28 C 197/2023-30 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou, doručenou zdejšímu soudu dne 29. 5. 2023, domáhala na žalovaném zaplacení částky 146 648,21 Kč s příslušenstvím z titulu nesplaceného revolvingového úvěru. Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 7. 4. 2022 smlouvou o revolvingovém úvěru [číslo] jejíž součástí byly též úvěrové podmínky žalobkyně. Žalovaný byl oprávněn čerpat revolvingový úvěr co do výše sjednaného úvěrového rámce, který činil 145 000 Kč. Žalobkyně se smlouvou zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky opakovaně, a to co do výše nevyčerpaného zůstatku úvěrového rámce. Žalovaný se pak uzavřením smlouvy zavázal takto poskytnutý úvěr žalobkyni vrátit a zaplatit za poskytnutý úvěr úroky. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Ve věci bylo v souladu s ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), rozhodnuto bez nařízení jednání. 4. Žalobkyně na výzvu soudu ze dne 31. 7. 2023, č. j. 28 C 197/2023-17, aby doplnila tvrzení ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného a označila k nim důkazy, v podání ze dne 3. 8. 2023 uvedla, že statistický model prováděný prostřednictvím monitoringů kreditního skóre žalovaného, zajištěný oddělením úvěrových rizik žalobkyně, považuje žalobkyně ve vztahu ke svým zákonným povinnostem za dostatečné splnění povinnosti k ověření úvěruschopnosti spotřebitele. Žalobkyně za účelem prevence předlužení klienta zajistila kontrolu bonity klienta, jejímž výsledkem je limit nejvyšší měsíční splátky (dále jen„ MLS“), a to jak na samotného žalovaného, tak na jeho domácnost. Prostřednictvím výpočtu MLS žalobkyně ověřuje, zda měsíční příjmy a výdaje žadatele (v tomto případě žalovaného) skutečně umožňují splácet částku odpovídající splátce úvěru dle aktuálně posuzované žádosti. Oba údaje o MLS, tedy jak za žadatele, tak za jeho domácnost, se porovnají, a využije se ten, který je nižší. Žalobkyně uvedla, že existenci případných dalších pochybností ohledně bonity klienta minimalizuje lustrací v externích registrech NRKI, CEE a ISIR, s jejichž pomocí jsou shromažďována data – klientské informace, jako je např. existence závazků, jejich výše, historická platební morálka klienta. Žalobkyně uvedla, že provedla lustraci žalovaného v registrech NRKI, CEE, ISIR, přičemž dotaz do registru NRKI byl proveden s výsledkem„ klient v NRKI NALEZEN – pozitivní vyhodnocení“. Dotazy do registrů CEE a ISIR byly provedeny s výsledkem„ v registru nenalezen“. Žalobkyně uvedla, že si dále vyžádala výpis z bankovního účtu žalovaného za měsíce leden až duben 2022 pro ověření jeho příjmů a výdajů, ze kterých žalobkyně zjistila, že žalovaný podniká v kurýrních službách, jak uváděl přímo ve smlouvě. Tento výpis z účtu žalovaného žalobkyně doložila. MLS žalovaného stanovila žalobkyně na částku 39 120 Kč, MLS jeho domácnosti pak na částku 20 776 Kč. Žalobkyně při těchto výpočtech vycházela z příjmu ve výši 60 000 Kč měsíčně, který žalovaný deklaroval dle karty klienta. Žalobkyně uvedla, že žalovaný na předmětný úvěr hradil dne 11. 5. 2022 částku 1 224 Kč, dne 13. 6. 2022 částku 3 548 Kč, dne 15. 7. 2022 částku 3 548 Kč, dne 11. 8. 2022 částku 3 548 Kč, dne 26. 9. 2022 částku 3 548 Kč, dne 17. 10. 2022 částku 3 548 Kč a dne 7. 3. 2023 částku 1 000 Kč. Žalovaný na základě úvěrové smlouvy celkem uhradil 19 964 Kč. Žalobkyně odkázala i na kartu klienta, splátkový kalendář a metodiku posouzení úvěruschopnosti klienta, přiloženou již k žalobnímu návrhu. 5. Žalobkyně přiložila ke svým podáním k důkazu mj. úvěrovou kartu žalovaného ke dni 3. 8. 2023. V úvěrové kartě bylo ke dni schválení úvěru ze dne 7. 4. 2022 uvedeno celkem sedm dalších aktivních finančních produktů žalovaného u třech různých společností: konkrétně se jednalo o osobní úvěr ze dne 20. 2. 2017 ve výši 247 000 Kč s datem poslední splátky dne 18. 8. 2027, osobní úvěr ze dne 30. 7. 2021 ve výši 270 000 Kč s datem poslední splátky dne 18. 7. 2030, investiční úvěr ze dne 10. 12. 2021 ve výši 145 000 Kč s datem poslední splátky dne 18. 12. 2029, osobní úvěr ze dne 27. 11. 2017 ve výši 10 000 Kč s datem poslední splátky dne 15. 12. 2022, kontokorentní úvěr ze dne 10. 12. 2021 s úvěrovým rámcem ve výši 10 000 Kč, kreditní splátkovou kartu ze dne 30. 7. 2021 s úvěrovým rámcem 15 000 Kč a kreditní splátkovou kartu ze dne 22. 6. 2010 s úvěrovým rámcem 80 000 Kč. Součástí úvěrové karty je též seznam žádostí, přičemž žádost ze dne 27. 7. 2021 o osobní úvěr ve výši 20 000 Kč a žádost ze dne 8. 12. 2021 o investiční úvěr ve výši 50 000 Kč byly žalovaným odvolány. Na vyřízení pak ve sledované době čekaly žádosti žalovaného ze dne 15. 