10 C 264/2022-19 — Obvodní soud pro Prahu 5

Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 22.7.2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 60 180 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně, [právnická osoba], uzavřel se žalovaným dne 21.2.2020 smlouvu o úvěru, na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 34 000 Kč. Žalovaný se tuto částku včetně souhrnného poplatku za poskytnutí úvěru zavázal vrátit prostřednictvím pravidelných 60 týdenních splátek po 1 020 Kč, což však nečinil řádně a včas. Poslední splátka byla splatná dne 16.4.2021. Úvěruschopnost žalovaného byla prověřena dle informací žalovaného uvedených v kartě zákazníka. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 7.1.2022 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Ke dni postoupení pohledávky činil dluh žalovaného vůči žalobkyni částku 60 180 Kč a příslušenství nebyl uhrazen ani na základě upomínky žalobce. Žalobkyně i žalovaný byli podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen jako „o.s.ř.“) vyzváni, aby ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení usnesení sdělili, zda se výslovně vzdávají práva osobní účasti na projednání věci a aby ve stejné lhůtě soudu sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, neboť soud měl za to, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. Současně byli poučeni, že neodpoví-li na tuto výzvu, bude soud předpokládat, že nemají proti tomuto postupu námitky a rozhodne věc bez nařízení jednání. Žalobkyně ani žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřili a proto soud postupoval podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a vynesl rozsudek bez nařízeného jednání. Soud provedl dokazování všemi žalobkyní navrženými důkazy (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř.). Potřeba dalších důkazů v řízení najevo nevyšla. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně, [právnická osoba], uzavřel se žalovaným dne 21.2.2020 smlouvu o úvěru, na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 34 000 Kč, které se žalovaný včetně souhrnného poplatku za poskytnutí úvěru zavázal vrátit prostřednictvím pravidelných 60 týdenních splátek po 1 020 Kč (prokázáno smlouvou o úvěru). Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 7.1.2022 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek, oznámením o postoupení pohledávek včetně dokladu o doručení). Žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužné částky vyzvala (prokázáno upomínkou včetně dokladu o doručení). Po právní stránce soud věc posoudil jako smlouvu o úvěru podle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen jako „občanský zákoník“). Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 34 000 Kč. Žalovaný se tuto částku včetně souhrnného poplatku za poskytnutí úvěru zavázal vrátit prostřednictvím pravidelných splátek, což však nečinil řádně a včas. Úvěruschopnost žalovaného byla dle čl. 7 a 7.2 smlouvy prověřena. Tím, že se žalovaný dostal do prodlení se smluvenými splátkami, vznikla mu povinnost uhradit žalobkyni celou dlužnou částku ve výši 60 180 Kč, což však žalovaný neučinil, a proto soud rozhodl, jak je ve výroku tohoto rozsudku uvedeno. Postoupení pohledávky se řídí ust. § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. O příslušenství bylo rozhodnuto podle ust. § 1970 o.z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení. Soud zcela úspěšné žalobkyni přiznal soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. náhradu nákladů řízení, spočívající v předepsaném soudním poplatku ve výši 3 009 Kč a dále v nákladech spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 3 úkony právní pomoci po 3 540 Kč (ust. § 11 odst. 1 písm. a) - převzetí a příprava zastoupení, d) - písemné podání žaloby, výzva k plnění, když jejich výše je dána ust. § 7 ve spojení s ust. § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 2 věta prvá o.s.ř.) a 3 náhradami hotových výdajů po 300 Kč (ust. § 13 odst. 4 uvedené vyhlášky), a dále DPH ve výši 21% z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů. Celkové náklady žalobce ve výši 16 948,20 Kč byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). o.s.ř.).