10 C 320/2021-9 — Obvodní soud pro Prahu 5

Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 1.7.2021 domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že dne 24.7.2019 uzavřela se žalovanou smlouvu o kontokorentním účtu. Vzhledem k tomu, že žalovaná nehradila přečerpanou část úvěru, zesplatnila žalobkyně úvěr ke dni 1.10.2020. Dluh žalované ve výši 25 846,32 Kč sestávající z jistiny 20 000 Kč a kapitalizovaných úroků nebyl uhrazen ani na základě upomínky. Žalobkyně i žalovaná byly podle § 115a o.s.ř. vyzvány, aby ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení usnesení sdělily, zda se výslovně vzdávají práva osobní účasti na projednání věci a aby ve stejné lhůtě soudu sdělily, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, neboť soud měl za to, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. Současně byly poučeny, že neodpoví-li na tuto výzvu, bude soud předpokládat, že nemají proti tomuto postupu námitky a rozhodne věc bez nařízení jednání. Žalobkyně ani žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřily a proto soud postupoval podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a vynesl rozsudek bez nařízeného jednání. Soud provedl dokazování všemi žalobkyní navrženými důkazy (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř.). Potřeba dalších důkazů v řízení najevo nevyšla. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že dne 24.7.2019 uzavřela žalobkyně se žalovanou smlouvu o kontokorentním úvěru s debetním limitem 20 000 Kč, vyčerpanou částku se žalovaná zavázala splácet sjednaným způsobem (prokázáno smlouvou o kontokorentním úvěru). S ohledem na prodlení žalované se splátkami úvěru žalobkyně úvěr ke dni 1.10.2020 zesplatnila (prokázáno upomínkou, zesplatněním úvěru, přehledem plateb, výpisem z účtu žalované). Žalobkyně žalovanou k zaplacení dlužné částky vyzvala (prokázáno předžalobní upomínkou, přehledem zůstatku úvěru). Po právní stránce soud věc posoudil jako smlouvu o smlouvu o úvěru podle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Tím, že žalobkyně poskytl žalované úvěr ve výši 20 000 Kč, vznikla žalované povinnost tento úvěr sjednaným způsobem splatit, což však neučinila, dlužná zůstává částka 20 000 Kč a příslušenství. Z těchto důvodů soud rozhodl, jak je ve výroku tohoto rozsudku uvedeno. O příslušenství bylo rozhodnuto podle ust. § 1970 o.z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení spočívající ve vyměřeném soudním poplatku 1 034 Kč a 2 náhradách hotových výdajů po 300 Kč podle ust. § 1 odst. 3 písm. a) ve spojení s ust. § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., celkem tedy náklady řízení ve výši 1 634 Kč, které byly přiznány v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.). Pro úplnost soud dodává, že vzhledem k tomu, že žalobkyně není v řízení zastoupena, náhrada za daň z přidané hodnoty jí nenáleží (ust. § 137 odst. 3 o.s.ř.).