21 C 85/2022-67 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobou podanou 28. 1. 2022 se žalobkyně domáhá zaplacení uvedené částky představující bezdůvodné obohacení, které se dostalo žalované tím, že žalobkyně uhradila fakturu [číslo] dne 1. 2. 2019, kterou žalovaná vystavila na základě neúčinné rámcové smlouvy o skladování za období druhého až čtvrtého čtvrtletí roku 2018. Rámcová smlouva o skladování sice mezi účastníky byla uzavřena 22. 12. 2016, avšak účinnost této smlouvy byla až od 1. 1. 2019, a to v souvislosti s uzavřením dodatku č. 1 a dodatku č. 2. Navíc ve smlouvě bylo sjednáno skladné, zatímco žalovaná účtovala nájemné. Skladné bylo sjednáno paušální částkou ve výši 246 000 Kč za každý ukončený kvartál, avšak žalovaná účtovala částku 297 660 Kč, tedy navýšení o 21 % DPH, což podle žalobkyně s odkazem na na rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 23 Cdo 3573/2007 (podle něhož v případě, že smlouva neobsahuje povinnost zaplatit k ceně i DPH, resp. kdy smlouva stanoví konečnou cenu, nelze přenášet svou odpovědnost za odvedení DPH státu na druhou stranu, a to i v případě, že by k zaplacení DPH druhá strana byla povinna), není možné. Žalobkyně tedy plnila bez právního důvodu, případně z právního důvodu, který odpadl uzavřením dodatku č. 1 a 2, proto žalobkyně vyzvala žalovanou dne 8. 8. 2019 k vydání bezdůvodného obohacení do sedmi dnů od doručení výzvy, avšak žalovaná bezdůvodné obohacení nevydala. 2. Žalovaná potvrdila uzavření rámcové smlouvy o skladování mezi účastníky 22. 12. 2016 a i uzavření obou dodatků, avšak výklad žalobkyně, že účinnost uvedené smlouvy byla posunuta dodatkem č. 1 a dodatkem č. 2, považuje za účelový, neboť smlouvou bylo sjednáno, že tato nabývá platnosti podpisem oběma smluvními stranami a účinnosti dnem 1. 1. 2017, když žalobkyně následně od počátku r. 2017 pravidelně hradila žalované paušální částku skladného ve výši dle rámcové smlouvy, a to vždy za každé ukončené kalendářní čtvrtletí na základě vystavených faktur. Pokud jde o dodatky č. 1 a č. 2, pak vůlí účastníků bylo prodloužit skladovací smluvní vztah o další kalendářní rok, nikoliv zrušit rámcovou smlouvu o skladování s účinky ex tunc ode dne 1. 1. 2017, tudíž z dodatku č. 2 nelze dovodit, že by odpadl právní důvod pro úhradu skladného za druhé až čtvrté kalendářní čtvrtletí roku 2018 Tyto dodatky pouze upravily další dobu trvání smluvního vztahu a vůlí účastníků rozhodně nebylo zpětné vytvoření smluvního vakua v době od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2018 a ani vůlí nebylo založit vzájemné bezdůvodné obohacení za plnění poskytnutí v tomto období. Že smlouva byla platná a účinná v roce 2018 vyplývá i z jednání žalobkyně, která hradila v roce 2018 skladné na základě vystavených faktur, a to zcela dobrovolně, když fakturu za druhé, třetí a čtvrté čtvrtletí roku 2018 uhradila až 1. 2. 2019, tedy až po uzavření dodatku č. 2 ze dne 20. 12. 