11 C 124/2021-32 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobce se domáhal zaplacení částky ve výši 16 316 Kč s příslušenstvím s tím, že jeho předchůdce, [právnická osoba], uzavřel se žalovaným dne 1. 1. 2021 smlouvu o úvěru, na jejímž základě předchůdce žalobce poskytl žalovanému dne 15. 7. 2015 částku 11 500 Kč, splatnou dne 24. 8. 2015. Žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 4 816 Kč Smlouva byla uzavřena prostřednictvím elektronických prostředků na dálku. Žalovaný byl lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, CRKI, CEE, BRKI, na jejichž základě nedošlo k pochybám o platební schopnosti žalovaného, a proto bylo jeho žádosti o poskytnutí úvěru vyhověno. Žalovaný ke dni podání žaloby ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Dne 4. 11. 2021 bylo nařízeno jednání ve věci, žalobce se z jednání omluvil, žalovaný se bez omluvy k jednání nedostavil, soud proto jednal a rozhodl podle ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen o. s. ř.) v nepřítomnosti účastníků. 4. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: 5. Předchůdce žalobce a žalovaný se dohodli na poskytnutí částky 11 500 Kč žalovanému, přičemž žalovaný se zavázal uhradit předchůdci žalobce poplatek ve výši 4 816 Kč. Částka byla poskytnuta na dobu 40 dnů ode dne poskytnutí částky, tedy od 15. 7. 2015 Měsíční procentní sazba zápůjčky činí 2 %. Termín splatnosti byl sjednán na den 24. 8. 2015 (prokázáno smlouvou o zápůjčce na čl. 19). Dne 15. 7. 2015 předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku 11 500 Kč (prokázáno výpisem z účtu na čl. 16). Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021 včetně seznamu pohledávek). Dne 2. 2. 2021 předchůdce žalobce oznámil žalovanému, že jeho pohledávka z titulu spotřebitelského úvěru ze smlouvy [číslo] byla postoupena na žalobce (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky ze dne 2. 2. 2021 a podacím lístkem). Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky do 3 dnů (prokázáno výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne 2. 2. 2021 na čl. 18 p.v a podacím lístkem). 6. Z provedených důkazů soud dospěl ke skutkovému závěru, že žalovaný uzavřel s předchůdcem žalobce smlouvu, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 11 500 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit tuto částku spolu s poplatkem ve výši 4 816 Kč do 24. 8. 2015. 7. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle ust. § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 věta prvá téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle ust. § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Odborná péče je definována v ust. § 2 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, tedy jako úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti. 9. Podle ust. § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly. 10. Podle ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odst. 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odst. 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odst. 3). 11. Podle ust. § 588 zákona o. z. přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 12. Podle ust. § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 13. Po právní stránce soud věc posoudil podle shora citovaných zákonných ustanovení, přičemž dospěl k závěru, že žaloba je důvodná částečně. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení částky 16 316 Kč na základě smlouvy o úvěru podle ust. § 2395 a násl. o. z., přičemž žalovaný v tomto vztahu vystupoval jako spotřebitel, daný vztah proto soud posuzoval rovněž podle ustanovení zák. o spotřebitelském úvěru, kdy je soud povinen z úřední činnosti zkoumat úvěruschopnost žalovaného jakožto spotřebitele. Žalobce k tomuto uvedl pouze to, že úvěruschopnost žalovaného prověřoval lustrací ve veřejně dostupných databázích, tedy ISIR, CEE, CRKI a BRKI. 14. Na základě shora citovaného ustanovení § 86 zák. o spotřebitelském úvěru poskytne poskytovatel spotřebiteli úvěr jen na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, a to pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel úvěru je povinen se v prvé řadě zaměřit na schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů, přičemž tyto údaje samozřejmě musejí být nejprve zjištěny. Žalobce k uvedenému uvedl pouze to, že provedl lustraci ve shora uvedených veřejných databázích, výsledky těchto lustrací žalobce však v řízení ani předloženy nebyly. 15. Vzhledem k tomu, že se žalobce k nařízenému jednání nedostavil, nemohl jej soud ani poučit ve smyslu ust. § 118a o. s. ř., respektive podle konstantní judikatury mu takové poučení mohlo být dáno v jednací síni, svou nepřítomností (byť omluvenou) se možnosti být takto poučen vzdal. Žalobce dále ani neuvedl žádné údaje týkající se příjmů a výdajů žalovaného, nebylo zjištěno, jak s údaji bylo pracováno, v jakém rozsahu byly údaje ověřeny, nebylo zjištěno, s jakým výsledkem bylo provedeno šetření v insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí, nebo dalších rejstřících. K takovému ověřování byl žalobce povinen dle výše uvedených ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. Lze tak uzavřít, že žalobce před poskytnutím spotřebitelského úvěru dostatečně a s odbornou péčí nezkoumal úvěruschopnost žalovaného, respektive, že neprokázal, že by byla úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím zápůjčky dostatečně a s odbornou péčí posouzena. 16. Úvěrující je povinen ve smyslu ust. § 75 ve spojení s ust. § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí přezkoumat příjmy i výdaje žalovaného a dbát přitom na jeho zájmy, tj. i na zájem být reálně schopen přebíraný závazek řádně a včas splácet. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na dolo