42 C 24/2021-14 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se návrhem podaným k soudu dne 11.8.2020 domáhala na žalované zaplacení částky 898 Kč s příslušenstvím s tím, že účastníci uzavřeli dne 18.12.2013 pojistnou smlouvu [číslo] s počátkem pojištění ke dni 1.12.2013 na dobu určitou, 35 let, jejímž předmětem bylo rizikové životní pojištění s aktualizací [příjmení]. Žalovaná se smlouvou zavázala platit pojistné ve výši 190 Kč měsíčně. Žalobkyně evidovala dluh na pojistném ve výši 698 Kč a náklady na upomínání ve výši 200 Kč Celkem tak žalovaná dlužila žalobkyni částku 898 Kč. Dne 3.9.2020 vzala žalobkyně částečně žalobu zpět co do výše žalované jistiny s tím, že žalovaná po podání žaloby, dne 2.9.2020, uhradila žalobkyni částku 1 489 Kč, ze které byla částka ve výši 898 Kč zaúčtována na úhradu jistiny dluhu a částku ve výši 591 Kč považovala za zálohu na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně nadále trvala na zaplacení zákonného úroku z prodlení ročně z částky 698 Kč ve výši 9,75% od 2.6.2019 do 2.9.2020. 2. Usnesením zdejšího soudu č.j. EPR 195144/2020-30 ze dne 21.10.2020, které nabylo právní moci dne 21.11.2020, soud řízení co do částky 898 Kč zastavil. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Žalobkyně i žalovaná byly podle § 115a o.s.ř. usnesením zdejšího soudu č.j. EPR 195144/2020-35 vyzvány, aby ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení usnesení sdělily, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, neboť soud měl za to, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. Současně byly poučeny, že neodpoví-li na tuto výzvu, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně ani žalovaná se v uvedené lhůtě nevyjádřily, a proto soud postupoval podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a vynesl rozsudek bez nařízeného jednání. 5. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 6. Soud proto věc rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu i z listinných důkazů (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř.). Potřeba dalších důkazů v řízení najevo nevyšla. Soud učinil za použití ust. § 132 o.s.ř. tento závěr o skutkovém stavu. 7. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že mezi účastníky byla dne 18.12.2013 uzavřena pojistná smlouva [číslo] s počátkem pojištění 1.12.2013 na dobu určitou 35 let, jejímž předmětem bylo rizikové životní pojištění s aktualizací [příjmení]. Žalovaná se zavázala platit žalobkyni na pojistném měsíčně částku 190 Kč (prokázáno smlouvou) Pojistná smlouva zanikla ke dni 1.6.2019 z důvodu nezaplacení pojistného. (prokázáno zánikem pojištění ze dne 10.6.2019) Žalovaná na pojistném dlužila částku 698 Kč a na nákladech upomínání částku 200 Kč, celkem 898 Kč (prokázáno bilancí pojistného a sazebníkem administrativních poplatků) Žalobkyně žalovanou k zaplacení dlužné částky vyzvala. (prokázáno výzvou ze dne 10.4.2019, upomínkou ze dne 10.7.2019, předžalobní upomínkou ze dne 11.12.2019 a podacím archem) 8. Podle ust. § 2758 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle ust. § 2782 odst. 1 o. z. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 9. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Vzhledem ke shora uvedenému má soud za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva ve smyslu § 2758 o. z. na jejímž základě se žalovaná zavázala platit žalobkyni měsíční pojistné ve výši 190 Kč. Žalovaná však porušila povinnosti vyplývající ze smlouvy, když pojistné nehradila řádně a včas. Pojistná smlouva zanikla ke dni 1.6.2019 z důvodu nezaplacení pojistného. Žalovaná pojistné zaplatila až po lhůtě splatnosti a to dne 2.9.2020 Tím, že žalovaná žalovanou částku zaplatila až po lhůtě splatnosti, ocitla se v prodlení s plněním svého peněžitého závazku ve smyslu ust. § 1970 o. z a je tak povinna zaplatiti žalobkyni úrok z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 698 Kč za období od 2.6.2019 do 2.9.2020, ve výši 85,58 Kč. Soud proto žalobě v této části vyhověl, jak uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 212,58 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 898 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (částečné zpětvzetí ze dne 3. 9. 2020) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. s tím, že odměna byla dle § 14b odst. 4 a. t. omezena výší tarifní hodnoty, a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 498 Kč ve výši 314,58 Kč. 12. K nákladům řízení soud dodává, že nemohl provést započtení případné částky zaplacené nad rámec žalované částky na náklady řízení, jelikož nárok na náhradu nákladů řízení vznikl až rozhodnutím soudu s akcesorickým výrokem o nákladech řízení (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 9. 2007, sp. zn. 29 Cdo 238/2007). 13. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro jejich prodloužení.