2018. Žalobkyně hradila vystavené faktury žalovanou na úhradu skladného podle smlouvy včetně daně z přidané hodnoty a nic proti takto stanovené ceně nenamítala po celou dobu trvání smluvního vztahu. Žalovaná odkázala na řízení probíhající u Okresního soudu v Prostějově, kde se žalobkyně rovněž domáhá vydání bezdůvodného obohacení za kalendářní čtvrtletí druhé roku 2017, čtvrté roku 2017 a první roku 2018, když v těchto řízeních (9 C 100/2020, 14 C 49/2021 a 13 C 141/2021) bylo rozhodnuto rozsudky tak, že žaloba byla zamítnuta, přičemž proti rozsudkům podala žalobkyně odvolání, o kterém dosud nebylo rozhodnuto. Žalovaná namítala nehospodárný postup žalobkyně, která podává jednotlivé žaloby na vydání bezdůvodného obohacení, byť mohla podat jednu souhrnnou. 3. Po provedeném dokazování soud zjistil následující: 4. Žalovaná je [právnická osoba] [anonymizováno], které byla povolena reorganizace usnesením ze dne 11. 9. 2017 (zjištěno z výpisu z OR na žalovanou, detailu insolvenčního řízení [insolvenční spisová značka], usnesení ze dne 11. 9. 2017 Krajského soudu v Brně). 5. Žalovaná jako skladovatel na jedné straně a žalobkyně jako ukladatel na straně druhé uzavřely dne 22. 12. 2016 rámcovou smlouvu o skladování. Předmětem smlouvy (čl. 1I) byl závazek skladovatele přebírat od ukladatele zboží specifikované v příloze č. 1 smlouvy, množství a čase podle potřeb ukladatele a věc uložit a opatrovat, a závazek ukladatele zaplatit skladovateli za uložení opatrování věcí skladné, jak je definováno v článku 2 smlouvy. Zboží bude předáváno a přebíráno na základě předávacího protokolu, podepsaného vždy zástupci obou smluvních stran, ve kterém ukladatel zejména uvede bližší specifikaci a množství věcí (zboží) a skladovatel potvrdí„ její“ převzetí ke skladování. Ukladatel se zavázal platit skladovateli za uložení a opatrování věcí skladné určené paušální částkou ve výši 246 000 Kč za každý ukončený kvartál (3 měsíce) skladování („ skladné“), které je splatné na základě faktury vystavené skladovatelem. Fakturu je skladovatel oprávněn vystavit vždy ke konci každého čtvrtletí příslušného roku se lhůtou splatnosti alespoň 14 dnů ode dne doručení faktury ukladateli. V čl. 6 se účastníci dohodli, že smlouva je sjednána na dobu určitou 12 měsíců (6.2) a nabývá platnosti podpisem oběma smluvními stranami a účinnosti dnem 1. 1. 2017 (6.1.) Bylo ujednáno, že nesdělí-li některá ze smluvních stran písemně druhé smluvní straně ve lhůtě alespoň 60 dnů před skončením smlouvy, že na jejím prodloužení nemá zájem prodlužuje se doba trvání smlouvy vždy o dalších 12 měsíců (čl. 6) (zjištěno z rámcové smlouvy o skladování ze dne 22. 12. 2016). 6. Dne 21. 12. 2017 účastníci uzavřeli Dodatek č. 1 k rámcové smlouvě o skladování, ve kterém se dohodli na změně bodu 6.1. smlouvy tak, že nově zní„ tato smlouva nabývá platnosti podpisem smluvními stranami a„ účinností“ dnem 1.1.2018“. Ostatní ujednání rámcové smlouvy o skladování zůstala nezměněna. (zjištěno z dodatku č. 1 ze dne 21.12.2017) 7. Dne 20. 12. 