10 C 23/2021-14 — Obvodní soud pro Prahu 5

Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 30.10.2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky 30 496,80 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně, [právnická osoba], uzavřel se žalovaným dne 3.3.2017 smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 9 000 Kč. Žalovaný se tuto částku včetně souhrnného poplatku za poskytnutí půjčky zavázal vrátit prostřednictvím pravidelných 60 týdenních splátek po 285 Kč, což však nečinil řádně a včas. Poslední splátka byla splatná dne 27.4.2018. Dále byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným uzavřena dne 15.2.2017 smlouva o zápůjčce, na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 9 000 Kč. Žalovaný se tuto částku včetně souhrnného poplatku za poskytnutí půjčky zavázal vrátit prostřednictvím pravidelných 60 týdenních splátek po 285 Kč, což však nečinil řádně a včas. Poslední splátka byla splatná dne 11.4.2018 Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 24.6.2019 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Ke dni postoupení pohledávky činil dluh žalovaného vůči žalobkyni částku 30 496,80 Kč a příslušenství nebyl uhrazen ani na základě upomínky žalobce. Žalobkyně i žalovaný byli podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen jako „o.s.ř.“) usnesením zdejšího soudu č.j. EPR 280927/2020-8 vyzváni, aby ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení usnesení sdělili, zda se výslovně vzdávají práva osobní účasti na projednání věci a aby ve stejné lhůtě soudu sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, neboť soud měl za to, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. Současně byli poučeni, že neodpoví-li na tuto výzvu, bude soud předpokládat, že nemají proti tomuto postupu námitky a rozhodne věc bez nařízení jednání. Žalobkyně ani žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřili a proto soud postupoval podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a vynesl rozsudek bez nařízeného jednání. Soud provedl dokazování všemi žalobkyní navrženými důkazy (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř.). Potřeba dalších důkazů v řízení najevo nevyšla. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně, [právnická osoba], uzavřel se žalovaným dne 3.3.2017 smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 9 000 Kč, které se žalovaný včetně souhrnného poplatku za poskytnutí půjčky zavázal vrátit prostřednictvím pravidelných 60 týdenních splátek po 285 Kč (prokázáno smlouvou o půjčce, smluvními podmínkami). Dále právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovaným dne 15.2.2017 smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 9 000 Kč, které se žalovaný včetně souhrnného poplatku za poskytnutí půjčky zavázal vrátit prostřednictvím pravidelných 60 týdenních splátek po 285 Kč (prokázáno smlouvou o půjčce, smluvními podmínkami). Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 24.6.2019 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek, oznámením o postoupení pohledávek včetně dokladu o doručení). Žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužné částky vyzvala (prokázáno upomínkou včetně dokladu o doručení). Podle ust. 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Forma smlouvy o zápůjčce není zákonem nijak předepsána, může se jednat také o ústní dohodu. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byly uzavřeny dvě smlouvy o zápůjčce, na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky v celkové výši 18 000 Kč. Žalovaný se tuto částku včetně souhrnného poplatku za poskytnutí půjčky zavázal vrátit prostřednictvím pravidelných týdenních splátek, což však nečinil řádně a včas. Tím, že se žalovaný dostal do prodlení se smluvenými splátkami, vznikla mu povinnost uhradit žalobkyni celou dlužnou částku ve výši 30 496,80 Kč, což však žalovaný neučinil, a proto soud rozhodl, jak je ve výroku tohoto rozsudku uvedeno. Postoupení pohledávky se řídí ust. § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. O příslušenství bylo rozhodnuto podle ust. § 1970 o.z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení spočívající ve vyměřeném soudním poplatku 1 220 Kč a dále nákladů spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 3 úkony právní pomoci po 500 Kč (ust. § 11 odst. 1 písm. a) - převzetí a příprava zastoupení, d) - písemné podání žaloby, výzva k plnění), když jejich výše je dána ust. § 14b bod 3 ve spojení s § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 2 věta prvá o.s.ř.) a 3 náhradami hotových výdajů po 100 Kč (ust. § 14b odst. 5 písm. a) uvedené vyhlášky) a dále DPH ve výši 21% z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů. Celková výše nákladů řízení tedy činí 3 398 Kč a byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.) a na zákonné platební místo (ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.).