečinnou. 3. Podepsaný soud ve věci nařídil jednání, které se konalo dne 25. 10. 2022, a k němuž soud řádně obeslal obě strany tohoto sporu, nicméně, soud však nakonec tuto věc projednal v nepřítomnosti účastníků, a tedy dle ust. § 101, odst. 3, o. s. ř., když zástupce žalobce se, ze své neúčasti na zmiňovaném jednání, omluvil, zatímco žalovaná se neomluvila a též ani nepožádala o odročení zmiňovaného, tedy prvého, ústního jednání v této věci. 4. Soud provedl dokazování řadou listinných důkazů, z nichž zjistil, že právní předchůdce současného žalobce, a tedy společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], uzavřel, se žalovanou, dne 28. 1. 2017, Smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 19 779 Kč. 5. V rámci takto sjednané úvěrové smlouvy se žalovaná zavázala splácet takto poskytnutý úvěr formou měsíčních splátek, když každá jednotlivá splátka byla sjednána v celkové výši 515 Kč, přičemž prvá část této splátky, ve výši 500 Kč, byla sjednána jako splátka na nesplacenou jistinu a smluvní úrok, zatímco další část této splátky, ve výši 15 Kč, pak byla sjednána jako splátka pojištění schopnosti splácet splátky takto sjednaného úvěru (zjištěno ze Smlouvy o úvěru – ze dne 28. 1. 2017). 6. Dále soud zjistil, že žalovaná uhradila, v souvislosti se shora zmiňovaným úvěrem, pouze 50 splátek, přičemž, se zbytkem splátek, se dostala do prodlení, a proto byla vyzvána k úhradě zbývající dlužné částky (zjištěno z Výzvy k zaplacení - ze dne 28. 7. 2021). 7. Poté došlo k zesplatnění dlužné částky, což bylo žalované oznámeno (zjištěno z Oznámení o prohlášení okamžité splatnosti úvěru a z Výzvy k plnění závazku - ze dne 26. 9. 2021). 8. Konečně pak soud zjistil, že, následně, došlo k postoupení předmětné pohledávky, a to z právního předchůdce žalobce (viz výše – bod [číslo]) na současného žalobce (zjištěno z Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek, jakož i z listiny, obsahující Oznámení o postoupení pohledávky, včetně Podacího archu). 9. Podepsaný soud však, v tomto konkrétním případě, nemá za prokázaný akt, spočívající v prověření úvěruschopnosti žalované, přičemž soud konstatuje, že žalobní tvrzení, předestřená, v této souvislosti, byla poněkud neurčitá, až vágní, když, k prokázání této skutečnosti, žalobce vlastně žádný hmatatelný důkaz neoznačil. 10. A byť tedy žalobce tvrdil, že poskytovatel předmětného úvěru postupoval v souladu s požadavky ust. § 86, zákona č. 257/2016 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to tak, že byla posouzena úvěruschopnost žalované při osobním pohovoru s ní, když takto získané informace byly dále ověřeny nahlédnutím do databází, umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, tak, k tomuto, opravdu poněkud vágnímu, žalobnímu tvrzení však nebyl soudu označen žádný konkrétní důkaz. 11. Jak již bylo naznačeno výše, tak žalující strana se k jednání, konanému dne 25. 10. 2022, u podepsaného soudu, nedostavila, byť souhlasila s tím, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti. 12. V této souvislosti soud konstatuje, že, před zmiňovaným prvým ústním jednáním, které se, v této věci, konalo, obdržel soud podání, ze dne 12. 10. 2022, od právního zástupce žalobce, s tím, že zde, v tomto svém podání, právní zástupce žalobce navrhoval, že, pokud se žalovaná nedostaví k soudnímu jednání, pak tedy žalobce navrhuje vydání rozsudku pro zmeškání, kterýžto návrh ovšem soud vyhodnotil jakožto neúčinný, jelikož zástupce žalobce nebyl osobně přítomen, na zmiňovaném jednání, a tudíž o rozsudku pro zmeškání, v takovém případě, nelze hovořit, a pokud se zástupce žalobce ještě zmiňoval i o možnosti vydat rozsudek pro uznání, tak taková možnost zde rovněž v úvahu nepřichází, jelikož platební rozkaz, tedy Elektronický platební rozkaz, vydaný Obvodním soudem pro Prahu 4, dnem 27. 4. 