2018 účastníci uzavřeli Dodatek č. 2 k rámcové smlouvě o skladování, ve kterém se dohodli na změně bodu 6.1. smlouvy tak, že nově zní„ tato smlouva nabývá platnosti podpisem smluvními stranami a„ účinností“ dnem 1.1.2019“. Ostatní ujednání rámcové smlouvy o skladování zůstala nezměněna. (zjištěno z dodatku č. 2 ze dne 20.12.2018) 8. Dne 31. 12. 2018 vystavila žalovaná fakturu č. 318004500 na částku 892 980 Kč, kterou bylo účtováno za„ nájemné dle rámcové smlouvy o skladování za druhé až druhé až čtvrté čtvrtletí 2018“, přičemž bylo účtováno 3x 246 000 Kč jako sjednaná paušální částka skladného za čtvrtletí + 21% DPH v celkové výši 154 980 Kč. Splatnost faktury byla 14. 1. 2019 (zjištěno z faktury [číslo]). 9. Žalobkyně tuto fakturu uhradila dne 1. 2. 2019, na účet žalované byla platba připsána 4. 2. 2019 (zjištěno z výkazu obratu ze dne 1. 2. 2019 a výpisu z účtu žalované ze dne za období 1.2.2019 7.2.2019) 10. Výzvou ze dne 8. 8. 2019 žalobkyně vyzvala žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 2 678 940 Kč, neboť žalobkyní poskytnutá plnění na základě ve výzvě označených faktur vystavených za období 1/ 2017 až 3/ 2019, byla uskutečněna bez právního důvodu, neboť jednak účinnost smlouvy o skladování byla až od 1. 1. 2019 a jednak nebylo doloženo, že žalovaná podle Rámcové smlouvy v rozhodném období plnila – tedy skladovala a opatrovala věci žalobkyně. Současně žalobkyně odmítla fakturu [číslo] ze dne 28. 6. 2019, kterou žalovaná účtovala„ nájemné“ za 2. čtvrtletí 2019 (246 000 Kč plus DPH), když právě označení důvodu platby„ nájemné“ žalobkyně shledala důvodem pro odmítnutí přijetí faktury, neboť podle smlouvy bylo sjednáno„ skladné“. (zjištěno z výzvy ze dne 8. 8. 2019) 11. Žalovaná dopisem ze dne 12. 8. 2019 sdělila žalobkyni svoje stanovisko ohledně účinnosti Rámcové smlouvy o skladování, která byla platná a účinná od 1. 1. 2017, přičemž ze zavedené praxe mezi účastníky smlouvy je zřejmé, z jakého důvodu a v jaké výši bylo účtováno – tedy že jde o skladné, když žalobkyně svůj závazek skladné od počátku dobrovolně plnila a k bezdůvodnému obohacení žalované tak nedošlo. (zjištěno z odpovědi žalované ze dne 12. 8. 2019) 12. V období od 1. čtvrtletí roku 2017 do 3. čtvrtletí roku 2019 žalovaná fakturovala žalobkyni za skladné vždy ve výši 246 000 Kč + 21 % DPH, celkem 297 660 Kč, za každé ukončené čtvrtletí a žalobkyně na faktury vystavené žalovanou hradila ve fakturované výši a o tom ani nebylo mezi účastníky sporu. Fa [číslo] splatnou dne 26.4.2017 uhradila dne 25.4.2017, fa [číslo] splatnou dne 14.7.2017 uhradila dne 8.8.2017, fa [číslo] splatnou dne 14.1.2018 uhradila dne 29.1.2018, fa [číslo] splatnou dne 14.4.2018 uhradila dne 10.4.2018, fa [číslo] splatnou dne 12.4.2019 uhradila dne 30.4.2019, fa [číslo] splatnou dne 14.1.2019 uhradila dne 4.2.2019 (zjištěno z faktur [číslo] dokladů o platbě – výpisů z účtu žalované za období 1. kvartál 2017 – 1. kvartál 2019 k úhradě 25.4.2017, 8.8.2017, 29.1.2018, 10.4.2018, 30.4.2019) 13. Žalobkyně se domáhala vydání bezdůvodného obohacení po žalované dalšími žalobami, které podala u Okresního soudu v Prostějově (řízení sp. zn. 9 C 100/2020 zahájeno 3. 4. 2020, říze