43 C 347/2021-170 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobce se proti žalovanému domáhal, po úpravě konečného návrhu, určení vlastnického práva k pozemku parc. [číslo] o výměře 38 m2, vzniklého na základě geometrického plánu [číslo] 2019, vyhotoveného Ing. [jméno] [příjmení]. Žalobce tvrdil, že je vlastníkem pozemku parc. [číslo] zahrady, o výměře 583 m2, zapsané na [list vlastnictví] pro [územní celek], [katastrální uzemí], u [stát. instituce], [stát. instituce]. Žalovaný je dle současného zápisu v katastru nemovitostí, kromě jiného, vlastníkem pozemku parc. [číslo] zahrady, o výměře 678 m2, zapsané na [list vlastnictví], pro [územní celek], [katastrální uzemí], u [stát. instituce], [stát. instituce]. Žalobce tvrdil, že uvedené pozemky mají společnou hranici. Fakticky jsou od sebe odděleny oplocením z cementových sloupků a drátěného pletiva. Žalobce tvrdil, že na podzim roku 2019, náhodně zjistil, že hranice předmětných pozemků, uvedená v katastru nemovitostí, nesouhlasí s hranicí vytyčenou faktickým oplocením. Oproti stavu zápisu v katastru nemovitostí, by žalobce užíval celkem, původně uvedeno 39 m2, následně opraveno na 38 m2, pozemku žalovaného. Proto si žalobce, v listopadu 2019 vyžádal od stavebního úřadu [obec a číslo] vyjádření, zda jsou v archivu úřadu, k předmětným pozemkům, uloženy doklady týkající se oplocení. [ulice] úřad uskutečnil místní šetření, podal vyjádření, kde konstatoval, že oplocení je realizováno jinak, než jak je zakresleno v katastru nemovitostí. V archivním spise je uložena žádost o rozdělení pozemku původního vlastníka nerozděleného pozemku, se znázorněnou situací, na které je rozdělení pozemku zakresleno tak, jak je oplocení v současnosti realizováno. V žádosti původního vlastníka, paní [jméno] [příjmení], bylo uvedeno, že oplocení bude provedeno z cementových sloupků a drátěného pletiva, což odpovídá současné podobě oplocení, které nebylo nahrazeno novým. V lednu 2020, zajistil žalobce geodetické zaměření hranic předmětných pozemků. Žalobce se pak obrátil na žalovaného, s návrhem na vyřešení této situace. V rámci zachování dobrých sousedských vztahů nabídl, že by tuto část pozemku odkoupil, za nějakou symbolickou cenu, což žalovaný neakceptoval. Protože se žalobce domnívá, že vlastnické právo k uvedené části pozemku vydržel, obrátil se na žalovaného, prostřednictvím právního zástupce, předžalobní výzvou, ze dne 7. 5. 2021. Žalovaný vyzval žalobce k odstranění plotu ze sporné části pozemku tak, aby hranice fakticky respektovala hranici, dle katastru nemovitostí. Na tuto výzvu reagoval právní zástupce žalobce, odpovědí adresovanou právnímu zástupci žalovaného tak, že shrnul postoj žalobce k vydržení, odmítl požadavky žalovaného, na odstranění plotu. 2. Žalobce tvrdil, že vlastníkem svého pozemku, se stal na základě darovací smlouvy, uzavřené s jeho otcem, dne 16. 4. 1981. Otec žalobce nabyl tento pozemek kupní smlouvou ze dne 23. 12. 1980. Žalobce tvrdil, že během celé doby, kdy vlastnil pozemek, se domníval, že skutečná hranice s pozemkem žalovaného vede správně, dle faktického oplocení. Dle informací žalobce, se žalovaný stal vlastníkem jeho pozemku v roce 1986. Od roku 1986 nikdy žalovaný nezpochybňoval vlastnické právo žalobce, nedomáhal se určení jiné faktické hranice pozemku, vydání pozemku, odstranění plotu, až do 18. května 2021. Žalobce i na této části pozemku realizoval výstavbu, zasadil plodiny, obhospodařuje ho. Žalobce tedy získal pozemek v tom stavu oplocení, jak existuje v současné době, od svého otce darem. Žalobce tedy tvrdí, že byl v dobré víře, že sporná část pozemku je v jeho vlastnictví a neměl o tom žádné pochybnosti, do podzimu 2019, jak bylo shora uvedeno. Dále má žalobce za to, že takto držel spornou část pozemku po celou dobu trvání svého vlastnického práva k pozemku parc. [číslo] od roku 1981, dosud, v dobré víře nepřetržitě, tedy po dobu více než 40 let. Pro případné vydržení, by se žalobci započítala i držba v dobré víře jeho právních předchůdců, tj. nejen otce žalobce, od prosince 1980, ale i právních předchůdců žalobcova otce, což byly, dle kupní smlouvy ze dne23. 12. 1980, paní [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Žalobce i právní předchůdci, nabyli pozemek na základě platného právního titulu, který je způsobilý k převodu vlastnického práva. Žalobce dále tvrdil, že na požadovaném určení má naléhavý právní zájem, protože v katastru nemovitostí zapsaný stav neodpovídá stavu skutečnému. S ohledem na stanovisko žalovaného, jiným způsobem změny v katastru nemovitostí nemůže dosáhnout. 3. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že nárok uplatněný žalobcem žalobou neuznává. Žalovaný nesouhlasí s tím, že sporný pozemek byl žalobcem vydržen, protože institut vydržení je postaven na kumulativním splnění několika podmínek, a to trvání držby, poctivém držiteli a uplynutí stanovené doby. Právní úprava účinná od 1. 1. 2014 již výslovně neužívá pojem dobré víry, k řádnému vydržení však vyžaduje, aby byl držitel poctivý. Dle ust. § 1089 odst. 1 o.z., dle ust. § 1090 odst. 1 o.z., je třeba, aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci, nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou. Řádné vydržení je nadále možné pouze tehdy, pokud se bude zakládat na právním titulu, který by sám o sobě k nabytí vlastnického práva postačoval, pokud by zcizitel byl vlastníkem. Putativní titul, kdy se držitel pouze domnívá, že titul má, se zřetelem ke všem okolnostem, pro řádnou držbu, nestačí. Žalovaný tvrdil, že žalobce není poctivým držitelem, ve smyslu § 992 o.z., kdy poctivostí není míněno morální hodnocení držitele, ale jeho subjektivní dobrá víra, tedy nevědomost o nedostatku vlastnického práva. Nejsou-li splněny podmínky poctivosti držby, je vyloučeno, aby bylo vlastnické právo k pozemku řádně vydrženo. Žalovaný tvrdil, že pokud otec žalobce zakoupil pozemek v roce 1980, muselo být již tehdy zřejmé, že plot není umístěn v souladu se stavem zakresleným v katastru nemovitostí. Nejedná se o nepřehledný kopcovitý či jinak složitý terén, který by tento odhad komplikoval. Celá plocha je naopak přehledná. Je evidentní, že plot by měl navazovat na plot mezi pozemky parc. [číslo] parc. [číslo]. Vzdálenost asi 3,68 m, o kterou je plot posunut proti zakreslenému stavu, je dle tvrzení žalovanéh,o zároveň natolik velká, že vylučuje dobrou víru, jak původního nabyvatele, tak i žalobce. Dle názoru žalovaného tedy absentuje základní požadavek vydržení, dobrá víra. O oprávněnou držbu by šlo, dle názoru žalovaného, v případě, že by držitel byl vzhledem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc, nebo právo patří. Omyl držitele, ze kterého jeho přesvědčení o existenci drženého práva vychází, by musel být omluvitelný, což dle názoru žalovaného není tento případ. Nepoctivým držitelem pak je i ten, kdo z nedbalosti neví o tom, že není subjektem drženého práva, proto žalovaný navrhoval, aby žaloba byla zamítnuta. 4. Po provedeném dokazování má soud za prokázány následující skutečnosti. 5. Z informace o pozemku parc. [číslo] [katastrální uzemí], zapsaného na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce], bylo zjištěno, že je zde vedena parcela o výměře 583 m2, jako vlastník je zde uveden žalobce. 6. Z informace o pozemku parc. [číslo] k. ú. [část obce], zapsaného na [list vlastnictví], u [stát. instituce], [stát. instituce], bylo zjištěno, že je zde veden pozemek o výměře 99 m2, na kterém stojí stavba, [adresa], ulice [ulice], vlastníkem je žalobce. 7. Z informace o pozemku parc. [číslo] v katastrálním, území [část obce], zapsaného na [list vlastnictví], u [stát. instituce], [stát. instituce], bylo zjištěno, že je zde vedena parcela o výměře 678 m2, jako vlastník je uveden žalovaný. V obou případech se jedná o zemědělský půdní fond. 8. Z informace o pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], zapsaného na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce], bylo zjištěno, že je zde vedena parcela o výměře 135 m2, jako zastavěná plocha a nádvoří, na pozemku stojí stavba [adresa], ulice [ulice] jako vlastník je zde uveden žalovaný. 9. Z Geometrického plánu [číslo] 2019 bylo zjištěno, že byl vyhotoven Ing. [jméno] [příjmení] pod č. položky [číslo], dne 11. 4. 2022. 10. Z Výkazu dosavadního a nového stavu údajů v katastru nemovitostí pak bylo zjištěno, že dosavadní stav je výměra pozemku [číslo] zahrada , 678 m2. Pozemek [číslo], zahrada , 639 m2, a pozemek [číslo] zahrada , 38 m2. Nově byl vytvořen pozemek parc. [číslo] o výměře 38 m2, oddělením z pozemku [číslo], dle přiloženého geometrického plánu o rozdělení pozemku. Nově má pozemek [číslo] výměru 639 m2. 11. Z Notářského zápisu [spisová značka], sepsaného státním notářem, JUDr. [jméno] [příjmení], bylo zjištěno, že byla uzavřena kupní smlouva, mezi [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], jako prodávajícími, a [jméno] [celé jméno žalobce], narozeným 3. 2. 1915, jako kupujícím. Předmětem kupní smlouvy byl pozemek, parc. [číslo] spolu s nedokončeným rodinným domem, ve stavu nedokončenosti, popsaném ve znaleckém posudku znalce [pří