3. 2022 o osobní úvěr ve výši 120 000 Kč a ze dne 21. 3. 2022 o osobní úvěr ve výši 160 000 Kč. 6. Z předložených listinných důkazů: výpisu z účtu žalovaného, tiskopisu smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne 7. 4. 2022, úvěrových podmínek platných od 1. 8. 2021, výpisu čerpání, splátek a úhrad potvrzení o provedení ověření bonity klienta ze dne 29. 5. 2023, výzvy ke splacení úvěru ze dne 23. 2. 2023, podacího archu ze dne 24. 2. 2023, předžalobní výzvy k plnění ze dne 23. 3. 2023, podacího archu ze dne 24. 3. 2023 soud zjistil tento skutkový stav věci v rozsahu nezbytném pro rozhodnutí: 7. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 7. 4. 2022 uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru [číslo] jejímž předmětem byl závazek žalobkyně poskytnut žalovanému peněžních prostředků až do výše sjednaného úvěrového rámce, který dle hlavičky splátkového kalendáře nakonec činil 145 000 Kč, s minimální výší měsíční splátky 2,45 % z úvěrového rámce a s roční úrokovou sazbou ve výši 18,88 % (v samotné smluvní dokumentaci je pak uveden úvěrový rámec toliko ve výši 50 000 Kč). Smluvní strany si dále sjednaly účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním na částku 100 Kč za měsíc vymáhání (s možností změny podle reálných nákladů vstupujících do kalkulace), smluvní pokutu ve výši 500 Kč (v případě, že výše dlužné splátky bude nižší než 500 Kč, mohla žalobkyně účtovat smluvní pokutu maximálně do výše této dlužné částky), jednorázovou smluvní pokutu po zesplatnění ve výši 10 % ze splatné jistiny, úroků a pojistného, maximálně však 0,1% denně z dlužné částky, a taktéž úrok z prodlení ve výši dle platného nařízení vlády (ke dni uzavření smlouvy činil tento úrok sazbu 11,75 % p.a.). 8. Z tiskopisu smlouvy je patrné, že žalovaný žalobkyni sdělil, že je rozvedený, s učňovským vzděláním a čistým měsíčním příjmem 60 000 Kč a že příjem ostatních členů domácnosti činí 0 Kč. V úvěrové kartě žalovaného je pak uvedena výše příjmu z podnikatelské činnosti žalovaného ve výši 60 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti 0 Kč a měsíční výdaje domácnosti ve výši 38 000 Kč. Žalovaný byl dle úvěrové karty v dané době rozvedený, s jedním dítětem. Žalovaný byl ze strany žalobkyně lustrován v externích registrech, v žádném neměl negativní záznam. 9. Dle předloženého výpisu z účtu č. [bankovní účet] měl žalovaný v lednu 2022 příjem z pracovní (potažmo podnikatelské) činnosti ve výši 33 592,21 Kč a v únoru 2022 příjem ve výši 20 445,65 Kč. Z březnového výpisu z účtu nebyl příjem žalovaného z pracovní (potažmo podnikatelské) činnosti zjištěn (u žádné z transakcí není uvedena identifikace, že se jedná o platbu od společnosti [právnická osoba], jako je tomu ve výpisu z února 2022 a z ledna 2022). Žalovaný v tomto měsíci (v březnu 2022) taktéž čerpal úvěry od jiného poskytovatele ve výši 160 000 Kč a 145 000 Kč. Ihned po poskytnutí těchto úvěrů jsou na účtu žalovaného evidovány odchozí platby ve výši 99 900 Kč a 95 000 Kč (tato druhá platba byla připsána na účet společnosti [právnická osoba]). 10. Dne 7. 4. 2022 čerpal žalovaný částku 50 000 Kč, dne 3. 5. 2022 částku 15 000 Kč, dne 13. 5. 2022 částku 5 000 Kč, dne 16. 5. 2022 částku 29 000 Kč, dne 30. 5. 2022 částku 46 000 Kč, dne 27. 6. 2022 částku 2 300 Kč, dne 21. 7. 2022 částku 1 000 Kč, dne 1. 9. 2022 částku 900 Kč, dne 18. 10. 2022 částku 1 900 Kč. Dle výpisu tedy žalovaný čerpal celkovou částku 151 100 Kč. Úrok za hotovostní transakce pak činil částku 14 573,20 Kč, úrok za pojistné částku 54,91 Kč, náklady na vymáhání částku 600 Kč, pojištění CPI částku 2 635,10 Kč, smluvní pokuta částku 1 000 Kč, úrok částku 7 802,13 Kč, obchodní úrok 7 001,97 Kč, úrok z prodlení částku 4 870,41 Kč; celkem tedy mělo být žalovaným na daný úvěr splaceno 189 637,72 Kč. Žalovaný pak dle výpisu čerpání, splátek a úhrad uhradil na jistině 6 999,10 Kč, na úroku za hotovostní transakce 6 765,08 Kč, na úroku za pojistné 10,57 Kč, na pojištění CPI 1 687,79 Kč, na smluvní pokutě částku 0 Kč, na úrocích částku 4 501,46 Kč, na obchodním úroku a úroku z prodlení a nákladech za vymáhání pak neuhradil ničeho. Celkem tedy žalovaný na základě předmětné úvěrové smlouvy žalobkyni zaplatil částku ve výši 19 964 Kč. Dluh žalovaného po započtení jeho úhrad činil dle výpisu celkem částku ve výši 169 673,72 Kč. Dne 23. 2. 2023 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě tohoto dluhu, a to nejpozději do 14 dnů od sepsání této výzvy. Výzva byla žalovanému odeslána dne 24. 2. 2023. Žalovan