28 C 61/2025-28 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalovaném zaplacení částky 669 972,75 Kč s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že žalovaný se žalobkyní dne 18. 10. 2021 uzavřeli smlouvu o úvěru č. , Anonymizováno, (dále jen „smlouva“). Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 703 632 Kč. Žalovaný se bance zavázal hradit čerpaný úvěr v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 9 242 Kč, vždy nejpozději do 20. dne v měsíci. Spolu se splátkami se žalovaný zavázal hradit bance úrok ve výši 7,99 % (čl. 4.1 smlouvy) a poplatky dle ceníku žalobkyně (čl. 4.2 smlouvy). Žalovaný sjednané splátky úvěru nehradil řádně a včas a dostal se tak s hrazením splátek do prodlení. Žalobkyně tak využila svého práva vyplývajícího ze smlouvy a úvěr s ohledem na existující prodlení žalovaného s úhradou dvou splátek ke dni 3. 4. 2024 prohlásila za okamžitě splatný. Žalobkyně dále připsala k zesplatněné jistině úvěru řádné úroky, úroky z prodlení a další vzniklé poplatky (a to dle čl. 3.1 smlouvy). Dnem následujícím po zesplatnění, tedy 4. 4. 2024, se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením celého dluhu ze smlouvy. Žalobkyně následně dluh nadále úročila řádným úrokem i zákonným úrokem z prodlení. Žalovaný na dluhu ani přes předžalobní výzvu ničeho neuhradil. Žalobkyně se tak podanou žalobou po žalovaném domáhá zaplacení: a) částky 663 829 Kč jako jistiny dluhu; b) částky 6 143,75 Kč jako poplatků a dále příslušenství v podobě 1) kapitalizovaného smluvního úroku z částky dlužné jistiny 663 829 Kč ve výši 32 707,60 Kč, kapitalizovaného za období od 4. 4. 2024 do 11. 11. 2024, 2) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z řádně a včas nesplacených částek za období od 4. 4. 2024 do 11. 11. 2024 ve výši 60 108,72 Kč; dále 3) smluvního úroku ve výši 7,99 % ročně z částky jistiny 663 829 Kč od 12. 11. 2024 do zaplacení a 4) zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky jistiny 663 829 Kč od 12. 11. 2024 do zaplacení.2. Žalovaný se k žalobě a jejímu doplnění nevyjádřil a zůstal nečinný. Soud ve věci rozhodoval v souladu s § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo lze rozhodnout pouze na základě předložených listinných důkazů a účastníci s tímto postupem souhlasili. Žalobkyně vyjádřila svůj souhlas již v žalobě. Žalovaný pak nereagoval na výzvu soudu ze dne 4. 4. 2025, č. j. 28 C 61/2025-22, obsahující doložku podle § 101 odst. 4 o. s. ř.3. Žalobkyně na výzvu soudu ze dne 14. 3. 2025, č. j. 28 C 61/2025-15, aby doplnila tvrzení a označila důkazy ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného, v podání ze dne 24. 3. 2025 toliko uvedla, že žalovaný uhradil na závazky ze smlouvy o úvěru celkovou částku 200 879,50 Kč. Žalovaný uhradil poslední splátku dne 20. 12. 2023, a to ve výši 102,25 Kč na poplatek žalobkyně. Žalobkyně také soudu předložila dokument označený jako posouzení úvěruschopnosti žalovaného ze dne 18. 10. 2021, daňové přiznání žalovaného za rok 2020 a poštovní podací arch ze dne 9. 4. 2024.4. Soud z listin předložených žalobkyní ve věci zjistil následující skutkový stav:5. Dne 18. 10. 2021 uzavřeli žalovaný a žalobkyně smlouvu o úvěru. Součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, (čl. 1, bod 1.1 smlouvy). Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr a žalovaný se bance zavázal poskytnutý úvěr splatit a zaplatit úroky z úvěru a další příslušenství. Žalobkyně žalovanému měla poskytnout úvěr v celkové výši 703 632 Kč na úvěrový účet č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Žalovaný se zavázal úvěr splatit nejpozději do 21. 10. 2030. Výše měsíční splátky úvěru činila 9 242 Kč, se splatností k 20. dni v měsíci, za který se splátka hradí. Ve smlouvě byla sjednána úroková sazba ve výši 7,99 % ročně. RPSN činilo v době uzavření smlouvy 8,61 %. Žalovaný měl první splátku úvěru ve výši 9 242 Kč uhradit dne 22. 11. 2021, poslední pak při plnění smluvních podmínek dne 21. 10. 2030, a to ve výši 3 222 Kč. Celkem tak měl žalovaný uhradit 108 splátek (čl. 3, bod 3.1 smlouvy). Dle čl. 4 bodu 4.2 smlouvy činila cena za vyřízení úvěru částku 5 000 Kč, a to bez ohledu na to, zda bude úvěr žalovaným čerpán či nikoliv. Dle čl. 2 bodu 2.2. smlouvy byla účelem takto sjednaného úvěru co do částky 553 632 Kč konsolidace úvěru poskytnutého žalobkyní žalovanému, a to na úvěrovém účtu vedeném u žalobkyně č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (prokázáno smlouvou o úvěru ze dne 18. 10. 2021, Všeobecnými obchodními podmínkami, Ceníkem , Anonymizováno, účinným od 22. 