18 C 132/2023-31 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobce se, po žalovaném, svým žalobním návrhem, doručeným ke zdejšímu soudu, dnem 29. 3. 2023, domáhal zaplacení shora uvedených částek, spolu s příslušenstvím, a to z toho důvodu, že žalovaný neuhradil svůj dluh, vyvěrající z předtím poskytnutých (a žalovaným řádně nezaplacených) telefonických služeb, od právního předchůdce současného žalobce, který, takto vzniklou pohledávku, následně postoupil současnému žalobci. 2. Žalovaný se však k žalobě nikterak nevyjádřil a zůstala zcela nečinným. 3. Podepsaný soud ve věci nařídil jednání, na den 20. 7. 2023, k němuž se však žalovaný, bez omluvy, nedostavil, ač tedy byl řádně a včas obeslán. 4. Soud tedy tuto věc projednal dle ust. § 101, odst. 3, o. s. ř., a tedy v nepřítomnosti žalovaného. 5. Soud provedl dokazování řadou listinných důkazů, založených do spisu ze strany žalobce, z nichž soud zjistil, že právní předchůdce žalobce, společnost [anonymizováno] [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [IČO], uzavřel s žalovaným [příjmení] smlouvu – Zákaznickou smlouvu [číslo] k telefonním číslům [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo]. Dle tohoto smluvního ujednání jsou nedílnou součástí předmětné Smlouvy také Všeobecné obchodní podmínky společnosti [anonymizováno] [právnická osoba] a rovněž i Ceník služeb, s nimiž žalovaný vyslovil bezvýhradný souhlas (zjištěno z Účastnické smlouvy, jakož i ze Všeobecných obchodních podmínek společnosti [anonymizováno] [právnická osoba]). 6. V souladu se shora zmiňovanou Smlouvou byly žalovanému poskytnuty sjednané služby u telefonních čísel [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo], a to včetně služeb doplňkových a též i včetně služeb, poskytovaných třetími stranami, které byla [právnická osoba] oprávněna poskytovat, dle čl. 3, Všeobecných obchodních podmínek, a to dle aktuálního Ceníku, když žalovaný se zavázal za tyto doplňkové služby, v souladu se Smlouvou, řádně platit, a to rovněž dle zmiňovaného Ceníku, vše v rámci vyúčtování od [právnická osoba] (zjištěno z Účastnické smlouvy, jakož i ze Všeobecných obchodních podmínek společnosti [anonymizováno] [právnická osoba]). 7. Své povinnosti, plynoucí ze shora zmiňované Smlouvy, však žalovaný řádně a včas neplnil, a to dle vyúčtování – dokladu [číslo] vystaveného dnem 20. 6. 2020, splatného dnem 4. 7. 2020 (zjištěno z Účastnické smlouvy, dále zjištěno ze Všeobecných obchodních podmínek společnosti [anonymizováno] [právnická osoba], jakož zjištěno i z Vyúčtování – dokladu [číslo] též i z Přehledu služeb po číslech, rovněž i ze Souhrnného přehledu služeb a konečně i z Oznámení – výzvy k plnění). 8. Takto vzniklá pohledávka za žalovaným, vyplývající z výše uvedené Smlouvy, s veškerým příslušenstvím a právy s ní spojenými, pak byla, ze strany [právnická osoba], postoupena žalobci, a to na základě Smlouvy o postoupení pohledávek - ze dne 10. 8. 2022, a to s účinností ke dni 18. 8. 2022. Postoupení této pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem, odeslaným doporučeně (zjištěno ze Smlouvy o postoupení pohledávek - ze dne 10. 8. 2022, včetně Přílohy [číslo] Seznamu postoupených pohledávek, dále zjištěno z Potvrzení o zaplacení kupní ceny, jakož pak zjištěno i z Oznámení o postoupení pohledávky, včetně dokladu o odeslání, jakož i z Před žalobní výzvy). 9. Soud, ve shora popsaných souvislostech, tedy konstatuje, že tedy hodlal, především, s ohledem na výše uvedené skutečnosti, a to v souladu s ust. § 118a, odst. 1 a 3, o. s. ř., poučit žalovaného o nezbytnosti doplnit svá tvrzení, jakož i důkazní návrhy, a to v souvislosti s případnou možností vyvrátit tvrzení žalobce, ohledně možného zpochybňování správnosti předmětných výpočtů vzniklého dluhu, předestřených soudu ze strany žalobce, kteroužto možnost však žalovaný nikterak nevyužil, jelikož, jak již bylo naznačeno výše, tak žalovaný se k soudu vůbec nedostavil, ač byl řádně a včas obeslán, a též ani předtím se nikterak, vlastně, k věci nevyjádřil, a proto tedy soud projednal danou věc dle ust. § 101, odst. 3, o. s. ř., jak již bylo rovněž řečeno výše, takže soud tedy opravdu nemohl nepřítomného žalovaného patřičně poučit a vyzvat jej k případnému doplnění jeho tvrzení, jakož soud nemohl žalovaného vyzvat ani k označení přiléhavých důkazních návrhů, takže, za této situace, soud dospěl k závěru, že žalovaný neunesl své břemeno tvrzení a rovněž ani své břemeno důkazní, a to ohledně případného zpochybnění nároků, uplatněných žalobcem, v rámci tohoto řízení. 