10 C 197/2022-37 — Obvodní soud pro Prahu 5

Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 7.3.2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 6 830 Kč, když tvrdila, že žalovanému na základě jejího požadavku dodala zařízení – [příjmení] [příjmení], za které se žalovaný zavázal hradit nájemné, a dále se zavázal hradit za další poskytované služby. Žalovaný nehradil nájemné ani služby řádně a včas, v důsledku čehož mu vůči žalobkyni vznikl dluh ve výši 6 830 Kč, který žalovaný neuhradil ani na základě upomínky žalobkyně. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalobkyně i žalovaný byli podle § 115a o.s.ř. vyzváni, aby ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení usnesení sdělili, zda se výslovně vzdávají práva osobní účasti na projednání věci a aby ve stejné lhůtě soudu sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, neboť soud měl za to, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. Současně byli poučeni, že neodpoví-li na tuto výzvu, bude soud předpokládat, že nemají proti tomuto postupu námitky a rozhodne věc bez nařízení jednání. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil a proto soud postupoval podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a vynesl rozsudek bez nařízeného jednání. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Soud provedl všechny důkazy, které ve věci žalobkyně navrhla, další důkazy nebylo třeba provádět. Za použití ust. § 132 o.s.ř. soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně se žalovanou uzavřela dne 14.12.2017 smlouvu, na základě které žalobkyně dodala žalovanému zařízení [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] a poskytovala mu blíže specifikované služby a žalovaný se zavázal hradil za zařízení nájemné a dále vyúčtování za poskytované služby (prokázáno smlouvou, podmínkami, ceníkem). Žalobkyně žalovanou k zaplacení dlužné částky vyzvala (prokázáno upomínkou, platebními doklady). Po právní stránce soud věc posoudil jako nepojmenovanou smlouvu ve smyslu ust. § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) s prvky nájemní smlouvy podle ust. § 2201 a násl. občanského zákoníku, a dále podle ust. § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., podle kterého se službou elektronických komunikací rozumí služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací. Žalobkyně poskytla žalovanému zařízení a služby, za což se žalovaný zavázal hradit vyúčtování, což však nečinil řádně a včas. Proto soud žalobě vyhověl. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Procesně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení spočívající ve vyměřeném soudním poplatku 1 000 Kč a 2 náhradách hotových výdajů po 100 Kč podle ust. § 1 odst. 3 písm. a) ve spojení s ust. § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., celkem tedy náklady řízení ve výši 1 200 Kč, v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.).