6. 2020, Ceníkem , Anonymizováno, , pro bankovní obchody, Všeobecnými obchodními podmínkami , Anonymizováno, ).6. Před uzavřením smlouvy žalobkyně prověřovala schopnost žalovaného úvěr splácet. Vycházela přitom výhradně z údajů uvedených žalovaným, které však dále podrobněji neověřovala. Žalovaný v žádosti o poskytnutí úvěrového produktu, opatřené podpisem žalovaného, uvedl, že je rozvedený, žijící sám v nájemním bytě ve vlastnictví třetí osoby. Žalovaný uvedl, že od 1. 12. 2014 podniká pod IČ: , Anonymizováno, . Žalovaný žádal o konsolidační úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný předložil bance daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za kalendářní rok 2020 ze dne 14. 4. 2021. Z předloženého daňového přiznání vyplývá, že žalovaný měl za přípravu staveniště v roce 2020 příjmy ve výši 407 075 Kč a výdaje ve výši 244 245 Kč. Rozdíl mezi příjmy a výdaji (nebo výsledek hospodaření) tak u žalovaného za rok 2020 činil částku 162 830 Kč. Žalovaný pak uplatnil pouze základní slevu na poplatníka v celkové výši 24 840 Kč.7. Z nedatované listiny , Anonymizováno, , označené jako Posouzení úvěruschopnosti klienta, soud zjistil, že žalovaný o úvěr požádal dne 18. 10. 2021. Žádost byla podána přes pobočkovou síť žalobkyně. Žalovaný v žádosti uvedl, že jeho příjem činí 16 691 Kč. Tuto částku přitom stanovil přímo zaměstnanec žalobkyně, a to na základě doloženého daňového přiznání za poslední dostupné zdaňovací období (tj. rok 2020, pozn. soudu). Žalobkyně ověřila, že žalovaný nebyl v době žádosti o úvěr v aktivním insolvenčním řízení, z informací , Anonymizováno, ověřila předchozí splátkovou morálku žalovaného a z historie interních evidencí klientů ověřila, že ohledně žalovaného nebyly zjištěny žádné relevantní negativní informace, např. záznam o podvodném jednání či kriminálních aktivitách, záznam v souvislosti s AML pravidly, záznam o exekučním řízení, apod. Žalovaný v žádosti uvedl výdaje v nulové výši a nájemné ve výši 2 500 Kč. Žalobkyně stanovila životní výdaje klienta na základě dat sdělených žalovaným (např. počet vyživovaných osob, způsob bydlení, atd.) v kombinaci s interními informacemi banky, včetně využití statistických aktuálních údajů životních nákladů a normativních nákladů na bydlení, na částku 6 777 Kč. Zároveň žalobkyně při výpočtu disponibilního příjmu žalovaného stanovila maximální hranici poměru splátkového zatížení k průměrnému příjmu žalovaného. Tato hranice spolu s vypočtenými náklady stanovuje maximální částku z příjmu, kterou lze použít pro splácení úvěrů. Jinými slovy, klient musí vyhovět jak ukazateli splátkového zatížení, tak stanoveným nákladům. Žalovaný v žádosti uvedl, že má splátky v nulové výši. Žalobkyně však dotazem do , Anonymizováno, a vlastních systémů zjistila, že žalovaný měl v době úvěrové žádosti celkem dva poskytnuté úvěry, a to 1) kontokorentní úvěr s limitem 1 000 Kč a orientační splátkou 30 Kč a hotovostní úvěr pro fyzické osoby u žalobkyně ve výši 567 308 Kč, a to se splátkou 9 188 Kč měsíčně (který byl v rámci úvěrové žádosti žalovaného zkonsolidován). Žalobkyně tak po konsolidaci stanovila novou úvěrovou splátku, a to na částku 9 242 Kč měsíčně. Nové splátkové zatížení žalovaného tak mělo činit 9 272 Kč. K tomu žalobkyně uvedla, že revolvingové úvěry nemají pevně stanovenou splátku; ta závisí mimo jiné na čerpání sjednaného úvěrového rámce či na smluvním nastavení, zda je rámec splatný ve splátkách, či jednorázově. Žalobkyně dospěla k závěru, že příjem žalovaného byl dostatečný k pokrytí splátek i životních výdajů žalovaného. Žalovanému po odečtení nového splátkového zatížení (9 272 Kč) od jeho příjmů zbyla částka 7 689 Kč k pokrytí jeho životních nákladů (prokázáno žádostí o poskytnutí úvěrového produktu ze dne 18. 10. 2021, přiznáním k dani z příjmů fyzických osob za rok 2020 ze dne 14. 4. 2021, nedatovanou listinou, označenou jako „Posouzení úvěruschopnosti klienta bankou“).Žalovaný dne 18. 10. 2021 uhradil bance částku 5 000 Kč jako cenu za vyřízení úvěru. Dne 18. 10. 2021 žalovaný čerpal úvěr ve výši 703 632 Kč, a to částkou 548 49,90 Kč na účet žalovaného č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a částkou 155 48210 Kč na účet žalovaného vedený u žalobkyně č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Žalovaný uhradil první řádnou splátku ve výši 9 242 Kč dne 22. 11. 2021. Další splátky po 9 242 Kč uhradil žalovaný ve dnech 20. 12. 2021, 20. 1. 2022, 21. 2. 2022, 21. 3. 2022, 20. 10. 2022, 21. 11. 2022, 20. 12. 2022, 20. 1. 2023,