2022, v této věci, a to pod č. j. EPR 92244/2022-5, byl již zrušen, když se jej nepodařilo řádně doručit žalované do vlastních rukou, takže, z tohoto důvodu, tedy ani možnost vydání rozsudku pro uznání nepřichází v úvahu, a, konečně, pak soud ještě konstatuje, že, tedy, s ohledem na to, že zástupce žalobce výslovně souhlasil, nakonec, i s tím, aby byla věc projednána v jeho nepřítomnosti, jak již bylo řečeno výše, pak tedy, dle názoru soudu, ani nebylo možno poučovat stranu žalující, v souladu s ustanovením § 118a, odst. 1 a 3, o. s. ř., o nutnosti prokázat to, že tedy byla řádně prověřována úvěruschopnost žalované, před uzavřením předmětné Smlouvy o úvěru, jelikož, v tomto ohledu, byla žalobní tvrzení zcela nedostatečná a důkazní návrhy prakticky nulové, jak se o tom podepsaný soud zmínil již shora, v důsledku čehož tedy strana žalující, prostřednictvím svého právního zástupce, a to tím, že se k uvedenému prvému ústnímu jednání, konanému v této věci, dne 25. 10. 2022, nedostavila a souhlasila výslovně i s tím, aby bylo jednáno v nepřítomnosti strany žalující, pak tedy, dle názoru podepsaného soudu, neunesla své důkazní břemeno, jelikož nebylo možno„ jaksi na dálku“ poučovat nepřítomného žalobce, respektive, jeho právního zástupce, o nutnosti doplnit případně tvrzení a též i označit přiléhavé důkazní návrhy, respektive, v tomto konkrétním případě, tedy o tom, že je nutno prokázat, a to nade vší pochybnost, ze strany žalobce, že úvěruschopnost žalované byla prověřována řádně, a to před uzavřením předmětné úvěrové smlouvy, když, z provedených listinných důkazů, nic takového nevyplynulo. 13. V této souvislosti soud ještě konstatuje, že, v návrhu na vydání Elektronického platebního rozkazu, zástupce žalobce původně uvedl, že nesouhlasí s tím, aby bylo rozhodnuto v této věci v souladu s ustanovením § 115a, o. s. ř., a tedy bez obeslání účastníků, nicméně, poté, jak již bylo uvedeno shora, tedy svou neúčast na zmiňovaném (prvém) ústním jednání, konaném dne 25. 10. 2022, omluvil a vyslovil i svůj souhlas s tím, aby bylo jednáno v nepřítomnosti strany žalující, na základě čehož tedy soud této žádosti vyhověl, projednal tuto věc dle § 101, odst. 3, o. s. ř., a, s ohledem na shora uvedené skutečnosti, ve věci rozhodl, neboť jakýkoliv jiný postup soudu by znamenal naprosto neodůvodnitelný průtah. 14. V řízení sice bylo prokázáno, že, mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou, byla uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru (viz výše – bod [číslo]), nicméně, právní předchůdce žalobce však posuzoval úvěruschopnost žalované zjevně naprosto formálně, čili, údajně, osobním pohovorem a též i nahlédnutím do příslušných databází, umožňujících posouzení úvěruschopnosti, z čehož ovšem podepsaný soud dovodil, že jakoukoliv jinou, a tedy skutečně efektivní, formou úvěruschopnost žalované posuzována vlastně nebyla, a žalobce, ostatně, k tomu ani žádný důkaz nepředložil. 15. Stěžejním elementem, nutným k posouzení oprávněnosti žalobou uplatněného nároku, je ovšem splnění zákonných předpokladů, kladených na uzavírání smluv o spotřebitelských úvěrech. 16. Dle § 86, odst. 1 a 2, zákona [číslo] sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen„ z. o. s. ú.“), poskytovatel, před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy, spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele, na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze, umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. 17. Poskytovatel tedy poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud, z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 18. Poskytovatel, při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 19. Hodnotu majetku spotřebitele přitom poskytovatel úvěru zohledňuje tehdy, jestliže, ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže, z finanční situace spotřebitele, vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 20. Dle § 87, odst. 1, z. o. s. ú., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86, odst. 1, větou druhou, je smlouva neplatná. 21. Soud k neplatnosti takové smlouvy přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je ovšem povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru, a to v době přiměřené jeho možnostem. 22. Žalobce, v tomto konkrétním pří