60 C 270/2019-335 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobce se žalobou ze dne 20. 11. 2019 domáhal určení, že je po svém otci [celé jméno žalobce], [datum narození], zemř. [datum] (dále jen„ zůstavitel“), dědicem ze zákona. Návrh žalobce podal na základě rozhodnutí zdejšího soudu ze dne 27. 9. 2019, č. j. 34 D 1350/2017-167, žalobci doručenému dne 30. 9. 2019, kterým mu bylo uloženo, aby ve lhůtě 2 měsíců podal tuto určovací žalobu. Žalobu odůvodnil tím, že je společně se žalovanou dědicem po zůstaviteli. Dne 17. 7. 2019 se však v rámci dědického řízení objevila allografní závěť zůstavitele ze dne 20. 6. 2016 sepsaná v přítomnosti svědkyň [příjmení] a [příjmení] (dále jen„ nová závěť“), v níž zůstavitel povolal za dědičku veškerého majetku žalovanou. Žalobce napadá pravost této závěti, protože jedinou závěť, kterou zůstavitel zanechal, byla závěť ze dne 30. 7. 2008, která však byla dne 25. 10. 2012 zůstavitelem odvolána. Jako dědici podle zákonné dědické posloupnosti v první třídě dědiců jsou k dědictví rovným dílem povoláni žalobce a žalovaná. V průběhu dědického řízení se žalovaná o existenci této nové závěti vůbec nezmínila, ta byla předložena teprve poté, co žalobce podal žalobu, kterou se domáhá určení, že zůstavitel byl ke dni své smrti vlastníkem finanční částky ve výši 1 739 541 Kč. Žalobce je přesvědčen, že podpis zůstavitele na nové závěti není jeho podpisem. Navíc nová závěť zůstavitele neodpovídá jeho skutečné vůli vzhledem ke zdravotnímu stavu zůstavitele. Psychický stav zůstavitele bránil tomu, aby sepsal novou závěť svobodně a vážně. 2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby. Bránila se tím, že nová závěť byla podepsána dne 20. 6. 2016 v advokátní kanceláři [titul]. [příjmení] [příjmení] za přítomnosti svědkyň [příjmení] a [příjmení]. [příjmení] den, na stejném místě byla podepsána darovací smlouva a také smlouva o zrušení věcného břemene, kterou zůstavitel hodlal podepsat pouze tehdy, pokud žalobce nic nezdědí. Žalobce byl kvůli podpisu smlouvy o zrušení věcného břemene v advokátní kanceláři také přítomen, avšak podepisoval ji v recepci, po podpisu odešel. Žalovaná dále uvedla, že novou závěť si odvezla do Hamburku a předložila ji později, protože ji nemohla najít. 3. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalovaná dne 17. 7. 2019 předložila novou závěť. Dále nebylo sporu o tom, že dne 20. 6. 2016 žalobce podepsal dohodu o zrušení služebnosti a téhož dne byl podán návrh na provedení vkladu do katastru nemovitostí. 4. Pro úplnost soud dodává, že mezi týmiž účastníky probíhá u zdejšího soudu další spor, a to na určení, že zůstavitel byl ke dni smrti vlastníkem částky ve výši 1 739 541 Kč, vedený pod sp. zn. 60 C 307/2018, zahájený žalobou ze dne 13. 11. 2018. 5. Po provedeném dokazování vzal soud za zjištěný a prokázaný následující skutkový stav věci: 6. Zůstavitel zanechal závěť ze dne 30. 7. 2008, sepsanou ve formě notářského zápisu [titul]. [příjmení], která byla dne 25. 10. 2012 prohlášením sepsaným ve formě notářského zápisu [titul]. [příjmení] odvolána a zrušena. Jako dědici podle zákonné dědické posloupnosti v první třídě dle § 1635 odst. 1 o. z. jsou k dědictví rovným dílem povoláni žalobce a žalovaná. Oba byli shledáni jako způsobilí dědit, dědictví neodmítli a uplatnili výhradu soupisu pozůstalosti. Zůstavitel sice zanechal závěť ze dne 30. 7. 2008, avšak tuto odvolal a zrušil dne 25. 10. 2012 (viz protokol ze dne 4. 4. 2018, sp. zn. 34 D 1350/2017 ve spojení s ND [číslo], ve spojení s usnesením č.j. 34 D 1350/2017-117) 7. Žalobce se v rámci dědického řízení domáhal zahrnutí částky ve výši 1 739 541 Kč do aktiv pozůstalosti, neboť darovací smlouvu ze dne 20. 6. 2016 pokládal za neplatnou. Žalobce byl s tímto svým nárokem odkázán na sporné řízení. (viz usnesení č.j. 29 Co 369/2018-140 ze dne 25. 9. 2018) 8. Dne 17. 7. 2019 byly soudním komisařem vyslechnuty svědkyně závěti, [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Obě shodně uvedly, že se jako tehdejší zaměstnankyně [titul]. [příjmení] [příjmení] účastnily podpisu závěti. Zůstavitel s obsahem dokumentu souhlasil a podepsal jej. (viz protokol o jednání sp. zn. 34 D 1350/2017-159) 9. Žalobci bylo uloženo, aby do dvou měsíců od právní moci usnesení zdejšího soudu ze dne 27. 9. 2019, č.j. 34 D 1350/2017-167, podal u zdejšího soudu žalobu proti žalované na určení svého dědického práva a vyrozuměl o tom soudní komisařku. (viz usnesení č.j. 34 C 1350/2017-167) 10. Zůstavitel jako dárce uzavřel dne 20. 6. 