28 C 100/2020-107 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se v řízení domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud žalované uložil povinnost uhradit žalobkyni plnění popsané ve výroku I. tohoto rozsudku představující nesplacenou jistinu ve výši 64 227,50 Kč s příslušenstvím, kterou byla žalovaná povinna zaplatit původnímu věřiteli z titulu úvěrové smlouvy. Žalovaná předmětnou smlouvu uzavřela v postavení podnikatele. Žalovaná dle tvrzení žalobkyně podstatným způsobem porušila povinnost z uvedené smlouvy, neboť včas a řádně nesplácela úvěr, který jí původní věřitel na základě shora uvedené smlouvy poskytl. Žalovaná se tento dluh zavázala splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 6 703 Kč, čemuž nedostála. Poskytovatel úvěru od smlouvy následně odstoupil a úvěr zesplatnil ke dni [datum] z důvodu prohlášení konkursu na majetek žalované (čl. 7 obchodních podmínek). Poslední plnění na pohledávku z předmětné smlouvy proběhlo dne [datum]. V souladu se smlouvou a všeobecnými obchodními podmínkami byl původní věřitel oprávněn v případě zesplatnění úvěru požadovat zaplacení splatných splátek úvěru do data zesplatnění, dlužné jistiny úvěru, dlužných poplatků či nákladů (zejména poplatek za předčasné ukončení smlouvy, pojistné a náklady spojené s prodejem motorového vozidla), případných smluvních pokut a úroku z nesplacené jistiny ode dne následujícího po zesplatnění. Úroková sazba úroku z úvěru byla sjednána ve výši 14,26% p.a. 2. Žalobkyně dále konstatovala, že uvedená pohledávka byla původním věřitelem ([právnická osoba] [anonymizováno] s.r.o.) postoupena žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem. Dlužná částka ke dni postoupení činila 64 227,50 Kč s příslušenstvím. Za období od postoupení pohledávky na žalobkyni do dne podání žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku uhrazeno ničeho. Žalobkyně tedy požaduje po žalované zaplacení: dlužné částky ve výši 60 052,67 Kč (jistina), dlužné částky ve výši 2 546,00 Kč (poplatky), dlužné částky ve výši 1 628,83 Kč (smluvní pokuta), obchodního úroku ve výši 14,26% ročně z částky 60 052,67 Kč za období ode dne [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 7,50% ročně z částky 62 598,67 Kč za období ode dne [datum] do zaplacení. 3. Žalovaná prostřednictvím svého opatrovníka nejprve vznesla námitku promlčení žalovaného nároku. 4. Dále žalovaná argumentovala tím, že se žalovanou bylo dne [datum] započato insolvenční řízení, které vyústilo v prohlášení konkurzu dne [datum]. Právní předchůdce žalobkyně pak pohledávku vyplývající z předmětné úvěrové smlouvy přihlásil do tohoto insolvenčního řízení, v jehož rámci byla tato pohledávka přezkoumána a uznána. Konkursní řízení bylo ukončeno ke dni [datum], přičemž dle ust. § 312 odst. 4 insolvenčního zákona lze na základě upraveného seznamu pohledávek po zrušení konkurzu podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci pro zjištěnou neuspokojenou pohledávku. Žalobkyně i její právní předchůdce tak dle žalované disponovali vykonatelným exekučním titulem, na jehož základě mohla být žalovaná pohledávka vymáhána. Žalovaná tedy v tomto kontextu vznesla námitku res iudicata. Dále žalovaná namítala, že odstoupení od úvěrové smlouvy pokládá za neúčinné z důvodu, že bylo zasíláno a doručováno žalované a nikoliv insolvenční správkyni – konkurs byl na žalovanou prohlášen dne [datum], přičemž k odstoupení od smlouvy došlo až ke dni [datum] a tato listina tedy měla být dle názoru žalované zasílána insolvenčnímu správci, nikoliv přímo žalované. 5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: 6. Z úvěrové smlouvy [číslo] uzavřené dne [datum] mezi žalovanou v postavení podnikatele a právním předchůdcem žalobkyně, bylo zjištěno, že se jejím obsahem původní věřitel zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 194 000 Kč za účelem financování nákupu motorového vozidla a žalovaná se zavázala tento úvěr včas a řádně splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 6 703 Kč. Z obchodních podmínek bylo zjištěno, že tvoří nedílnou součást uvedené smlouvy a upravují konkrétní práva a povinnosti věřitele a žalované související s předmětnou úvěrovou smlouvou. [příjmení] jiné obchodní podmínky upravují právo smluvních stran odstoupit od smlouvy a právo věřitele požadovat předčasné vrácení všech dlužných finančních prostředků, včetně smluvní pokuty sjednané dle čl. 2 a 2.8 obchodních podmínek. V čl. 6 obchodních podmínek je ve vztahu k