38 C 47/2020-255 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou domáhala určení, že účastníci mají právo stavby podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), k pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], zapsaném na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu (dále jen„ Pozemek“), poslední den trvání práva stavby: 24. 5. 2046, účel: rodinný dům (dále jen„ Právo stavby“). Žalobkyně uvedla, že byli s žalovaným manželé (nicméně v době podání žaloby již bylo zahájeno řízení o rozvod manželství) a že notářským zápisem ze dne 14. 4. 2016 NZ [číslo] a N 56/2016 (dále jen„ Notářský zápis“) se účastníci dohodli na manželském majetkovém režimu oddělených jmění. Podle této dohody se účastníci dohodli, že vše, co nabydou ode dne podpisu Notářského zápisu, nebude součástí společného jmění manželů, ale bude spadat do jmění každého z nich. Účastníci dne 24. 5. 2016 uzavřeli smlouvu o zřízení práva stavby, na jejímž základě bylo zřízeno Právo stavby ve prospěch účastníků. Právo stavby bylo zapsáno do katastru nemovitostí vkladem pod čj. V [číslo] s právními účinky povolení vkladu ke dni 24. 5. 2016. Následně jako součást Práva stavby byl na předmětném pozemku postaven rodinný dům dle rozhodnutí o umístnění stavby Úřadu Městské části [obec a číslo] ze dne 6. 5. 2016. Dne 29. 11. 2019 podal žalovaný u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu návrh na výmaz Práva stavby, a to na podkladě listiny označené jako Smlouva o zániku práva stavby ze dne 25. 10. 2016 (dále jen„ Smlouva o zániku práva stavby“). K tomuto návrhu byla přiložena ověřená kopie Smlouvy o zániku práva stavby. V řízení před Katastrálním úřadem se žalobkyně bránila tím, že nejde o pravou listinu a tato listina neobsahuje její pravý podpis. Katastrální úřad však k jejím námitkám nepřihlédl a vklad dne 19. 12. 2019 povolil a právo stavby vymazal. O této skutečnosti byla žalobkyně vyrozuměna vyrozuměním o povolení vkladu ze dne 30. 12. 2019. Žalobkyně podala návrh na zápis poznámky spornosti, přičemž řízení o tomto návrhu je vedeno u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu pod sp. zn. Z [číslo]. Žalobkyně tak trvá na tom, že Smlouva neobsahuje její pravý podpis. Podpis na Smlouvě je sice ověřen Úřadem Městské části [obec a číslo] pod č.j. 10 11355/2016, nicméně toto ověření se vztahuje k jiné listině, jak plyne z ověřovací knihy Městské části [obec a číslo] pod [číslo] rovněž [číslo], když byla ověřována listina označená jako Souhlasné prohlášení o odstoupení od smlouvy a nikoliv listina s názvem Smlouva o zániku práva stavby. V řízení o povolení vkladu tak byla předložena jiná listina, než která byla skutečně ověřena a která byla dodatečně upravena tak, aby její právní účinky směřovaly k zániku Práva stavby. V listině je navíc škrtáno a u podpisu účastnice řízení je uveden znak, který je pravděpodobně zbytkem jiného podpisu. Žalobkyně závěrem uvedla, že s ohledem na shora uvedené je zřejmé, že na základě listiny předložené žalovaným v řízení o povolení vkladu výmazu vedeném u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu pod č.j.: V [číslo] 2019 Právo stavby zaniknout nemohlo. 2. Žalovaný navrhl žalobu v celém rozsahu zamítnout s odůvodněním, že účastnici ke zřízení Práva stavby přistoupili na základě žádosti Hypoteční banky, když toto bylo podmínkou banky pro čerpání úvěru a mělo sloužit jako záruka pro banku za situace, kdy pozemek byl ve výlučném vlastnictví žalovaného, ale úvěrová smlouva byla ještě před notářským rozdělením podepsána oběma manželi. Právo stavby bylo následně zapsáno do katastru nemovitostí. Žalobkyně se však dlouhodobě dožaduje vyvázání ze smlouvy o hypotečním úvěru u Hypoteční banky uzavřené v roce 2015. Žalovaný byl po nátlaku, resp. vydírání ze strany žalobkyně dne 25. 10. 2016 nucen podepsat Souhlasné prohlášení o úpravě majetkových poměrů a bankovním úvěru na stavbu domu připravené Mgr. [příjmení], ve kterém se žalobkyně zavázala podniknout veškerou součinnost při vyřizování vyvázání z tohoto úběru a také žalovanému udělit pro tento účel plnou moc. Tato plná moc byla žalobkyní vystavena, ale následně byla žalovanému během stěhování ze společné domácnosti odcizena. Žalovaný měl na základě uvedeného souhlasného prohlášení vyvinout maximální úsilí a podniknout veškeré nutné kroky k vyvázání žalobkyně z hypotečního úvěru, přičemž žalobkyně se sama zavázala s žalovaným plně spolupracovat a promptně podepsat všechny související dokumenty a podklady pro Katastrální