2016 se žalovanou jako obdarovanou darovací smlouvu, kterou jí daroval částku ve výši 1 739 541 Kč. Žalovaná dar přijala. Strany smlouvu vlastnoručně podepsaly. (viz darovací smlouva ze dne 20. 6. 2016) 11. Dne 20. 6. 2016 uzavřeli zůstavitel jako oprávněný a žalobce s žalovanou jako povinní dohodu o zrušení služebnosti, která byla oprávněnému zřízena dle darovací smlouvy a smlouvy o zřízení služebnosti ze dne 26. 3. 2015 a dle níž měl právo na doživotní užívání rodinného domu se zahradou v [část obce] Smlouvu smluvní strany vlastnoručně podepsaly. Podpisy byly ověřeny advokátkou [titul]. [příjmení] [jméno] (viz dohoda o zrušení služebnosti ze dne 20. 6. 2016) 12. Zůstavitel povolal žalovanou za dědice veškerého svého majetku. Současně dal příkaz k započtení daru, který obdržel žalobce v roce 2015, a to ½ nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví], v k. ú. [část obce]. Svědkyněmi závěti byly [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Zůstavitel závěť vlastnoručně podepsal. (viz závěť ze dne 20. 6. 2016) 13. Zůstavitel byl v období od 19. 8. 2015 do 8. 9. 2015 hospitalizován se [anonymizována čtyři slova], objektivní nález konstatoval mj. [anonymizována tři slova], poruchy [anonymizována dvě slova] (viz lékařská zpráva ze dne 8. 9. 2015) 14. Podpis zůstavitele na závěti ze dne 20. 6. 2016 je pravděpodobně pravým podpisem zůstavitele. (viz znalecký posudek [titul] [celé jméno znalce]) 15. Ve zkoumané době, tj. k datu 20. 6. 2016, kdy zůstavitel pořídil závěť a uzavřel darovací smlouvu, u něj byla diagnostikována rozvíjející se demence, která významně ovlivnila jeho schopnost rozpoznávací a ovládací, jeho myšlení a jednání. Demence omezila zůstavitelovu schopnost samostatně jednat v běžných záležitostech každodenního života a pečovat o svoji osobu. Demence má přitom dlouhodobý a trvalý ráz. Znalec měl při vypracování znaleckého posudku bohatou, obsáhlou zdravotní dokumentaci zůstavitele, z níž nebylo možné vyvodit jiný závěr, než že se zůstavitel v inkriminované době nacházel ve stavu středně těžké demence, která mu znemožňovala realizaci posuzovaných úkonů zůstavitele. V tomto stavu se zůstavitel nacházel přibližně od roku 2015. Tento stav se zlepšovat nemohl, mohl se pouze zhoršovat. Zůstavitel trpěl demencí smíšeného typu. Trpěl poškozením duševních funkcí, poškozením myšlení, paměti, uvažování, úsudku atd. Ve stavu středně těžké demence dochází k destrukci nejen krátkodobé, ale i dlouhodobé paměti, a to nejprve v přesnosti a v jistotě paměťové stopy, pak se paměť stává nepřesnou, nejistou, pacient si pamatuje většinou jen některé věci dobře, ale některé věci zapomíná. Schopnost podpisu zaniká jako jedna z posledních, neboť podepisovat se člověk učí v dětském věku a je proto hluboce zafixován. [příjmení] aktu podpisu, fyzické části, je schopen i člověk trpící pokročilou demencí. V psychické rovině není schopen člověk s demencí takových úkonů, při nichž má zhodnotit celoživotní běh, závazky, emoční vztahy, byť se může svému okolí jevit nenápadně, normálně. Fyzickou část podpisu člověka trpícího demencí ovlivňuje celá řada faktorů, např. únava, hydratace, strava. Mentální část podpisu je u člověka trpícího demencí postižena výrazně, jelikož člověk v demenci je výrazně manipulovatelný, ovlivnitelný ze strany svého okolí. Při běžném, konvenčním styku nemusí být středně těžká demence na první pohled pro laika rozpoznatelná. Rodinní příslušníci by ji ale rozpoznat měli. (viz znalecký posudek MUDr. Petra Navrátila ve spojení s výslechem znalce) 16. Svědkyně byla v minulosti právní zástupkyní žalované. Dne 20. 6. 2016 proběhlo v advokátní kanceláři svědkyně jednání, které bylo dohodnuto žalovanou a jehož předmětem bylo zrušení věcného břemene služebnosti, sepis závěti a sepis darovací smlouvy. Schůzky se účastnil zůstavitel, žalobce a žalovaná. Nejprve se na místo dostavila žalovaná se zůstavitelem, pak se dostavil žalobce. Jako první byla podepisována dohoda o zrušení služebnosti. Žalobce smlouvu podepisoval v recepci, protože mezi zůstavitelem a žalobcem nepanovaly dobré vztahy. Byl ověřen jeho podpis a žalobce poté odešel. Pak se řešila závěť. Svědkyně ji měla připravenou dopředu, na základě pokynů žalované, která sdělila, že ji chce otec učinit dědičkou veškerého svého majetku. Sekretářka vytiskla text závěti a žalovaná jej otci přečetla. Ten fyzicky textaci závěti odkýval, pak byly přivolány svědkyně závěti, a to recepční paní [příjmení] a asistentka [jméno]. Svědkyně se dotázala zůstavitele, zda jde o jeho poslední vůli, ten to potvrdil a nahlas před svědky závěti řekl:„ Toto je moje poslední vůle.“, pak ji podepsal