ECLI: ECLI:CZ:OSPH04:2022:38.C.567.2021.1 Datum: 2022-10-14 Předmět: O zaplacení 48 656,03 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1879 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1968 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1810 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 13 ["odměna opatrovníka""peněžité plnění""postoupení pohledávky""smlouva o úvěru"]
O co šlo: O zaplacení 48 656,03 Kč s příslušenstvím (["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1879 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1968 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1810 z. č. 89/2012)
1. Žalobkyně se žalobou ze dne 30. 9. 2021 domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 9. 3. 2021 na ni byla žalovaná pohledávka postoupena [právnická osoba] a.s., na kterou byla žalovaná pohledávka postoupena společností [právnická osoba] dne 24. 2. 2021 (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“). Žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel dne 23. 4. 2018 s žalovaným Smlouvu o vydání kreditní karty [číslo] která je smlouvou o úvěru (dále také„ Smlouva“), na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému čerpání úvěrového rámce až do výše 50 000 Kč, které žalovaný mohl čerpat prostřednictvím kreditní karty. Vyčerpaná část úvěru byla úročena úrokovou sazbou ve výši 23,99% ročně. Žalovaný se současně zavázal splácet čerpaný úvěr měsíční minimální splátkou z čerpaných prostředků a dále hradit veškeré poplatky a náklady spojené s vydáním a užíváním kreditní karty. Žalovaný však v rozporu se Smlouvou poskytnutý úvěr nesplácel, jelikož nehradil splátky řádně a včas. Právní předchůdce žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění dlužné částky a to ke dni 30. 6. 2020. Žalovaná částka se tak sestává z jistiny ve výši 46 760,03 Kč, smluvního úroku, který byl kapitalizovaný ve výši 3 578,17 Kč, a z poplatků ve výši 1 896 Kč. Žalobkyně dále požaduje smluvní úrok ve výši 23,990% ročně z částky 46 760,03 Kč od 16. 2. 2021 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 46 760,03 Kč od 16. 2. 2021 do zaplacení. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal v řízení nečinný.
3. S ohledem na skutečnost, že soudu nebyl znám pobyt žalovaného, ustanovil soud žalovanému opatrovníka advokáta Mgr. [jméno] [příjmení]. Opatrovník žalovaného navrhl zamítnout žalobu v plném rozsahu. Předně namítal, že ze strany právního předchůdce žalobkyně nebyla dostatečně prověřena úvěruschopnost žalovaného dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Opatrovník dále namítl neoprávněnost žalované částky 1 896 Kč, představující poplatky, neboť má za to, že částka nemůže představovat součást jistiny, ale toliko příslušenství pohledávky.
4. Ve věci se dne 14. 10. 2022 konalo ústní jednání, k němuž se žalobkyně nedostavila. Žalobkyně svoji nepřítomnost omluvila, v omluvě uvedla, že souhlasí s tím, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti. Soud tedy jednal a rozhodl v souladu s ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalobkyně.
5. Soud zjistil, že žalovaný je německým státním příslušníkem, jedná se proto o věc s cizím prvkem. Soud nejprve zkoumal, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání této věci. Podle čl. 7 odst. 1 písm. b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, podle něhož platí, že osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována v místě plnění závazku, tj. v místě, kde služby byly nebo měly být poskytnuty. Pravomoc věc projednat a rozhodnout je tak dána českým soudům.
6. Na základě provedených důkazů soud zjistil následující skutkový stav:
7. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v České republice, na kterou byl žalovaný nárok postoupen nejprve [právnická osoba] a.s. dne 9. 3. 2021, na kterou byla žalovaná pohledávka postoupena společností [právnická osoba], na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 2. 2021 (viz smlouva o postupování pohledávek č. 2018 včetně seznamu postoupených pohledávek, potvrzení úplaty ze dne 8. 3. 2021). Uvedené postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno a to oznámením zaslaným na adresu [adresa žalovaného] adresu v Kostheimer 30, [číslo] Frankfurt am [příjmení], Německo (viz 2x vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne 19. 3. 2021, 2x oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 4. 2021, seznam odeslaných oznámení o postoupení pohledávky z I- [právnická osoba] na [právnická osoba] ze dne 20. 4. 2021, přehled podacích čísel ze dne 24. 3. 2021 a ze dne 25. 3. 2021). Dne 23. 4. 