úřad. Toto se týkalo právě Smlouvy o zániku práva stavby, kterým Hypoteční banka podmiňovala vyvázání z úvěru. Za účelem zrušení Práva stavby Mgr. [příjmení] připravil nejprve jednu verzi dokumentu označenou jako Souhlasné prohlášení o odstoupení od Smlouvy o zřízení práva stavby. Na základě konzultace se zaměstnanci Katastrálního úřadu byla připravena druhá verze listiny označená jako Smlouva o zániku práva stavby. Obě verze pak spolu s návrhem na vklad do katastru nemovitostí byly během schůzky s Mgr. [příjmení] podepsány a ještě ten samý dne byly podpisy ověřeny na Úřadu Městské části [obec a číslo]. Na Katastrální úřad byla podána ověřená kopie Smlouvy o zániku práva stavby. Žalobkyně pak zcela lživě v prosinci 2019 u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu zpochybnila pravost podpisu na Smlouvě o zániku práva stavby, přičemž toto bylo ze strany Katastrálního úřadu zamítnuto. Žalovaný dále uvedl, že žalobkyně se pokouší účelově zpochybnit platnost dokumentu, přičemž takto postupuje dlouhodobě od faktického rozpadu manželství, kdy soustavně zpochybňuje jakékoliv dohody mezi účastníky. Žalobkyně byla označena prakticky za nevěrohodnou rovněž v rámci mezitímního rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ve věci vedené pod sp. zn. 55 C 95/2019. 3. Žalobkyně k tomu uvedla, že pokud se jedná o listinu označenou jako Souhlasné prohlášení o odstoupení od smlouvy o zřízení práva stavby ze dne 25. 10. 2016, tak tato listina nebyla připojena k návrhu na povolení vkladu právu, na jehož základě Katastrální úřad provedl výmaz Práva stavby. Tato listina je tak v daném řízení zcela irelevantní, neboť neprošla vkladem. Na základě této listiny nemohlo ani dojít k platnému odstoupení od smlouvy o zřízení práva stavby, neboť do katastru nemovitostí byla vložena jiná listina o zřízení práva stavby, než je uvedena v textu shora uvedené listiny. Ve smlouvě o zřízení práva stavby je totiž uvedeno, že stavebník je oprávněn na pozemku zřídit stavbu s celkovou zastavěnou plochou 133,65 m², zatímco v Souhlasném prohlášení o odstoupení od smlouvy o zřízení práva stavby je uvedeno, že stavebník je oprávněn na pozemku zřídit stavbu rodinného domku o výměře 160 m². Žalobkyně dále uvedla, že s žalovaným nikdy nebyla na Katastrálním úřadu konzultovat zrušení práva stavby. 4. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně je státní příslušnicí Indonéské republiky, je v dané věci dán cizí prvek. Soud proto nejprve zkoumal, zda má pravomoc v dané věci rozhodovat. Jelikož mezi Českou republikou a Indonéskou republikou není žádná mezinárodní smlouva, která by upravovala pravomoc soudů v civilních sporech, aplikoval soud čl. 24 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis.), podle něhož je dána pravomoc českým soudům. 5. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: 6. Žalovaný je vlastníkem Pozemku, k němuž ke dni 21. 10. 2019 měli účastníci Právo stavby s posledním dnem jeho trvání 24. 5. 2046 (viz výpis z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k 21. 10. 2019). Právo stavby bylo zřízeno na základě Smlouvy o zřízení práva stavby ze dne 24. 5. 2016, na jejímž základě měl být stavebník oprávněn na Pozemku zřídit stavbu – RD s celkovou zastavěnou plochou 133,65 m². Právní účinky zápisu do katastru nemovitostí nastaly dne 24. 5. 2016 (viz Smlouva o zřízení práva stavby; výpis z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k 21. 10. 2019). Úřad Městské části [obec a číslo] dne 6. 5. 2016 rozhodl o umístění stavby (rodinný dům o zastavěné ploše 133,65 m²) na Pozemek (viz první strana rozhodnutí Úřadu Městské části [obec a číslo] ze dne 6. 5. 2016). 7. Dne 21. 10. 2016 zaslal žalovaný e-mail [jméno] [příjmení] a požádal jej o sdělení názoru na přiloženou dohodu účastníků (viz e-mail žalovaného adresovaný [jméno] [příjmení] ze dne 21. 10. 2016). Dne 22. 10. 2016 zaslal žalovaný [jméno] [příjmení] dohodu připravenou na základě jejich dřívějšího rozhovoru a na základě draftu žalobkyně. [jméno] [příjmení] dne 24. 10. 2016 žalovanému sdělil, že má k dohodě připomínky (viz e-mail žalovaného [jméno] [příjmení] ze dne 24. 10. 2016). Účastníci dne 25. 10. 2016 uzavřeli souhlasné prohlášení o úpravě majetkových poměrů a bankovním úvěru na stavbu domu, na jehož základě se žalobkyně mimo jiné zavázala plně spolupracovat s žalovaným a Hypoteční bankou při všech nezbytných krocích, které je třeba uskutečnit, aby bylo možné začít čerpat hypoteční úvěr uzavřený u této banky účastníky