28 C 336/2022-174 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 151 467 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu bezdůvodného obohacení žalované. Žalobkyně uvedla, že [anonymizováno] je vlastníkem a [název žalobkyně] je příslušný hospodařit s pozemkem parc. [číslo] ostatní plocha, jiná plocha v k.ú. [část obce], [územní celek]. Dle žalobkyně bylo na tomto pozemku umístěno stacionární reklamní zařízení (billboard) ve vlastnictví žalované. Užívání daného pozemku ze strany žalované k tomuto účelu (instalace billboardu) nebylo nikdy nijak smluvně upraveno – žalovaná tedy daný pozemek užívala bez právního důvodu a je tak žalobkyni dle jejího názoru povinna vydat bezdůvodné obohacení, které užíváním daného pozemku bez právního důvodu získala. Žalobkyně uvedla, že v období od [datum] do [datum] žalovanou několikrát vyzvala k vydání bezdůvodného obohacení za užívání pozemku státu bez právního důvodu, avšak že k jeho vydání došlo pouze částečně. Žalovaná byla postupně vyzvána k vydání bezdůvodného obohacení za období od [datum] do [datum], od [datum] do [datum] a za období od [datum] do [datum], avšak nevydala žalobkyni bezdůvodné obohacení v celé žalobkyní požadované výši. Žalobkyně bezdůvodné obohacení vypočetla na základě její vlastní interní metodiky. Žalovaná zaplatila za užívání daného pozemku v období od [datum] do [datum] celkovou částku 159 200 Kč, přičemž žalobkyně dle své interní metodiky požadovala za toto užívání platbu ve výši 80 000 Kč ročně (za období od počátku roku 2019 dále), resp. částku 57 600 Kč (za období do konce roku 2018). Žalobkyně doplnila, že z úhrad žalované došlo k pokrytí bezdůvodného obohacení za období od [datum] do [datum], a že žalovaná částka je tedy požadována za období od [datum] do [datum] (jelikož předešlé období je již platbami od žalované pokryto, nemohlo tedy dle žalobkyně dojít ani k částečnému promlčení žalovaného nároku, jak namítla žalovaná). Nájemní smlouvy, které žalovaná uzavřela ohledně užívání jiných pozemků za účelem instalace billboardu, nejsou dle žalobkyně pro strany tohoto sporu závazné a za účelem stanovení obvyklé výše bezdůvodného obohacení tak žalobkyně navrhla i vypracování znaleckého posudku. 2. Žalovaná základ nároku nesporovala, avšak měla za to, že žalobkyně požadovanou částku nadsazuje. Žalovaná žalobkyni zasílala částky, které byly dle jejího názoru za užívání daného pozemku adekvátní, přičemž v každé z plateb přesně označila, na jaké období plní. Z tohoto důvodu žalovaná odmítla určení plateb ke dluhům, které učinila žalobkyně. Částku 115 200 Kč žalovaná hradila na období od [datum] do [datum], na období roku 2019 a na období od [datum] do [datum]. Platbu ve výši 44 000 Kč pak žalovaná označila jako„ nájemné za období 8/ 2020 – [číslo]“. Žalovanou zaplacené částky tedy měly být započítány tak, jak určila žalovaná. Dluh za období od [datum] do [datum] je pak dle názoru žalované promlčen. 3. Na základě zjištění učiněných z nesporných skutečností, z provedených listinných důkazů a z provedeného znaleckého zkoumání dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům: 4. [příjmení] mezi účastnicemi řízení bylo, že [anonymizováno] je vlastnicí dotčeného pozemku, a že s pozemkem má právo hospodařit žalobkyně. Dále bylo nesporným, že žalovaná v daném období od [datum] do [datum] předmětný pozemek parc. [číslo] ostatní plocha, jiná plocha v k.ú. [část obce], [územní celek], užívala, a že na tomto pozemku byly do [datum] instalovány dva neosvětlené jednostranné reklamní panely ve tvaru písmene„ V“ ve vlastnictví žalované (prokázáno také fotografií předloženou žalobkyní při jednání dne [datum] a výpisem z katastru nemovitostí k [list vlastnictví]). Spornou tedy byla toliko výše žalovaného nároku. 