28 C 350/2022-32 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal na žalované zaplacení částky 36 154 Kč s příslušenstvím ve formě zákonného úroku z prodlení, a to s odůvodněním, že žalobce je osobou zajišťující správu domu nacházejícího se na adrese [adresa žalobkyně], přičemž žalovaná je výlučným vlastníkem jednotky [číslo] v domě s [adresa] na adrese [adresa žalobkyně]. Žalobce zajišťuje poskytování služeb souvisejících s užíváním bytových jednotek a společných částí domu, přičemž na úhradu těchto služeb vybírá od vlastníků jednotek (tj. i od žalované) měsíční zálohy. Žalovaná částka je rozdílem mezi zálohami uhrazenými žalovanou za rok 2021 a skutečnou cenou těchto služeb vyplývající z konečného vyúčtování za rok 2021, provedeným ke dni [datum]. Žalovaná nedoplatek žalobci neuhradila, a to i přes předžalobní výzvu ze dne [datum]. 2. Podáním ze dne [datum] vzal žalobce žalobu zpět co do částky 20 447 Kč s odůvodněním, že žalovaná tuto částku dne [datum], tedy po podání žaloby, uhradila na účet žalobce. 3. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila a zůstala nečinná. 4. Soud ve věci rozhodoval v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout pouze na základě předložených listinných důkazů a účastníci s tímto postupem (konkludentně) souhlasili, když nesdělili svůj nesouhlas s tímto postupem k výzvě soudu obsahující doložku podle § 101 odst. 4 o. s. ř. 5. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav: 6. Žalobce je společenstvím vlastníků bytových jednotek lokalizovaných v bytových domech nacházejících se na adresách [ulice a číslo] a [číslo], [obec a číslo]. Žalobce pro vlastníky bytových jednotek zajišťuje poskytování služeb souvisejících s užíváním bytových jednotek a společných částí domu. (výpisem z rejstříků společenství vlastníků jednotek) 7. Žalovaná je výlučným vlastníkem bytové jednotky [číslo] nacházející se v bytovém domě na adrese [adresa žalobkyně], spolu s podílem na společných částech domu. (výpisem z katastru nemovitostí – listem vlastnictví [číslo]) 8. Žalované byla na služby spojené s užíváním bytu [číslo] v roce 2021 předepsána záloha ve výši 2 780 Kč měsíčně. (evidenčním listem) 9. Žalované bylo dne [datum] vystaveno konečné vyúčtování služeb souvisejících s bytem [číslo] za rok 2021. Celkový nedoplatek činil částku 65 383 Kč, přičemž částka 29 229 Kč (která není předmětem tohoto řízení a byla žalobci i s příslušenstvím přiznána rozsudkem zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka]) byla vyúčtována za služby za rok 2020, tudíž za rok 2021 činil nedoplatek žalované částku 36 154 Kč. Vyúčtování bylo žalované vhozeno do její domovní schránky nacházející se ve výše označeném bytovém domě, a to dne [datum] předsedkyní SVJ. (vyúčtováním služeb ze dne [datum], rozsudkem zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka]) 10. Nedoplatek za služby za rok 2021 byl splatný do 30 dnů ode dne doručení vyúčtování služeb. (stanovami [název žalobkyně]) 11. Po podání žaloby (konkrétně dne [datum]) žalovaná zaplatila na dluh částku 65 383 Kč, ta byla v částce 44 936 Kč zaúčtována na nedoplatek z roku 2020 s příslušenstvím a s náklady soudního řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. 42 C 135/2022. V částce 20 447 Kč byla platba zaúčtována na dluh za služby za rok 2021 (potvrzením o platbě ze dne [datum]) 12. Po právní stránce soud zjištěný skutkový stav posoudil následovně: 13. Dle ust. § 4 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů, má poskytovatel služeb právo požadovat na příjemci služeb placení záloh na úhradu nákladů na služby poskytované s užíváním bytu. Výši záloh si poskytovatel služeb s příjemcem služeb ujednají, nebo o ní rozhodne družstvo, nebo společenství. 14. Dle ust. § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Dle § 7 odst. 3 zákona č. 67/2013 Sb. finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb. 15. Dle ust. § 96 odst. 2 o.s.ř., je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Žalobce vzal žalobu co do částky 20 447 Kč zpět s odůvodněním, že žalovaná tuto část dluhu po podání žaloby uhradila. V rozsahu zpětvzetí žaloby tedy soud řízení výrokem I. tohoto rozsudku zastavil. 16. V řízení pak bylo výše specifikovaným důkazy bez pochyb prokázáno, že žalovaná žalobci neuhradila část nedoplatku za poskytnuté služby související s užíváním bytové jednotky [číslo] nacházející se v bytovém domě na adrese [adresa žalobkyně], za rok 2021, v částce 15 707 Kč. Vyúčtování za služby za rok 2021 bylo přitom žalované doručeno [datum] a splatným se tedy v návaznosti na stanovy žalobce stalo dne [datum]. Žalovaná vyúčtování nijak nesporovala ani nereklamovala. Ode dne [datum] je tedy žalovaná v prodlení se zaplacením dluhu za služby spotřebované v bytě [číslo] za rok 2021. Žalovaná navíc dne [datum] na žalobou uplatněný dluh částečně plnila, z čehož soud dovozuje, že žalovaná žalobou uplatněný dluh uznává (srov. ust. § 2054 odst. 2 občanského zákoníku). Soud proto výrokem II. tohoto rozsudku žalobě (v rozsahu po provedeném částečném zpětvzetí žaloby) plně vyhověl. 17. Povinnost žalované zaplatit zákonný úrok z prodlení vyplývá z § 1968 a § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.; prodlení žalované s úhradou dluhu se váže na výše specifikované datum splatnosti vyúčtování služeb za rok 2021. 18. Lhůtu k plnění soud žalované určil nikoli ve standardním třídenním trvání, ale v délce jednoho měsíce od právní moci rozsudku, neboť s ohledem na mimořádné okolnosti spojené s nynější ekonomickou situací v České republice (spočívající ve výrazném zdražování, vysoké inflaci a energetické krizi), kdy došlo k neúměrnému navýšení téměř veškerých výdajů jak osob právnických, tak zejména fyzických, což má výrazný ekonomický dopad do majetkové sféry všech subjektů, má soud za to, že standardní třídenní pariční lhůta by byla pro žalovanou velmi krátká. Na druhé straně soud zvažoval i potencionální ekonomický zásah do majetkové sféry žalobce, aby stanovená pariční lhůta nebyla pro žalobce lhůtou neúměrně dlouhou a tedy nepřiměřenou. Po tomto zhodnocení soud dospěl k závěru, že adekvátním je v této věci stanovení jednoměsíční pariční lhůty ke splnění tímto rozsudkem uložených povinností (§ 160 o.s.ř.). 19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 12 038 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 808 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 36 154 Kč sestávající z částky 2 580 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 290 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 2 580 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (žalobu) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 2 580 Kč za částečné zpětvzetí žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. 20. O částečném vrácení soudního poplatku (vztažmo k částečnému zpětvzetí žaloby) soud nerozhodoval. Žalobce uhradil na soudním poplatku částku ve výši 1 808 Kč, přičemž poplatek z předmětu řízení, o němž bylo po částečném zpětvzetí nadále jednáno, činí 1 000 Kč. Přeplatek na soudním poplatku tedy po jeho snížení o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, vůbec nevznikl, pročež není žalobci v tomto směru čeho vracet. Zaplacený soudní poplatek je žalobci kompenzován v rámci nákladového výroku tohoto rozsudku.