2018 uzavřel právní předchůdce žalobkyně s žalovaným Smlouvu, jejíž nedílnou součástí byly mimo jiné Všeobecné obchodní podmínky, Ceník a Produktové podmínky. Totožnost žalovaného byla ověřena předloženým občanským průkazem žalovaného. Na základě uzavřené Smlouvy právní předchůdce žalobkyně poskytla žalovanému čerpání úvěrového rámce až do výše 50 000 Kč, který žalovaný mohl čerpat prostřednictvím kreditní karty, kterou převzal v den uzavření Smlouvy. Úroková sazba byla sjednána ve výši 23,99% ročně. Žalovaný se současně zavázal splácet čerpaný úvěr měsíční minimální splátkou z čerpaných prostředků a dále hradit veškeré poplatky a náklady spojené s vydáním a užíváním kreditní karty (viz návrh na uzavření smlouvy o vydání kreditní karty de [příjmení] [číslo] protokol o převzetí kreditní karty a pinů, Ceník produktů a služeb pro soukromé osoby Raiffeisenbank, Všeobecné obchodní podmínky Raiffeisenbank). Žalovaný se zavázal platit právnímu předchůdci žalobkyně za zřízení a vedení účtu poplatky ve výši stanovené ceníkem. Poplatky byly stanoveny dle čl. 4 Smlouvy, a to za správu karty ve výši 99 Kč měsíčně, a ostatní služby ve výši 25 Kč měsíčně. Rovněž byly dále žalovanému strhávány poplatky ve výši 500 Kč za upomínání se splátkou úvěru. Žalovanému byla na účet za období červenec 2018 až srpen 2019 připsána částka označená jako bonus v celkové výši 2 610,06 Kč (viz souhrnný výpis z účtu kreditní karty). Právní předchůdce žalobkyně ve svém prohlášení uvedl, že před uzavřením výše uvedené Smlouvy právní předchůdce žalobkyně zkoumal úvěruschopnost žalovaného, a to v interních a v externích databázích, v insolvenčním rejstříku, z průměrného obratu na účtu žalovaného, který se pohyboval ve výši cca 70 566 Kč (viz protokol o ověření úvěruschopnosti klienta). Žalovaný v rozporu se Smlouvou poskytnutý úvěr nesplácel, jelikož nehradil splátky řádně a včas. Na základě produktových podmínek pro osobní úvěry právní předchůdce žalobkyně přistoupila ke zesplatnění dluhu ke dni 30. 6. 2020, o čemž žalovaného vyrozuměla oznámením ze dne 2. 7. 2020 (viz okamžitá splatnost kreditní karty). Žalobkyně odeslala žalovanému dne 21. 4. 2021 předžalobní výzvu (viz předžalobní k úhradě dluhu ze dne 21. 4. 2021 zaslaná na adresu [adresa žalovaného] adresu v Kostheimer 30, [číslo] Frankfurt am [příjmení], Německo, seznam odeslaných předžalobních výzev ze dne 21. 4. 2021).
8. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:
9. Jelikož předmětem řízení je nárok vyplývající ze závazkového vztahu, aplikoval soud pro určení rozhodného práva nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), přičemž dle čl. 6 je rozhodným právem právo české.
10. Aktivní legitimace žalobce ve věci je dána dle § 1879 an. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.“), když předmětná pohledávka na ni byla právním předchůdcem žalobce postoupena.
11. Účastní uzavřeli úvěrovou smlouvu dle § 2395 an. o. z., přičemž žalovaný vystupoval v pozici spotřebitele dle § 420 o. z., neboť sjednával úvěr mimo rámec svého samostatného výkonu povolání či podnikání, což vyplývá z obsahu Smlouvy, a tedy se jedná o smlouvy spotřebitelské ve smyslu § 1810 o. z. S ohledem na spotřebitelský charakter daných Smluv se aplikuje rovněž zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Před poskytnutím Smlouvy o úvěru nebyla ze strany právního předchůdce žalobkyně dostatečně prověřována úvěruschopnost žalovaného, neboť se v tomto rozsahu právní předchůdce žalobkyně plně spolehnul pouze na informace předložené žalovaným, a nijak blíže nezkoumal příjmovou ani výdajovou stránku žalovaného. Žalobkyně tak s ohledem na výše uvedené individuálně a řádně majetkový stav žalovaného nezkoumala. Prohlášení právního předchůdce žalobkyně pak soud nepovažuje za dostatečné, neboť je pouze v rovině tvrzení. Jelikož se žalobkyně k jednání soudu nedostavila, připravila se tak o možnost, aby ji soud o shora uvedené okolnosti poučil ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. V tomto rozsahu tak soud vycházel ve smyslu cit. ust. při zjišťování skutkového stavu pouze z provedených důkazů předložených žalobkyní. S ohledem na výše uvedené žalobkyně neunesla své důkazní břemeno ohledně prověřování úvěruschopnosti a Smlouvu je nutné považovat za absolutně neplatnou ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud má však za prokázané, že žalovaný čerpal peněžní prostředky bez právního důvodu, a bezdůvodně se tak obohatil. Soud při stanovení celkové výše bezdůvodného obohacení zohlednil účtované úroky a poplatky v průběhu čerpání peněz, které tak započetl oproti bezdůvodnému obohacení, a rovněž zohlednil právním předchůdcem žalobce připisované bonusy, které přičetl k výši bezdůvodného obohacení. Po započtení úroků a poplatků v souhrnné výši 18 038,06 Kč, se ve zbývajícím rozsahu jedná o částku 30 617,97 Kč představující bezdůvodné obohacení na straně žalovaného na úkor žalobkyně, kter
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.