5. Výzvou ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení za užívání pozemku státu bez právního důvodu za dobu od [datum] do [datum] ve výši 150 667 Kč do 30 dnů od obdržení výzvy. Výzva byla žalované doručena dne [datum]. Výzvou ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení za užívání pozemku [anonymizováno] bez právního důvodu za dobu od [datum] do [datum] ve výši 100 000 Kč do 30 dnů od obdržení výzvy. Výzva byla žalované doručena dne [datum]. Přípisem ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě za bezesmluvní užívání pozemku [anonymizováno] za dobu od [datum] do [datum] ve výši 60 000 Kč do 30 dnů od obdržení výzvy. Výzva byla žalované doručena dne [datum]. Ve výzvách žalobkyně uvedla, že oproti stavu před rokem 2019 požaduje po žalované za užívání pozemku vyšší částku (80 000 Kč ročně oproti dosavadním 57 600 Kč ročně), jelikož namísto jednoho reklamního panelu byly na daném pozemku od roku 2019 umístěny panely dva. Výpočet bezdůvodného obohacení byl realizován dle čl. 18 interního dokumentu žalobkyně s názvem„ [příjmení] při oceňování majetku státu“ (prokázáno výzvami žalobkyně k vydání bezdůvodného obohacení z [datum], z [datum] a z [datum] včetně doručenek datových zpráv, interním dokumentem žalobkyně s názvem„ [příjmení] při oceňování majetku státu“). 6. Dne [datum] uhradila žalovaná žalobkyni částku 115 200 Kč (úhrada této částky byla mezi účastnicemi řízení nesporná). V dopisu ze dne [datum] žalovaná sdělila, že částku 115 200 Kč hradí v souvislosti s užíváním předmětného pozemku, a to za období od [datum] do [datum] (částka 24 000 Kč), za období roku 2019 (57 600 Kč) a za období od [datum] do [datum] (částka 33 600 Kč). Žalovaná v dopise dále uvedla, že nadále hradí částku 57 600 Kč ročně, jako tomu bylo do konce roku 2018 (prokázáno dopisem žalované z [datum]). Dne [datum] zaplatila žalovaná na účet žalobkyně částku 44 000 Kč s poznámkou„ nájemné za období 8/ 2020 – [číslo]“ (úhrada takto označené platby byla mezi účastnicemi řízení nesporná). 7. Soud v tomto řízení zadal vypracování znaleckého posudku z oboru stavebnictví, odvětví: stavby obytné, průmyslové a zemědělské a z oboru ekonomika, odvětví: ceny a odhady se zvl. spec. nemovitosti. Úkolem znalce bylo určit výši náhrady za bezdůvodné obohacení, resp. výši v místě a čase obvyklé úplaty, za užívání pozemku parc. [číslo] k. ú. [část obce], [územní celek], a to konkrétně za období od: -) [datum] do [datum]; -) [datum] do [datum] -) [datum] do [datum], a to se zohledněním toho, že předmětný pozemek byl ve sledovaných obdobích užíván ke komerčním účelům (na tomto pozemku byly žalovanou instalovány dva jednostranné reklamní panely, jejichž konstrukce tvořila písmeno„ V“; panely nebyly osvětlené) a se zohledněním rozměrů konstrukce reklamních panelů. 8. Znalec [celé jméno znalce] ve znaleckém posudku [číslo] ze dne [datum] uvedl, že obvyklá měsíční úplata za užívání pozemku k uvedenému účelu za období od [datum] do [datum] dosahuje částky 4 330 Kč měsíčně (celkem tedy částky 103 920 Kč za toto sledované období), že obvyklá měsíční úplata za období od [datum] do [datum] dosahuje částky 4 525 Kč měsíčně (celkem tedy částky 67 875 Kč za toto sledované období) a že obvyklá měsíční úplata za období od [datum] do [datum] dosahuje částky 5 082 Kč měsíčně (celkem tedy částky 45 738 Kč za toto sledované období). Při výslechu pak znalec závěry svého znaleckého posudku potvrdil a zodpověděl doplňující dotazy soudu a účastnic řízení. Z důvodu, že strany sporu při jednání dne [datum] uvedly, že znalecký posudek [číslo] ze dne [datum] považují za správný a že s ním souhlasí, se již zdejší soud obšírnějším hodnocením a rozborem znaleckého posudku a jeho závěrů nezabýval a pokládá je za zcela správné. 9. Dále soud uvádí, že pokud v tomto řízení provedl nějaké další důkazy, nezjistil z nich ničeho relevantního k této věci (jednalo se o nájemní smlouvy předložené žalovanou, další písemnou komunikaci účastnic řízení). Další důkazy soud již neprováděl pro jejich nadbytečnost. Provedené důkazy pak soud hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, jak mu ukládá zákon. 10. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: 11. Dle ust. § 1933 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) je-li dlužník dlužen z několika závazků k plnění stejného druhu a neurčí-li při plnění, na který dluh plní, započte se plnění nejprve na závazek, o jehož splnění věřitel dlužníka již upomenul, jinak na závazek nejméně zajištěný. Při stejné míře zajištění několika závazků se plnění započte nejprve na závazek nejdříve splatný. 12. Podle ust. § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle druhého odstavce tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Úvodem je třeba konstatovat, že literatura i soudní praxe shodně vycházejí z toho, že k primárním předpokladům vzniku závazkového právního vztahu z bezdůvod