25 C 377/2021-63 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky ve výši 15 139,54 Kč s příslušenstvím s tím, že původní věřitel pohledávky se žalovaným uzavřel dne [datum] smlouvu, na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit spolu s poplatkem ve výši 2 042,54 Kč a poplatkem za prodloužení splatnosti ve výši 3 097 Kč. Termín splatnosti pohledávky byl 6. 1. 2018. Žalovaný ke dni podání žaloby ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Žalobkyně se k jednání omluvila, proto soud jednal a rozhodl podle ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), v nepřítomnosti účastníků řízení. 3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], se zavázal poskytnout žalovanému částku 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu s poplatkem ve výši 2 042,54 Kč ve lhůtě 22 dnů, termín splatnosti byl stanoven na 13. 12. 2017 RPSN bylo sjednáno na 2 083,67 %. Celková dlužná částka činila 12 042,54 Kč. Strany si rovněž sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně které je v prodlení. 4. Z dodatku ke smlouvě o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že termín splatnosti se odkládá o 23 dní a žalovaný se zavázal uhradit poplatek za prodloužení termínu splatnosti ve výši 3 097 Kč. 5. Z formuláře pro standardní informace bylo zjištěno, že žalobkyně informovala žalovaného o podmínkách úvěru a uvedla, že žalovaný bude vyhledán v databázi pro posouzení žádosti o poskytnutí úvěru. 6. Z výpisu z účtu ze dne 21. 11. 2017 bylo zjištěno, že žalobkyně převedla na účet žalovaného částku 10 000 Kč. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávky bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně postoupil touto smlouvou pohledávku za žalovaným na žalobkyni. 8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 2. 2. 2021 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně informoval žalovaného o postoupení pohledávky ze smlouvy o úvěru na žalobkyni. 9. Z předžalobní výzvy ze dne 2. 2. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně upomenula žalovaného k úhradě dluhu a upozornila jej na vymáhání pohledávky soudní cestou. 10. Z potvrzení o odeslání písemnosti bylo zjištěno, že předžalobní upomínka byla podána na poštu dne 2. 2. 2021. 11. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti učinil soud tento skutkový závěr. Žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal žalobkyni vrátit částku 15 139,54 Kč, a to do 6. 1. 2018. 12. Smlouvou o úvěru dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 13. Podle ust. § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 14. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 věta prvá téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 15. Podle ust. § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. 16. Odborná péče je definována v ust. § 2 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, tedy jako úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti. 17. Podle ust. § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly. 18. Podle ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odst. 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odst. 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odst. 3). 19. Podle ust. § 588 o. z. přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 20. Podle ust. § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 21. Z provedených důkazů nebylo zjištěno, že by žalobkyně splnila povinnost kladenou zákonem o spotřebitelském úvěru, tj. řádně zkoumat a prověřit úvěruschopnost žalovaného. V přílohách žaloby nebyl nalezen jediný důkaz, který by zkoumání úvěruschopnosti prokazoval. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně k nařízenému jednání nedostavila, nemohl jí soud ani poučit ve smyslu ust. § 118a o. s. ř., respektive podle konstantní judikatury jí takové poučení mohlo být dáno v jednací síni, svou nepřítomností (byť omluvenou) se možnosti být takto poučena vzdala. 22. Žalovaný rovněž neuvedl žádné údaje týkající se jeho příjmů a výdajů. Nebylo zjištěno, jak s údaji bylo pracováno, v jakém rozsahu byly údaje ověřeny, nebylo zjištěno, zda bylo provedeno šetření v insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí, nebo dalších rejstřících. K takovému ověřování byla žalobkyně, respektive její právní předchůdce, povinna dle výše uvedených ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. Lze tak uzavřít, že právní předchůdce žalobkyně před poskytnutím zápůjčky, dostatečně a s odbornou péčí nezkoumala úvěruschopnost žalovaného, respektive, že žalobkyně neprokázala, že by byla úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím zápůjčky dostatečně a s odbornou péčí posouzena. 23. Úvěrující je povinen ve smyslu ust. § 75 ve spojení s ust. § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí přezkoumat příjmy i výdaje žalovaného a dbát přitom na jeho zájmy, tj. i na zájem být reálně schopen přebíraný závazek řádně a včas splácet. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39). Postup žalobkyně nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení žalovaného s odbornou péčí na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. V souladu se shora citovaným ust. § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. Za situace, kdy je žalobkyni uložena v souladu s ust. § 78 zákona o spotřebitelském úvěru povinnost uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, soud uzavírá, že žalobkyně neprokázala, že byla řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného. 24. Za této situace soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je ve smyslu ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a ust. § 588 o. z. neplatná. 25. K otázce, zda neplatnost smlouvy pro n