31 C 44/2020-41 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se návrhem podaným k soudu dne 15. 1. 2020 domáhala po žalovaném úhrady nezaplaceného televizního poplatku, když tvrdila, že se žalovaný stal držitelem televizního přijímače, čímž mu ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. Tuto povinnost žalovaný splnil dne 14. 1. 2008, a tím mu vznikla rovněž povinnost platit v souladu se zákonem č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, v platném znění, televizní poplatek v zákonem stanovené výši. Žalovaný tuto svou povinnost nesplnil, když nezaplatil žalobkyni televizní poplatky za dobu leden 2017 až duben 2019. A dluží tak žalobkyni částku 3 780 Kč. V září 2020 obdržela žalobkyně oznámení o stavu žalovaného a bezprostředně poté ho vyřadila z evidence poplatníků. Žalobkyně poskytla žalovanému dostatečně dlouhou dobu k tomu, aby svůj dluh uhradil, nebo se s ní alespoň spojil a pokusil se věc vyřešit. Žalovaný této možnosti nevyužil a donutil tím žalobkyni k tomu, aby svoji pohledávku vůči žalovanému vymáhala soudní cestou. Žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky, tuto však neuhradil ani v dodatečně poskytnuté lhůtě. 2. Zástupkyně žalovaného k žalobě uvedla, že žalovaný od července 2017 žil v domově sociálních služeb s pobytovým odlehčovacím zařízením. Nevyužíval televizi ani rozhlas ve svém bytě na adrese [adresa]. Žalobkyně bylo zasláno ukončení služeb. Souhlasí s žalobou jen za období leden – červenec 2017. V současné době žije otec - žalovaný v [anonymizováno] centru v [obec], kde je od května 2019, kam přešel přímo z domova sociálních služeb. Byt tedy po celou dobu nevyužívá. 3. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 4. K nařízenému jednání se účastníci bez omluvy nedostavili, soud proto postupoval ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu i z provedených listinných důkazů (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř.). Potřeba dalších důkazů v řízení najevo nevyšla. Soud učinil za použití ust. § 132 o.s.ř. tento závěr o skutkovém stavu. 5. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že žalovaný byl od ledna 2008 veden v evidenci poplatníků televizních poplatků. (prokázáno potvrzením o přihlášení poplatníka) Žalovaný neuhradil televizní poplatky za období leden 2017 až duben 2019 v celkové výši 3 780 Kč, když předpis měsíčního poplatku je 135 Kč. Žalovaný byl vyzván k jejich úhradě. (prokázáno předpisem plateb, upomínkou ze dne 14.6.2019, předžalobní upomínkou ze dne 27.12.2019 a doručenkou) Dne 11. 7. 2017 uzavřel žalovaný s [anonymizováno] sociální a ošetřovatelské pomoci [obec a číslo], se sídlem [adresa], smlouvu o poskytnutí pobytových odlehčovacích služeb č. [anonymizována dvě slova] 2017. Tato smlouva nabyla platnosti a účinnosti dnem jejího podpisu, tj. dne 11. 7. 2017 (prokázáno smlouvou) Dodatkem [číslo] ke smlouvě č. [anonymizována dvě slova] [rok] o poskytnutí sociální odlehčovací služby byla smlouva prodloužena do 31. 5. 2019 (prokázáno dodatkem) Dne 27. 5. 2019 uzavřel žalovaný s [anonymizováno] [obec], z. ú., se sídlem [adresa], smlouvu o poskytnutí sociální služby„ [anonymizováno] se [anonymizována dvě slova]“, jejímž předmětem bylo poskytnutí ubytování, stravování a úkony péče – služby. Smlouva byla uzavřena na dobu 3 let a nabyla platnosti a účinnosti okamžikem jejího podpisu, tj. 27. 5. 2019 (prokázáno smlouvou) 6. Z ostatních listinných důkazů soud nevyvozoval žádné skutkové ani právní závěry, neboť by to bylo pro posouzení věci nadbytečné. 7. Podle § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. Podle § 7 odst. 1, 2 cit. zákona poplatník platí televizní poplatek provozovateli vysílání ze zákona buď přímo, nebo prostřednictvím pověřené osoby. Je-li poplatníkem fyzická osoba, je televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. Podle § 6 cit. zákona měsíční výše televizního poplatku činí 135 Kč. Podle § 10 cit. zákona nezaplatí-li poplatník včas televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. 8. Na základě shora uvedeného má soud za prokázané, že žalovaný byl v období od ledna 2017 do června 2017, včetně, příjemcem televizního signálu, v důsledku čehož mu dle shora citovaných ustanovení vznikla povinnost hradit žalobkyni televizní poplatek ve výši 135 Kč měsíčně. Za toto období žalovaný dluží žalobkyni částku 810 Kč (6 x 135 Kč). Jelikož žalovaný svoji zákonnou povinnost ani přes výzvu ze strany žalobkyně nesplnil, vzniklo žalobkyni právo domáhat se zaplacení dlužného televizního poplatku včetně příslušenství u soudu. Proto soud shledal podanou žalobu v této části důvodnou a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 9. O příslušenství dlužné částky soud rozhodl podle § 1970 obč. zák. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., přičemž přihlédl k tomu, že žalobkyně požadovala příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení z jednotlivých dlužných plateb televizního poplatku za období od prvého dne prodlení s každou jednotlivou platbou televizního poplatku do 15.1.2020, tj. do dne podání žaloby, v kapitalizované výši 182,19 Kč. 10. S ohledem na provedené dokazování má soud dále za prokázané, že v období červenec 2017 až duben 2019 žalovaný nebyl příjemcem televizního signálu, neboť shora uvedenými smlouvami bylo v řízení prokázáno, že žalovaný byl v předmětném období [anonymizováno], resp. pobýval, v [anonymizována dvě slova] a z tohoto důvodu nevyužíval televizní signál na adrese svého bydliště [obec a číslo], [ulice a číslo]. Soud proto žalobu v této části jako nedůvodnou zamítl a to včetně kapitalizovaného zákonného úroku ve výši 413,52 Kč (výrok II. tohoto rozsudku) 11. O nákladech řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému, který byl ve věci procentuálně úspěšnější (78,57%) žádné náklady řízení nevznikly. 12. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal podmínky pro jejich prodloužení.