10 C 41/2022-13 — Obvodní soud pro Prahu 5

Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 14.12.2021 domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že dne 16.9.2002 uzavřel právní předchůdce žalobkyně, [právnická osoba], se žalovaným smlouvu o účtu a dne 9.7.2012 smlouvu o kontokorentním úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr do výše 30 000 Kč. Žalovaný se vyčerpanou částku včetně smluvního úroku zavázal splácet prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek, což však nečinil řádně a včas. Proto právní předchůdce žalobkyně úvěr zesplatnil a vyzval žalovaného k zaplacení celá dlužné jistiny ve výši 46 866,36 Kč Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 22.2.2021 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Dluh žalovaného nebyl uhrazen ani na základě upomínky. Žalobkyně i žalovaný byli podle § 115a o.s.ř. vyzváni, aby ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení usnesení sdělili, zda se výslovně vzdávají práva osobní účasti na projednání věci a aby ve stejné lhůtě soudu sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, neboť soud měl za to, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. Současně byli poučeni, že neodpoví-li na tuto výzvu, bude soud předpokládat, že nemají proti tomuto postupu námitky a rozhodne věc bez nařízení jednání. Žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila, žalovaný se v dané lhůtě nevyjádřil, a proto soud postupoval podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a vynesl rozsudek bez nařízeného jednání. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud provedl dokazování všemi žalobkyní navrženými důkazy (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř.). Potřeba dalších důkazů v řízení najevo nevyšla. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že dne 16.9.2002 uzavřel právní předchůdce žalobkyně, [právnická osoba], se žalovaným smlouvu o finančních službách a smlouvu o účtu a dne 9.7.2012 smlouvu o kontokorentním úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr do výši 30 000 Kč, vyčerpanou částku se žalovaný včetně smluvního úroku ve výši 18,9 % ročně zavázal splácet prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek (prokázáno smlouvou o finančních službách, smlouvu o účtu, smlouvou o kontokorentním úvěru, ceníkem, všeobecnými podmínkami). Dne 22.9.2020 právní předchůdce úvěr zesplatnil z důvodu prodlení žalovaného se splátkami (prokázáno rozhodnutím o zesplatnění úvěru, výpisem z účtu žalovaného). Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 22.2.2021 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávky včetně přílohy, oznámením o postoupení pohledávky, potvrzením o zaplacení kupní ceny). Žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužné částky vyzvala (prokázáno upomínkou, dokladem o odeslání). Po právní stránce soud věc posoudil jako smlouvu o smlouvu o úvěru podle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Tím, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému kontokorentní úvěr až do výše 30 000 Kč, vznikla žalovanému povinnost vyčerpanou částku včetně sjednaného úroku z úvěru splatit, což však neučinil. Postoupení pohledávky se řídí ust. § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Z těchto důvodů soud rozhodl, jak je ve výroku tohoto rozsudku uvedeno. O příslušenství bylo rozhodnuto podle ust. § 1970 o.z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení. Procesně zcela úspěšné žalobkyni přiznal soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. proti žalovanému náhradu nákladů řízení spočívající v nákladech spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny předepsaným soudním poplatkem ve výši 1 875 Kč a dále 3 úkony právní pomoci po 2 980 Kč (ust. § 11 odst. 1 písm. a) - převzetí a příprava zastoupení, d) – výzva k plnění, písemné podání žaloby), když jejich výše je dána ust. § 7 ve spojení s § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 2 věta prvá o.s.ř.) a 3 náhradami hotových výdajů po 300 Kč (ust. § 13 odst. 4 uvedené vyhlášky) a dále DPH ve výši 21% z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů. Celkové náklady žalobkyně tedy činí částku ve výši 13 781,40 Kč a byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).