5 C 167/2018-120 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu domáhala na žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu uzavřené rámcové smlouvy o spolupráci, jejímž předmětem bylo stanovení základních práv a povinností smluvních stran při plnění smlouvy a dále také stanovení sankcí pro případ jejich porušení, kdy na základě této smlouvy žalobkyně a žalovaná spolupracovaly a projektu propagace výrobků [právnická osoba] v [anonymizováno] a [anonymizováno] roku [rok], kdy žalobkyně zajistila hostesky za účelem propagace uvedených výrobků. Dle čl. VIII. odst. 4 Smlouvy se žalovaná mimo jiné zavázala uhradit smluvní pokutu ve výši 50 000 Kč v případě, že použije kontakt na promotéra či hostesku žalobkyně pro jiný účel než realizace projektu za účasti žalobkyně. Žalovaná porušila uvedené, když kontaktovala hostesku žalobkyně [jméno] [příjmení], [datum narození], za jiným účelem než realizace projektu za účasti žalobkyně, kdy se hosteska následně účastnila jiné promoakce žalované, čímž žalobkyni vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 50 000 Kč dle smlouvy, k jejíž úhradě byla žalovaná vyzvána předžalobní výzvou odeslanou dne [datum], avšak smluvní pokutu neuhradila. Žalobkyně tak požaduje vedle smluvní pokuty též zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty dle předžalobní výzvy, tedy ode dne [datum]. 2. Žalovaná se nejdříve nevyjádřila. Později v průběhu řízení žalovaná uvedla, že z listiny obsahující čestné prohlášení svědkyně [příjmení] je zjevné, že text prohlášení byl předtištěn a svědkyní pouze podepsán. Rovněž je patrné, že osobní údaje svědkyně byly vyplněny ručně, tedy dodatečně. Z toho nelze dovodit jiný závěr, než že svědkyni byl připravený text prohlášení předložen k podpisu. Prohlášení tedy nezachycuje výpověď svědkyně o skutkovém stavu, ale její souhlas s textem prohlášení, které připravila třetí osoba. Tento rozdíl není jen formální, nýbrž má zásadní materiální dopady na důkazní hodnotu prohlášení. Především chybí výpověď svědkyně o tom, kdy byla kontaktována žalovanou. To činí důkaz nezpůsobilým k prokázání tvrzených skutečností, protože žalobkyně tvrdí, že žalovaná porušila Smlouvu. Nárok žalobkyně je podmíněn mj. i porušením Smlouvy ze strany žalované. Tuto skutečnost ovšem není možné zjistit z čestného prohlášení svědkyně [příjmení], protože tam není uvedeno, kdy mělo k předmětnému jednání dojít. S ohledem na výše uvedené tak existuje zásadní pochybnost o tom, zda se tak stalo před uzavřením Smlouvy, nebo po té. Žalovaná dále uvedla, že svědkyně neuvádí, jak byla kontaktována. Žalovaná logicky dovozuje, že se tak muselo stát ústně, neboť existující písemný důkaz o takovém kontaktu by žalobkyně jistě ve vlastním zájmu předložila. Jednalo-li se o telefonát, potom by svědecká výpověď nepochybně zahrnovala i odpověď na otázku, zda má svědkyně uloženo telefonní číslo, ze kterého byla kontaktována, jak se volající představil, jak uvedl své spojení se žalovanou atd. Svědkyně rovněž nevypovídá o tom, kým resp. jakou fyzickou osobou byla kontaktována. Podle názoru žalované je důležité zjistit, jak svědkyně dospěla k závěru, že ji kontaktovala žalovaná. S ohledem na výše uvedené lze přijmout závěr, že svědkyně byla ústně kontaktována fyzickou osobou, která musela své spojení se žalobkyní nějak svědkyni sdělit. Čestné prohlášení obsahuje údaje, které zcela jistě nebyly součástí projevu osoby, která kontaktovala svědkyni. Nejde tedy o to, co svědkyně vnímala, nýbrž o přání osoby, která text čestného prohlášení připravila. Totéž se ovšem může vztahovat na jednání jménem žalované. Jinak řečeno, svědkyně mohla být kontaktována někým kvůli možné spolupráci a teprve v důsledku působení osoby, která jí předložila připravené čestné prohlášení k podpisu, mohla přijmout závěr, že to mohlo být jménem žalované. Svědkyně nesdělila, ohledně jakého projektu měla být kontaktována. Informace, že se tak stalo„ za účelem realizace projektu, na kterém se nepodílela žalobkyně“ (včetně jejích údajů z obchodního rejstříku) zcela jistě neodpovídá tomu, co během kontaktu svědkyně vnímala. Jde o skutkový resp. právní závěr, který učinil autor textu prohlášení. Ze způsobu přípravy čestného prohlášení i z jeho obsahu vyplývá spíše to, co svědkyně nemohla či nechtěla výslovně popřít, nikoli to, co skutečně vnímala. Je zjevné, že čestné prohlášení je velmi stručné co do významných skutečností a naopak zbytečně obsáhlé co do výčtu údajů obchodních společností