31 C 398/2021-10 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se návrhem podaným k soudu dne 30.9.2021 domáhala na žalované zaplacení částky 500 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná jako cestující bez platné jízdenky využila dne 27.9.2017 přepravních služeb společnosti [právnická osoba], a to ve vlaku 2001. Za porušení § 7 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, vyměřila společnost [právnická osoba] žalované přirážku ve výši 500 Kč [právnická osoba] tak vznikla vůči žalované pohledávka ve výši 500 Kč [právnická osoba] postoupila tuto pohledávku včetně jejího příslušenství [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. Následně dne 9.11.2018 tato společnost postoupila pohledávku včetně jejího příslušenství žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Žalovaná dlužnou částku přes výzvu žalobkyně nezaplatila. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Účastníci byli podle § 115a o.s.ř. usnesením zdejšího soudu č.j. EPR 228851/2021-8 vyzváni, aby ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení usnesení sdělili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, neboť soud měl za to, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. Současně byli poučeni, že neodpoví-li na tuto výzvu, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s uvedeným postupem souhlasila již v podaném návrhu, žalovaná se v uvedené lhůtě nevyjádřila, a proto soud postupoval podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a vynesl rozsudek bez nařízeného jednání. 4. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Soud proto věc rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu i z listinných důkazů (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř.). Potřeba dalších důkazů v řízení najevo nevyšla. Soud učinil za použití ust. § 132 o.s.ř. tento závěr o skutkovém stavu. 6. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že žalovaná dne 27.9.2017 použila ke své osobní přepravě vlak č. 2001, provozovaný společností [právnická osoba], přičemž se k výzvě průvodčího uvedené společnosti neprokázala platným jízdním dokladem, čímž žalované vznikla povinnost zaplatit uvedené společnosti přirážku k jízdnému ve výši 500 Kč (prokázáno oznámením o závadách, tarifem [anonymizována dvě slova] pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel). Smlouvami o postoupení pohledávek byla výše uvedená pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni. (prokázáno smlouvami o postoupení pohledávek) O postoupení pohledávky na žalobkyni byla žalovaná písemně vyrozuměna v rámci předžalobní výzvy ze dne 27.4.2019 (prokázáno předžalobní výzvou) Žalobkyně žalovanou k zaplacení dlužné částky vyzvala. (prokázáno předžalobními výzvami ze dne) 7. Na základě shora uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že použitím vlaku provozovaného společností [právnická osoba] dne 27.9.2017 žalovaná uzavřela s uvedenou společností konkludentně smlouvu o přepravě osob podle ust. § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), ve spojení s ust. § 3 vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční dopravu. Uzavřením smlouvy o přepravě vznikl mezi společností [právnická osoba] a žalovanou závazkový právní vztah, jehož obsahem byla povinnost uvedené společnosti přepravit žalovanou do místa určení a povinnost žalované zaplatit za přepravu jízdné. Žalovaná svou smluvní povinnost nesplnila, a tudíž jí vznikla povinnost zaplatit společnosti [právnická osoba] ve smyslu ust. § 37 odst. 5 písm. b) a c) a odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb., o drahách, ve spojení s tarifem [anonymizována dvě slova] pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel přirážku ve výši 500 Kč. Smlouvami o postoupení pohledávek došlo k postoupení předmětné pohledávky včetně příslušenství na žalobkyni, což bylo žalované řádně oznámeno. Vzhledem k tomu, že žalovaná dlužnou částku nezaplatila řádně a včas, ocitla se v prodlení s plněním peněžitého závazku a žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalované zaplacení žalované částky spolu se zákonnými úroky z prodlení. Na základě shora uvedeného tedy soud žalobě jako důvodné vyhověl a žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku spolu s úroky z prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Postoupení pohledávky se řídí ust. § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. 8. O příslušenství bylo rozhodnuto podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal účastnicím, jež byly v řízení zcela úspěšné, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 368 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 500 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. s tím, že odměna byla dle § 14b odst. 4 a. t. omezena výší tarifní hodnoty, a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 800 Kč ve výši 168 Kč. 10. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro jejich prodloužení.