ECLI: ECLI:CZ:OSPH04:2026:30.C.82.2026.1 Datum: 2026-04-29 Předmět: zaplacení částky 20 631,98 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 6 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ ["smlouva o úvěru""stanovy""náhrada nákladů""bezdůvodné obohacení""insolvence""exces""náklady řízení""neplatnost smlouvy""dokazování"]
O co šlo: zaplacení částky 20 631,98 Kč s příslušenstvím (["§ 6 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1)
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala uložení povinnosti žalovanému k zaplacení shora uvedené částky spolu s příslušenstvím z titulu nesplacení úvěru poskytnutého na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , uzavřené dne , datum, s právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, . Pohledávka byla postoupena na žalobkyni a sestává nesplacené jistiny ve výši 12 840 a kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 58,52 % ročně v částce , částka, . Žalovaný svůj dluh nesplatil ani k předžalobní výzvě.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3. Soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. projednal bez nařízení jednání. Ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s daným postupem souhlasili: žalobkyně výslovně v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a žalovaný konkludentně, když nesdělil nesouhlas k výzvě soudu obsahující doložku dle § 101 odst. 4 o. s. ř.4. Z dokazování provedeného těmito listinami: smlouva o úvěru č. , hodnota, , předsmluvní formulář (standardní informace o spotřebitelském úvěru), oznámení o schválení úvěru z , datum, včetně splátkového kalendáře, výpis NRKI, výpis z registru SOLUS, výpisy z běžného účtu za měsíce 9 až 12/2023, osobní stránka klienta (klientská zóna), doklad o vyplacení úvěru z , datum, , kopie občanského průkazu žalovaného, přehled předpisů a splátek, oznámení o zesplatnění úvěru z , datum, , penalizační faktury (2x), smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně příloh č. , hodnota, , 2, 3, 4 a společného prohlášení stran ze dne , datum, včetně přílohy (seznam), a výzva k úhradě dluhu před podáním žaloby ze dne , datum, včetně dokladu o odeslání, soud zjistil tento skutkový stav věci v rozsahu nezbytném pro rozhodnutí:5. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , a to prostřednictvím webové stránky www., Anonymizováno, ., Anonymizováno, , na které se žalovaný zaregistroval zadáním svých osobních údajů včetně telefonního čísla, emailové adresy a čísla občanského průkazu a následně byla uzavřena příslušná smlouva o úvěru (SMS kód , Anonymizováno, ) ve výši , částka, . Úvěr měl být splacen ve 24 měsíčních splátkách po , částka, , celkem mělo být spolu s úrokem ve výši 58,52 % ročně vráceno , částka, . Na základě uzavřené smlouvy byl žalovanému na jeho bankovní účet dle smlouvy číslo , č. účtu, dne , datum, pod VS čísla smlouvy poskytnuta částka , částka, . Žalovaný na svůj dluh zaplatil celkem pouze pět splátek za únor až červen 2024, celkem , částka, . Z důvodu prodlení se splácením úvěru došlo dle čl. 6.3. smlouvy k zesplatnění úvěru ke dni , datum, , o čemž byl žalovaný informován a současně byl vyzván ke splacení dlužné částky. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy uzavřené dne , datum, postoupena na žalobkyni. Žalobkyně požaduje zaplacení zbývající jistiny ve výši , částka, a sjednaného úroku z dlužné jistiny kapitalizovaného od data poskytnutí úvěru do jeho zesplatnění ve výši , částka, . K prověřování schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet žalobkyně předložila výpisy z registru SOLUS (bez záznamu) a NRKI (3 žádosti o úvěr, kategorie III, limit do , částka, ), a čtyři výpisy z běžného účtu žalovaného za období od září do prosince 2023. Žaloba je z části důvodná.6. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalovaným a úvěrující společností byla adhezním způsobem podle § 1798 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále „o. z.“) prostřednictvím komunikace na dálku uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. o. z. Žalovaný uzavřel smlouvu v postavení spotřebitele a společnost v postavení podnikatele, smlouva tak podléhá rovněž režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy (dále “ZoSÚ“). Na základě uzavřené smlouvy byly žalovanému poskytnuty prostřednictvím jeho bankovního účtu peněžní prostředky a žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky způsobem dle ujednání smlouvy společně se sjednaným úrokem dle § 2395 o. z.7. Podle § 84 odst. 2 ZoSÚ, spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.8. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, pokud je to nezbytné z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěru splácet. Podle § 86 odst. 2 věty první ZoSÚ, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.9. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu.10. Soud vycházel nejen ze znění výše citovaných právních předpisů, ale i z relevantní judikatury, a to z rozsudku Soudního dvora EU č. C-679/18, ze dne , datum, , soud povinen z moci úřední zkoumat, zda poskytovatel úvěru řádně a dostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele úvěru, z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , který mj. konstatoval, že „povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve.“, na jehož závěry navázal i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4129/18, v něm rovněž Ústavní soud shrnul podobné závěry obsažené v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , či Soudního dvora Evropské unie (např. v rozsudku ze dne , datum, ve věci C-449/13, Consumer Finance SA v. , jméno FO, a další), podle nichž součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady). Byť se uvedená judikatura vztahovala k zákonu č. 145/2010 Sb., účinnému do , datum, , je s ohledem na téměř totožné znění dotčených ustanovení plně použitelná i při aplikaci zákona o spotřebitelském úvěru z roku 2023.11. Soud je tedy povinen zkoumat ex officio (§ 87 odst. 1 ZSÚ, ve znění účinném od , datum, ), zda věřitel dostál své povinnosti prověřit spotřebitelovu schopnost úvěr splatit a soud se věnoval otázce, zda tak úvěrující společnost učinila. Poskytovatel poskytne úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že o jeho schopnosti úvěr splácet nejsou důvodné pochybnosti. Důkladnost zkoumání těchto hledisek závisí i na dalších okolnostech, zejm. na výši poskytovaného úvěru, či např. na skutečnosti, že jde o nebankovní poměrně nízký krátkodobý úvěr splatný jednorázově, což jistě vyžaduje jinou míru obezřetnosti na straně poskytovatele úvěru než u úvěru v řádu desetitisíců či statisíců korun s dlouhodobějším splátkovým kalendářem (splátek hrazených po dobu měsíců či let). V daném případě se jedná o dlouhodobý úvěr (2 roky) v nikoli zanedbatelné výši , částka, (a sjednanou celkovou částkou k vrácení , částka, ), žalobkyně předložila pouze výpisy z registru SOLUS a NRKI a čtyři výpisy z běžného účtu žalovaného za období od září do prosince 2023, bez jakýchkoli konkrétních zjištění a závěrů o příjmech a výdajích žalovaného a bez vyhodnocení jeho schopnosti splácet poskytnutý úvěr. Z provedeného dokazování tedy nevyplývá, že by poskytovatel úvěru měl v poměrech projed
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.