zapsaných v obchodním rejstříku. Absentují v něm základní skutečnosti, ze kterých by bylo možné učinit závěr, že žalovaná porušila Smlouvy a žalobkyni tak vzniklo právo na smluvní pokutu. Žalovaná obdržela výzvu k plnění ze strany právního zástupce žalobkyně a také mu odpověděla dopisem datovaným dne [datum]. Žalovaná v něm popřela tvrzení, že v rozporu se Smlouvou kontaktovala svědkyni [příjmení], a požádala o sdělení osoby, která měla paní [příjmení] kontaktovat a projekt, kterého se měl kontakt týkat. Na tento dopis už ani žalobkyně ani její právní zástupce nereagovali. Žalovaná závěrem uvedla, že nezavdala příčinu k podání žaloby, protože ještě před podání žaloby žádala žalobkyni o důkazy, které by stejně musela v soudním řízení předložit. Na základě čestného prohlášení svědkyně [příjmení], kteréžto je jediným důkazem předloženým žalobkyní na podporu žalobních tvrzení, nebylo lze ve věci rozhodnout. Nad rámec toho, že o věrohodnosti čestného prohlášení a způsobu jeho pořízení existují důvodné pochybnosti, nelze pominout, že z něj nelze objektivně zjistit, zda žalovaná porušila Smlouvu. 3. Soud ve věci nejprve postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen„ o. s. ř“), rozhodl rozsudkem ze dne 29. 6. 2018, č. j. 5 C 167/2018-15 tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 50 000 Kč s 8,05 % úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I.), žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 14 342 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. (výrok II.). 4. Žalovaná tento rozsudek napadla včasným odvoláním, o kterém rozhodl Městský soud v Praze usnesením ze dne 10. 7. 2019, č. j. 11 Co 182/2019-44, tak, že rozsudek soudu I. stupně se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Tímto usnesením odvolací soud vyslovil závazný právní názor, jímž bylo soudu prvého stupně uloženo, aby řádným procesním poučením vedl žalobkyni k doplnění žalobních tvrzení o tom, zda a na základě jakého právního jednání byla hosteska [jméno] [příjmení] skutečně hosteskou žalobkyně, kterou měla žalovaná zakázáno kontaktovat pod hrozbou sankce podle čl. VIII. odst. 4. smlouvy o spolupráci, a pokud ano, pak dále kdy, kým (kterou konkrétní osobou) a za jakým konkrétním účelem byla hosteska [jméno] [příjmení] kontaktována žalovanou, a k řádnému označení důkazů na podporu těchto tvrzení. 5. Soud při nařízených jednáních dne [datum] a [datum] žalobkyni poučil podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. s tím, že je třeba doplnit skutková tvrzení a označit důkazy k prokázání tvrzení, která jsou předmětem žaloby, a to zejména v tom smyslu, zda a na základě jakého právního jednání byla hosteska [jméno] [příjmení] skutečně hosteskou žalobkyně, kterou měla žalovaná zakázáno kontaktovat pod hrozbou sankce podle článku VIII. odst. 4 smlouvy o spolupráci, a pokud ano, pak dále kdy, kým (kterou konkrétní osobou), a za jakým konkrétním účelem byla hosteska [jméno] [příjmení] kontaktována žalovanou a tj. je třeba řádně označit důkazy na podporu těchto tvrzení s tím, že v případě, že tato tvrzení nebudou doplněna a prokázána ponese žalobkyně důsledky v podobě nepříznivého rozhodnutí ve věci samé. Dále bylo třeba specifikovat, z jakého důvodu byla smluvní sankce ve smlouvě stanovena v této výši, tj. jakou povinnost žalované má smluvní pokuta zajišťovat, k tomu je potřeba doplnit rovněž skutková tvrzení a případně označit důkazy. Žalobkyně byla zároveň poučena, že v případě, že tato tvrzení nedoplní a neprokáže, ponese důsledky v podobě nepříznivého rozhodnutí ve věci samé. 6. V návaznosti na uvedené poučení žalobkyně uvedla, že [jméno] [příjmení] pro žalobkyni vykonávala práci hostesky na základě dohody o provedení práce ze dne [datum]. Hosteska žalobkyně, [jméno] [příjmení], se účastnila promoakce [anonymizováno] dne [datum]. Zajištění paní [jméno] [příjmení] ze strany žalované na této akci bylo bez vědomí žalobkyně. [příjmení] [jméno] [příjmení] byla kontaktována panem [jméno] [příjmení] nejdříve telefonicky, následně se osobně potkali a domluvili na tom, kdy a jak jí kdo vyzvedne na promoakci [anonymizováno] Pan [příjmení] [příjmení] pracoval v té době pro žalovanou na pozici„ [anonymizována dvě slova] [příjmení] [jméno]“ Jeho prací bylo starat se o klienta [anonymizováno] na Slovenku a částečně v ČR, kde se účastnil pohovorů s hosteskami, školil je a umísťoval na akce pro tohoto klienta, stejně jako paní [jméno] [příjmení]. Po uskutečnění promoakce pa