10. Dle ustanovení § 79, odst. 1, a § 101, odst. 1, o. s. ř., má totiž každý účastník, vždy, povinnost tvrzení, přičemž, dle ustanovení § 118b, odst. 1, věta druhá, o. s. ř., pokud nebyla provedena příprava jednání podle § 114c, mohou účastníci uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání jen do skončení prvního jednání, popřípadě do uplynutí lhůty, která jim byla poskytnuta k doplnění tvrzení o skutečnostech, významných pro věc, k podání návrhů na provedení důkazů nebo ke splnění dalších procesních povinností. 11. Dle ustanovení § 118b, odst. 1, o. s. ř., věta třetí, k později uvedeným skutečnostem a označeným důkazům smí soud přihlédnout, jen jde-li o skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být zpochybněna věrohodnost provedených důkazních prostředků, které nastaly po přípravném jednání nebo které účastník nemohl bez své viny včas uvést. Občanský soudní řád je, pokud jde o sporná řízení, veden, mj., principem projednacím a principem koncentrace řízení. 12. Podle ustanovení § 120, odst. 1, o. s. ř., jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení a soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede. Zásadně proto platí, že tvrzení skutečností a navrhování důkazů je věcí účastníků řízení. Práva účastníků a současně i zájem na projednání věci jsou pokryty poučovací povinností soudu pro případ, že skutková tvrzení a důkazní návrhy jsou neúplné. Následky, spojené s neunesením břemene tvrzení a důkazního břemene, po řádném poučení soudu, pak nese účastník řízení (viz nález Ústavního soudu ČR - sp. zn. II. ÚS 397/06). 13. Předpokladem důkazní povinnosti je tak tvrzení skutečností účastníkem (§ 101, odst. 1, písm. a) o. s. ř.). Teorie procesního práva, v této souvislosti, hovoří o břemeni tvrzení. Mezi povinností tvrzení a povinností důkazní je úzká vzájemná vazba. Jestliže účastník nesplní svou povinnost tvrdit skutečnosti, rozhodné z hlediska hypotézy právní normy, pak, zpravidla, ani nemůže splnit svou důkazní povinnost. Jinými slovy řečeno, tak nesplnění povinnosti tvrzení, tedy neunesení břemene tvrzení, má pak za následek to, že skutečnost, kterou účastník vůbec netvrdil, a která nevyšla, ani jinak, v řízení najevo (například dotazováním ze strany soudu), zpravidla nebude předmětem dokazování (viz např. rozsudky Nejvyššího soudu ČR - sp. zn.: 29 Odo 1014/2003 a sp. zn.: 29 Odo 953/2004). 14. V daném případě soud opakovaně konstatuje, že tedy žalovaný se vůbec nikterak k dané věci nevyjádřil, a v důsledku čehož tedy soudu nakonec nezbylo, nežli žalobě vyhovět, a to, především, pro neunesení břemene tvrzení a rovněž ani důkazního břemene, na straně žalovaného. V této souvislosti pak soud ještě považuje za nezbytné podotknout, že, pokud by tedy soud ono ústní jednání, konané dne 20. 7. 2023, kvůli nepřítomnosti žalovaného, odročoval a vyzýval jej, např., usnesením, o nezbytnosti doplnit obranná tvrzení, jakož i o nezbytnosti k tomu označit též i přiléhavé důkazní návrhy, pak by takový postup ovšem byl, dle názoru zdejšího soudu, v rozporu se zásadou procesní ekonomie a došlo by tak i ke vzniku jen stěží odůvodnitelného průtahu, když soud je též i toho názoru, že, jaksi„ na dálku“, nelze nepřítomného účastníka poučovat, dle ust. § 118a, odst. 1 a 3, o. s. ř., a též jej nelze ani vyzývat k případnému doplnění tvrzení i důkazních návrhů, neboť zdejšímu soudu se tedy takový postup jeví jakožto poněkud absurdní. Bylo proto na žalovaném, aby se buď k soudu dostavil a požádal, případně, o poskytnutí přiměřené lhůty, k doplnění svých případných tvrzení, jakož i k označení případných důkazních návrhů, anebo aby požádal soud o odročení zmiňovaného jednání, nicméně, pokud však žalovaný nic takového neučinil, pak tedy soudu opravdu nezbylo, nežli rozhodnout tak, jak je shora uvedeno. 15. Podepsaný soud tedy uzavírá, že žalovaný své povinnosti nesplnil, když svůj dluh včas neuhradil, čímž se tak ocitl v prodlení, a to ve smyslu § 1968, o. z. [příjmení] žalovaný netvrdil a též ani jinak se, jak již bylo řečeno výše, vlastně ani nebránil. Žalobce proto má, dle § 1970, o. z., i právo na zaplacení úroků z prodlení, a to v zákonné výši, jež je stanovena v ust. § 2, vládního nařízení č. 351/2013 Sb., v platném znění. 16. O nákladech tohoto řízení pak rozhodl podepsaný soud podle ust. § 142, odst. 1, o. s. ř., když procesně neúspěšnému žalovanému uložil povinnost zaplatit, procesně úspěšnému žalobci, který, v tomto sporu, byl právně zastoupen, náklady řízení, když se tedy jednalo o žalobcem řádně zaplacený soudní poplatek, za podaný žalobní návrh, a to ve výši 800