ujednané smluvní pokutě jako podstatné porušení smlouvy definováno mj. prodlení dlužníka s placením nejméně jedné splátky. Žalovaná úvěr řádně nesplácela a dostala se do prodlení se splácením sjednaných splátek. Na její majetek byl následně ke dni [datum] prohlášen konkurs, pročež původní věřitel dle čl. 7 obchodních podmínek úvěr zesplatnil a odstoupil od smlouvy ke dni [datum] (listinou datovanou [datum]), přičemž požadoval také okamžité předčasné splacení celé dlužné částky. Současně původní věřitel žalované v citované listině vyčíslil celou zbývající dlužnou částku ve výši 68 857,49 Kč. Listina obsahující odstoupení od smlouvy a zesplatnění úvěru byla spolu s vyúčtováním celkové dlužné částky zaslána žalované (prokázáno úvěrovou smlouvou, splátkovým kalendářem, odstoupením od smlouvy a zesplatněním úvěru s vyčíslením dluhu). 7. Dále bylo zjištěno, že v insolvenčním řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 98 INS 10504/2012, byl usnesením ze dne [datum] zjištěn úpadek žalované a na její majetek byl prohlášen konkurs. Původní věřitel řádně a včas přihlásil do konkursního řízení vedeného se žalovanou pohledávku z úvěrové smlouvy [číslo] ve výši 68 857,49 Kč, a to ke dni [datum] pod položkou P26. Celkem byla na základě této úvěrové smlouvy původním věřitelem žalované do konkursního řízení přihlášena pohledávka ve výši 68 857,49 Kč (prokázáno přihláškou pohledávky ze dne [datum] a seznamem přihlášených pohledávek). Tato pohledávka ve výši 68 857,49 Kč byla v konkursním řízení přezkoumána a uznána (jak je patrno mj. z usnesení o povolení částečného rozvrhu a o částečném rozvrhu ze dne [datum]). Usnesením ze dne [datum] insolvenční soud schválil konečnou zprávu o zpeněžování majetku z podstaty a vyúčtování výdajů insolvenčního správce. V rámci rozvrhového usnesení ze dne 11. 1. 2016, č. j. MSPH 98 INS 10504/2012-B-97, je uvedeno, že výtěžek zpeněžení majetkové podstaty žalované činí 1 741 847,49 Kč. Pohledávka původního věřitele žalované ze smlouvy o úvěru [číslo] ve výši 68 857,49 Kč byla jakožto zjištěná pohledávka uspokojena do výše 6,72401%, tj. v částce 4 629,99 Kč. Usnesením insolvenčního soudu ze dne 24. 8. 2016, č. j. MSPH 98 INS 10504/2012-B-103, byl konkurs na majetek žalované zrušen pro splnění rozvrhového usnesení. 8. Uvedená pohledávka byla následně původním věřitelem ([právnická osoba] [anonymizováno] s.r.o.) postoupena žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], s účinností ke dni [datum] (viz také položka [číslo] seznamu postoupených pohledávek ze dne [datum]). Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum]. Před podáním žaloby byla žalovaná k úhradě dluhu vyzvána upomínkou ze dne [datum] (prokázáno dopisem ze dne [datum], předžalobní výzvou včetně podacího lístku). 9. S ohledem na výše uvedené další dokazování prováděno nebylo, neboť zdejší soud má za to, že skutkový stav byl provedeným dokazováním objektivně prokázán s dostatečnou mírou jistoty v rozsahu potřebném pro rozhodnutí ve věci. Vzhledem ke skutečnosti, že si jednotlivá dílčí skutková zjištění učiněná soudem z důkazů shora uvedených neodporují, odkazuje soud na tato dílčí zjištění jako na závěr o skutkovém stavu ve věci samé. S ohledem na tento skutkový závěr posoudil soud věc po právní stránce takto: 10. Dle ustanovení § 344 zák. č. 513/1991 Sb. (dále jen ObchZ) od smlouvy lze odstoupit pouze v případech, které stanoví smlouva nebo tento zákon. 11. Dle ustanovení § 345 ObchZ znamená-li prodlení dlužníka (§ 365) nebo věřitele (§ 370) podstatné porušení jeho smluvní povinnosti, je druhá strana oprávněna od smlouvy odstoupit, jestliže to oznámí straně v prodlení bez zbytečného odkladu poté, kdy se o tomto porušení dověděla. Podle odst. 2 pro účely tohoto zákona je porušení smlouvy podstatné, jestliže strana porušující smlouvu věděla v době uzavření smlouvy nebo v této době bylo rozumné předvídat s přihlédnutím k účelu smlouvy, který vyplynul z jejího obsahu nebo z okolností, za nichž byla smlouva uzavřena, že druhá strana nebude mít zájem na plnění povinností při takovém porušení smlouvy. V pochybnostech se má za to, že porušení smlouvy není podstatné. 12. Dle ustanovení § 401 ObchZ strana, vůči níž se právo promlčuje, může písemným prohlášením druhé straně prodloužit promlčecí dobu, a to i opakovaně; celková promlčecí doba nesmí být delší než 10 let od doby, kdy počala poprvé běžet. Toto prohlášení lze učinit i před počátkem běhu promlčecí doby. 13. Povinnost vrátit věřiteli nesplac