4 C 189/2021-10 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se domáhá zaplacení částky 17 448,36 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) smlouvu o úvěru, na jejímž základě byla žalovanému dne 15. 5. 2018 poskytnuta částka 9 700 Kč, která měla být vrácena nejpozději dne 15. 9. 2018. Žalovaný poskytnutou částku řádně nezaplatil. Žalovaná částka sestává z jistiny ve výši 9 700 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 5 255,73 Kč a poplatku za prodloužení termínu splatnosti ve výši 2 492,63 Kč. Právní předchůdce žalobkyně poskytuje úvěry prostřednictvím webové stránky [webová adresa], na níž se žalovaný registroval zadáním osobních údajů a následně odsouhlasil znění úvěrové smlouvy. Žalovaný byl upomínán k zaplacení dlužné částky, ale nezaplatil ničeho. Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021. 2. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí a nejedná se o věc uvedenou v § 120 odst. 2 o. s. ř. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle § 115a o. s. ř. soud postupoval dle citovaného ustanovení a ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 3. Na základě listinných důkazů založených ve spise dospěl soud ke skutkovému závěru, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu, kterou se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému částku 9 700 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit do 15. 9. 2018 společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 5 255,73 Kč (zjištěno ze smlouvy o úvěru) a poplatkem za prodloužení termínu splatnosti ve výši 2 492,63 Kč (zjištěno z dodatku ke smlouvě o úvěru). Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku ve výši 9 700 Kč (zjištěno z výpisu z účtu). Právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně uzavřeli smlouvou, na jejímž základě došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky (zjištěno z výzvy před podáním žaloby ze dne 2. 2. 2021 s podacím lístkem). 4. Smlouvou o úvěru dle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. z.“) se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 6. Podle § 1820 a násl. o. z. je možné uzavřít smlouvu rovněž bez současné fyzické přítomnosti stran, přičemž i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby je zachována písemná forma (§ 562 odst. 1 o. z.), pod pojem elektronické prostředky lze zahrnout zejména internet nebo mobilní telefon. Distanční formou došlo k uzavření smlouvy o úvěru dle § 2395 o. z., což žalovaný nijak nesporoval. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému částku 9 700 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit do 15. 9. 2018 společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 5 255,73 Kč a poplatkem za prodloužení termínu splatnosti ve výši 2 492,63 Kč, což však neučinil. Pohledávka za žalovaným byla následně v souladu s § 1879 o. z. postoupena na žalobkyni. Jelikož žalovaný žalobkyni částku v celkové výši 17 448,36 Kč dosud nezaplatil, soud mu tuto povinnost uložil, a to včetně příslušenství sestávajícího z úroku z prodlení ve smyslu § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. úvěru vyplývá ze smlouvy o úvěru ve znění dodatku. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 448,36 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (spočívajících v převzetí zastoupení, výzvě k plnění a návrhu ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.