35 C 100/2017-83 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost vyklidit ve výroku označené nebytové prostory s tvrzením, že vykonává práva a povinnosti vlastníka v rozsahu vymezeném v zákoně a za podmínek stanovených v zákoně a Statutem hlavního města Prahy v souladu s ust. § 19 odst. 1 a § 34 odst. 3 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, k budově [adresa], [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo], zapsané na listu vlastnictví [číslo] k.ú. [část obce], v níž se v 1. nadzemním podlaží nacházejí nebytové prostory, ev. [číslo] sestávající z šesti místností, koupelny a WC o celkové podlahové ploše 118,10 m2 (dále též jen,,předmětné nebytové prostory“). Mezi ní jako pronajímatelem na straně jedné a žalovaným jako nájemcem na straně druhé byla dne [datum] uzavřena Smlouva o nájmu nebytových prostor [číslo] [spisová značka] (dále též jen,,nájemní smlouva“), jejímž předmětem byl nájem předmětných nebytových prostor za účelem provozování neziskové činnosti zaměřené na práci s dětmi a mládeží. Uvedený nájemní vztah byl vypovězen Výpovědí ze dne [datum] v souladu s čl. VI odst. 6 nájemní smlouvy z důvodu prodlení nájemce s úhradou nájemného nebo služeb po dobu delší než 5 kalendářních dnů a s výpovědní lhůtou jeden měsíc, která začne běžet dle čl. XII. odst. 1 nájemní smlouvy prvního dne měsíce následujícího po měsíci, v němž byla písemná výpověď doručena druhé smluvní straně. Žalobkyně ke dni [datum] evidovala dluh žalovaného na nájemném ve výši [částka]. Výpověď nájemní smlouvy byla nájemci doručena dne [datum], nájemce proti ní dne [datum] podal písemné námitky, ve kterých mimo jiné žádal pronajímatele o zpětvzetí výpovědi nájemní smlouvy, což nebylo vzhledem k absenci právně relevantních tvrzení ze strany pronajímatele, resp. Rady městské části [obec a číslo] jako příslušného orgánu městské části, schváleno. Nájemní vztah tak zanikl ke dni [datum]. Žalovaný ani přes výzvu ze dne [datum] předmětný nebytový prostor nevyklidil. 2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, navrhl její zamítnutí. Namítal, že považuje výpověď za neplatnou a že podal návrh na její přezkoumání, v němž tvrdí, že výpověď je neoprávněná a nedůvodná, když dle něj dluh ve výši [částka] není nikterak specifikován, není zřejmé, jakým způsobem byl stanoven, zda se skládá toliko z nájemného, případně jiných plateb, a konečně není ani zřejmé, za jaké období tento dluh existuje. Dále namítal, že žalobce jej na tyto nedostatky písemně upozornil. 3. Žalovaný se k jednání soudu nedostavil, ač byl řádně a včas obeslán. K jednání soudu dne [datum] se sice omluvil a požádal o jeho odročení, soud však tuto žádost neakceptoval. V daném případě se jednalo o v řadě druhou žádost o odročení ústního jednání, která byla odůvodněna obecným tvrzením o obavě o zdraví statutárního zástupce v souvislosti se zhoršující situací v ČR v době koronavirové epidemie. Zde soud vyšel z rozhodnutí NS ČR 21 Cdo 3358/2007 (Důležitost důvodu, pro který účastník řízení žádá o odročení jednání (§ 101 odst. 3 o. s. ř.), soud posuzuje vždy s přihlédnutím ke všem okolnostem konkrétního případu. I když účastník řízení ve své žádosti uvádí důvod jinak způsobilý vést k závěru o odročení jednání (dalšího jednání), není soud vždy povinen takový důvod akceptovat, a to zejména tehdy, není-li využíván v souladu se smyslem a účelem ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř., ale k záměrným procesním obstrukcím, sledujícím především bezdůvodné protahování občanského soudního řízení a zvyšování nákladů s tím spojených.), a přihlédl k tomu, že žalovaný opakovaně mařil nařízená ústní jednání zjevně neúspěšnou žádostí o ustanovení zástupce, a k tomu, že žádost o odročení jednání dne [datum] z důvodu covid karantény akceptoval, aniž po žalovaném požadoval následné doložení tohoto důvodu. Žalovaný byl ve světla rozhodnutí ÚS II. ÚS 23/2021 poučen, že podle platného opatření předsedkyně soudu [číslo] z [datum] rozhodovací činnost Obvodního soudu pro Prahu 5, tj.. konání jednání v jednacích síních, není nijak omezeno, a to při zachování podmínek plynoucích z mimořádného opatřené vlády o ochraně dýchacích cest ze dne [datum], dle nějž se nadto zákaz pohybu a pobytu bez ochranných prostředků dýchacích cest nevztahuje mimo jiné na soudce, přísedící, státní zástupce, obviněné a jejich obhájce, účastníky civilních, správních a ústavních soudních řízení a jejich zástupce, svědky, znalce, tlumočníky a další osoby, o kterých tak rozhodne soud, a to v místě a době soudního řízení. Z uvedených důvodů soud považoval poslední žádost žalovaného o odročení jednání za obstrukční, a to i s přihlédnutím k zásadě rychlosti řízení, vyjádřené v ust. § 100 odst.1 o.s.