26 C 173/2021-25 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky 31 185 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku s tím, že žalované vznikla jako držiteli televizního přijímače povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. Tuto povinnost žalovaná splnila dne [datum]. S touto povinností žalované zároveň vznikla povinnost platit poplatek ve stanovené výši, a to v souladu se zákonem č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích. Žalovaná této své povinnosti nedostála, když nezaplatila televizní poplatky, a to za období 01/ 2020 v celkové výši 5 670 Kč, za období 04/ 2020 v celkové výši 8 505 Kč, za období 07/ 2020 v celkové výši 8 505 Kč a za období 10/ 2020 v celkové výši 8 505 Kč. Součet žalovanou nezaplacených poplatků činí 31 185 Kč. Žalobkyně vyzvala písemně žalovanou, aby uhradila celkovou dlužnou částku, žalovaná však svou povinnost ani v dodatečné lhůtě nesplnila. Žalobkyně je oprávněna požadovat na základě předpisů občanského práva úrok z prodlení a současně zákonný úrok z prodlení kapitalizovala, a to od prvého dne prodlení s každou jednotlivou platbou televizního poplatku do dne vyhotovení žaloby, tedy k datu [datum]. Žalovaná tak dluží žalobkyni celkovou částku ve výši 31 185 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 471,70 Kč. 2. Žalovaná uvedla, že žalobkyně zaslala žalované upomínku ze dne [datum], na kterou žalovaná reagovala svým sdělením ze dne [datum]. Žalovaná uvedla žalobkyni, že celý dluh byl žalovanou uhrazen s tím, že poslední úhrada za televizní a rozhlasové poplatky za měsíc leden 2020 byla provedena bankovním převodem pod [variabilní symbol] ze dne [datum] ve výši 2 835 Kč. Žalovaná dále ve svém sdělení žalobkyni uvedla, že žalovaná ke dni [datum] ukončila svoji činnost v oblasti, z níže plynula žalované povinnost hradit televizní a rozhlasové poplatky. Toto sdělení navíc žalovaná žalobkyni rovněž již jednou písemně sdělovala. S ohledem na tyto skutečnosti žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl. 3. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu (ust. § 101 odst. 3 o.s.ř.) i z provedených listinných důkazů (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř.). 4. Z listinných důkazů založených ve spise učinil soud následující skutková zjištění: žalovaná se v prosinci 2018 přihlásila jako poplatník televizního poplatku (prokázáno potvrzením o přihlášení poplatníka televizních poplatků). Žalobkyně zaslala žalované na základě její žádosti dne [datum] evidenční list k ukončení evidence televizního poplatku, na který žalovaná nereagovala a vyplněný formulář zpět nezaslala (prokázáno dopisem ze dne [datum]). Žalovaná byla tedy dále vedena v evidenci žalobkyně a neuhradila řádně a včas televizní poplatky za rok leden 2020 ve výši 5 670 Kč, za duben 2020 ve výši 8 505 Kč, za červenec 2020 ve výši 8 505 Kč, za říjen 2020 ve výši 8 505 Kč, vše v celkové výši 31 185 Kč, a to ani přesto, že byla žalobkyní vyzvána k úhradě dlužné částky upomínkou ze dne [datum] (prokázáno přehledem předpisů a plateb spolu s upomínkou k zaplacení dlužných televizních poplatků ze dne [datum] ve spojení s doručenkou datové zprávy ze dne [datum]). Žalovaná sdělila žalobkyni k upomínce ze dne [datum], že její všechny závazky byly již uhrazeny, když za měsíc leden 2020 byla dne [datum] provedena platba ve výši 2 835 Kč a že žalovaná ke dni [datum] ukončila činnost a tuto skutečnost žalobkyni sdělila (prokázáno sdělením k upomínce ze dne [datum]). Žalobkyně dopisem ze dne [datum] žalované sdělila, že neeviduje zaslanou odhlášku z evidence televizního poplatku a že televizní poplatek se hradí z vlastnictví, nikoliv z užívání televizního přijímače a že žalovaná nezaslala požadovaný vyplněný evidenční list (prokázáno dopisem ze dne [datum]). 5. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: žalovaná se v prosinci 2018 přihlásila jako poplatník televizního poplatku. Žalobkyně zaslala žalované na základě její žádosti dne [datum] evidenční list k ukončení evidence televizního poplatku, na který žalovaná nereagovala a vyplněný formulář zpět nezaslala. Žalovaná byla dále vedena v evidenci žalobkyně a neuhradila řádně a včas televizní poplatky v celkové výši 31 185 Kč, a to ani přesto, že byla žalobkyní vyzvána k úhradě dlužné částky upomínkou ze dne [datum]. Žalovaná sdělila žalobkyni k upomínce ze dne [datum], že její všechny závazky byly již uhrazeny, když za měsíc leden 2020 byla dne [datum] provedena platba ve výši 2 835 Kč a že žalovaná ke dni [datum] ukončila činnost a tuto skutečnost žalobkyni sdělila. Žalobkyně dopisem ze dne [datum] žalované sdělila, že neeviduje zaslanou odhlášku z evidence televizního poplatku a že televizní poplatek se hradí z vlastnictví, nikoliv z užívání televizního přijímače a že žalovaná nezaslala požadovaný vyplněný evidenční list. 6. Podle ust. § 3 odst. 2 zák. č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, (dále jen„ zákon č. 348/2005 Sb.“), poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. Podle ust. § 6 zák. č. 348/2005 Sb. měsíční výše rozhlasového poplatku činí 45 Kč, měsíční výše televizního poplatku činí 135 Kč. Podle ust. § 7 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., je-li poplatníkem fyzická osoba, je televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. Podle ust. § 10 zákona č. 348/2005 Sb. nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. 7. Vzhledem ke shora uvedenému ve spojení s citovanými ustanoveními zák. č. 348/2005 Sb. soud dospěl k závěru, že žalovaná je jakožto držitel televizního přijímače od prosince 2018 poplatníkem televizního poplatku, v důsledku čehož jí dle ust. § 3 odst. 2 ve spojení s ust. § 7 odst. 3 zák. č. 348/2005 Sb. vznikla povinnost hradit žalobkyni televizní poplatek ve výši 135 Kč měsíčně za každý televizní přijímač. Poplatková povinnost je spojena s vlastnictvím, resp. držbou televizního přijímače. Ke skončení poplatkové povinnosti by došlo pouze za situace, kdyby žalovaná podala odhlášku dle § 8 zákona č. 348/2005 Sb. K podání odhlášky je poplatník povinen za situace, kdy již nesplňuje definici poplatníka dle § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. nevlastní, nedrží televizní přijímač. Povinnost k úhradě televizních poplatků pak zanikne v měsíci následujícím po měsíci, ve kterém dojde k doručení odhlášky žalobkyni podle § 7 odst. 5 zákona č. 348/2005 Sb. Jelikož žalovaná nesplnila svou zákonnou povinnost a nezaslala žalobkyni odhlášku z evidence televizního poplatku, byla dále vedená žalobkyní jako poplatník televizního poplatku a tedy vzniklo žalobkyni dle ust. § 10 zák. č. 348/2005 Sb. právo domáhat se zaplacení dlužného televizního poplatku, včetně příslušenství u soudu. Žalovaná svou zákonnou povinnost ani přes výzvy ze strany žalobkyně neplnila, když žalobkyni dosud nezaplatila televizní poplatky za rok leden 2020 ve výši 5 670 Kč, za duben 2020 ve výši 8 505 Kč, za červenec 2020 ve výši 8 505 Kč, za říjen 2020 ve výši 8 505 Kč, vše v celkové výši 31 185 Kč, a to ani přesto, že byla žalobkyní vyzvána k úhradě dlužné částky upomínkou ze dne [datum]. Jak opakovaně judikoval Městský soud v Praze (srov. např. rozhodnutí 14Co 426/2002, ale i 39Co 420/2007), není-li účastník, jemuž se má dostat procesního poučení (např. podle ust. § 118a o.s.ř.), přítomen v jednací síni při jednání, při němž je věc rozhodnuta, může soud jednat podle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř., avšak není povinen poučovat takového účastníka podle ust. § 119a odst. 1 o.s.ř., neboť toto poučení není určeno účastníkům, kteří se k jednání z jakéhokoliv důvodu, tedy omluveně nebo bez omluvy, nedostavili. Stejně tak poučení podle ust. § 118a odst. 1, 2 a 3 o.s.ř. se poskytují jen tomu účastníkovi (jeho zástupci či zmocněnci), který je u jednání přítomen. Jedná-li soud v souladu s ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníka či jeho zástupce, zabránil tento účastník (zástupce) svou nepřítomností soudu, aby mu poskytl potřebná poučení. Nemůže proto ani absence poučení podle ust. § 118a odst. 1, 2 a 3 o.s.ř. být vadou řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Jen z důvodu, aby bylo možno poskytnout nepřítomnému účastníkovi či jeho zástupci uvedené poučení, není potřebné jednání odročovat. Přitom není rozhodné, zda se účastník či jeho zástupce nedostavili k jednání omluveně či bez omluvy. S ohledem na shora uvedené soud shledal podanou žalobu důvodnou a rozhodl tak, jak uveden