ř., a rozhodnutím Nejvyššího soudu z 30. 4. 2001, sp. zn. 20 Cdo 2056/2000 a Nejvyššího správního soudu z 16. 3. 2010, č. j. 2 As 46/2009-101 („ … ani nemoc sama o sobě není vždy důvodem způsobilým odůvodnit neúčast účastníka řízení při jednání…“) přičemž v daném případě se jednalo jen o hypotetickou možnost onemocnění, nikoli o onemocnění probíhající. 4. Za použití ust. § 132 o.s.ř. soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: 5. Mezi žalobkyní jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem byla dne [datum] uzavřena smlouva o nájmu nebytových prostor, jíž žalobkyně přenechala v budově [adresa] postavené na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], [ulice a číslo] v 1. nadzemním podlaží nebytové prostory (ev. [číslo]), sestávající z šesti místností, koupelnou a WC o celkové ploše 118,10 m2 žalovanému do nájmu za účelem provozování činnosti zaměřené na práci s dětmi a mládeží, za sjednané měsíční nájemné ve výši [částka]. Pro případ prodlení nájemce s úhradou nájemného nebo služeb po dobu delší než pět kalendářních dnů strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,025 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení s tím, že takové porušení bude považováno za zvlášť hrubé porušení povinností sjednaných v této smlouvě a pronajímatel je v tomto případě oprávněn nájemní smlouvu vypovědět s výpovědní lhůtou jednoho měsíce (viz smlouva o nájmu nebytových prostor [číslo] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]). Nájem předmětných nebytových prostor žalobkyně vypověděla výpovědí ze dne [datum] z důvodu prodlení nájemce s úhradou nájemného nebo služeb po dobu delší než pěti kalendářních dnů s tím, že ke dni [datum] byl vůči nájemci evidován dluh ve výši [částka] s jednoměsíční výpovědní lhůtou, která počala běžet prvního dne měsíce následujícího po měsíci, v němž byla písemná výpověď doručena druhé smluvní straně (viz výpovědí nájemní smlouvy ze dne [datum]). Výpověď byla žalovanému doručována neúspěšně provozovatelem poštovních služeb – zásilka byla vrácena odesílateli dne [datum] z důvodu neznámého adresáta, následně byla doručena dne [datum] do datové schránky žalovaného (viz doručenky z uvedených dat). Žalovaný podal proti výpovědi námitky ze dne [datum], v nichž žalobkyni žádal o určitou míru shovívavosti a zvážení zpětvzetí výpovědi z nájmu předmětných nebytových prostor a dále o prominutí plateb nájmů v souvislosti s neziskovou činností žalobce (viz námitky ze dne [datum]). [jméno] městské části [obec a číslo] usnesením ze dne [datum], [číslo] zpětvzetí podané výpovědi neschválila (viz Oznámení ve věci usnesení Rady městské části [obec a číslo] ze dne [datum]). Oznámení bylo žalobkyni doručeno dne [datum] datovou schránkou (viz doručenka z uvedeného data). 6. Rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] zdejší soud zamítl žalobu žalovaného na určení, že výpověď ze dne [datum] smlouvy o nájmu předmětných nebytových prostor ze dne [datum] není oprávněná a je tedy neplatná. Soud dovodil, že výpověď z nájmu byla žalovanému řádně doručena, obsahuje všechny zákonné náležitosti, a výpovědní důvod, tj. prodlení s úhradou nájemného byl dán. Rozsudek nabyl právní moci [datum]. Viz citovaný rozsudek. 7. Ke dni [datum] činil dluh na nájemném u předmětného nebytového prostoru celkem [částka] bez příslušenství (viz Přehled předpisů a plateb a Výpočtový list). 8. Při posuzování merita věci soud postupoval dle § 1040 odst.1 zák.č.89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) dle nějž kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. 9. Zde soud vyšel z rozsudku č.j. [číslo jednací], jímž je dle ust. § 159a odst.1 (Nestanoví-li zákon jinak, je výrok pravomocného rozsudku závazný jen pro účastníky řízení.) a odst.3 (V rozsahu, v jakém je výrok pravomocného rozsudku závazný pro účastníky řízení a popřípadě jiné osoby, je závazný též pro všechny orgány.) vázán, a ve smyslu ust. § 159a odst.4 o.s.ř. (Jakmile bylo o věci pravomocně rozhodnuto, nemůže být v rozsahu závaznosti výroku rozsudku pro účastníky a popřípadě jiné osoby věc projednávána znovu.) ani není oprávněn platnost a oprávněnost výpovědi jakožto předběžné otázky přezkoumávat. Z uvedeného plyne závěr, že soud má za prokázané, že výpověď nájmu předmětného nebytového prostoru byla žalovanému dána platně, výpovědní lhůta počala běžet dnem [datum], její p