11 C 28/2022-103 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal určení, že je dědicem po zůstaviteli s tím, že dle závěti ze dne 12. 9. 2015 podepsané dvěma svědky zanechal zůstavitel veškerý majetek žalobci. Rozsudkem Městského soudu v Praze sp. zn. 42 T 1/2019 byl žalobce (dosud nepravomocně) odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody s tím, že předmětná závět je falsem, a to zejména na základě znaleckého posudku z oboru písmoznalectví, proti tomuto rozsudku však bylo podáno odvolání (ke dni podání žaloby o něm dosud nebylo rozhodnuto). Žalovaný je procesním nástupcem po své matce, [jméno] [příjmení], sestře zůstavitele, která zemřela 22. 9. 2016. Žalovaný se domáhá svého dědického práva ze zákona. Žalobce se se zůstavitelem znal po dobu čtyř let, nejprve se jednalo o vztah pracovní, zhruba rok před úmrtím se stal přátelským, po zhoršení jeho zdravotního stavu se o něj staral, nikdo z rodiny (tedy ani paní [příjmení]) se o něj nestaral, zůstavitel mu věřil, zůstavitel dokonce dne 24. 2. 2016 udělil žalobci plnou moc k zastupování na úřadech. 2. Žalovaný navrhl, aby byla žaloba zamítnuta, neboť závět ze dne 12. 9. 2015 je neplatná, pravost závěti byla v rámci trestního řízení napadena a znalec dospěl k závěru, že podpis zůstavitele je s vysokou pravděpodobností nepravý. Žalobce navíc ani není dědicky způsobilý, neboť se dopustil vůči zůstaviteli úmyslného trestného činu. 3. Soud provedl dokazování listinami, které navrhli a předložili účastníci řízení (§ 120 odst. 1 zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ o. s. ř.“, ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o. s. ř.), provedl důkaz znaleckým posudkem včetně doplňujícího výslechu znalce [celé jméno znalce]. Soud zamítl návrh žalovaného na dokazování výslechem svědka [jméno] [příjmení] a revizního znaleckého posudku pro nadbytečnost. 4. Soud učinil na základě provedených důkazů následující skutková zjištění: 5. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 č.j. 32 D 326/2016-576 ze dne 26. 11. 2021, které nabylo právní moci dne 15. 12. 2021, bylo uloženo žalobci, aby do dvou měsíců od právní moci tohoto usnesení podal u zdejšího soudu žalobu proti zůstavitelově synovci [celé jméno žalovaného] na určení, že žalobce je dědicem po zůstaviteli podle závěti ze dne 12. 9. 2015 a aby současně o podání žaloby vyrozuměl pověřeného soudního komisaře (prokázáno usnesením zdejšího soudu ze dne 26. 11. 2021, č.j. 32 D 326/2016-576). 6. Dne 12. 9. 2015 byla sepsána listina nazvaná„ Závěť“, dle jejíhož obsahu měl zůstavitel pořídit pro případ své smrti o svém majetku tak, že veškerý svůj majetek (movité věci, nemovité věci, jakož i veškerou finanční hotovost) odkazuje žalobci, u jména zůstavitel je listina opatřena podpisem, na druhé straně je listina opatřena podpisem svědků, [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (prokázáno listinou nazvanou Závěť ze dne 12. 9. 2015). 7. Předmětem znaleckého posudku ze dne 11. 4. 2017 byl mj. přezkum podpisu zůstavitele na shora uvedené listině – závěti ze dne 12. 9. 2015, přičemž dle znalce odpovídá na prvý pohled podpis zůstavitele tomu, jak zůstavitel své podpisy psal, proto je podpis buď pravým podpisem, nebo padělek se snahou podpis zůstavitele napodobit. To, že se však jedná o padělek, silně podporuje zjištění, že sporný podpis je tak nekvalitní, jako žádný z předložených podpisů, pomalé tempo vedení pera je typické pro padělky psané s cílem přiblížit se co nejvíce napodobované předloze. Padělání takového podpisu nasvědčuje zejména to, že srovnávací podpisy jsou psané vyšším tempem, právě srovnávací podpisy z roku 2015 a 2016 jsou kvalitnější s dynamickými a jistými tahy, žádné jiné srovnávací podpisy z dalších období nejsou tak nekvalitní jako podpis na závěti. Znalec vzal v potaz také to, že zůstavitel byl diabetik a užíval alkohol, nicméně ve srovnávacím materiálu se nevyskytuje jediný podpis, na který by tyto vlivy měly stejný dopad jako na sporný podpis na závěti. Rovněž dle sdělení konzultanta, [anonymizováno] [jméno] [příjmení], neobsahují lékařské zprávy o zůstaviteli informace o zdravotních omezeních, které by vysvětlovaly takový náhlý pokles kvality podpisu v předmětné době. Sporný podpis dále je tak nekvalitní jako žádný jiný srovnávací z doby před datací závěti, nebo po ní, na první pohled neodpovídá plošným rozvržením podpisům č. 48 a 132, což jsou dvě kopie stejného podpisu, které měly vzniknout pět měsíců po dataci závěti. Kombinace všech uvedených zjištění silně podporuje tvrzení, že sporný podpis je padělek, a dovoluje stanovit závěr zkoumání v rovině vysoké pravděpodobnosti (prokázáno znaleckým posudkem ze dne 11. 4. 2017, č. 531/3/ 2017, čl. 35 a násl.). Dle doplňující výpovědi znalce soud dále zjistil, že sporný podpis byl tak nekvalitní jako žádný jiný, což bylo zcela jednoznačné. Znalec měl k dispozici dostatečné množství srovnávacích materiálů, dokonce se jednalo o množství neobvykle vysoké, konkrétně přes 130 podpisů. Sporný podpis byl dále psán pomalým tempem, žádný jiný ze srovnávacích podpisů tak pomalu psaný nebyl. Může se stát, že někdo píše přirozeně pomalu, ale v této věci tomu význam dává právě to, že pan [příjmení] psal obvykle rychle. K posouzení zdravotního stavu, resp. jeho možného vlivu na písmo, znalec přibral konzultanta – neurologa, který dospěl k závěru, že nespatřuje nic, co by ospravedlňovalo to, že sporný podpis se tolik vymyká. V českém prostředí pak není zvykem kvantifikovat pravděpodobnost závěru o padělku, nicméně např. v německém prostředí by se jednalo u vysoké pravděpodobnosti kolem 99 %, což není nijak vypočteno, ale je to číslo, na kterém se znalci dohodli, že odpovídá té míře jistoty, resp. riziku nejistoty (prokázáno doplňujícím výslechem znalce). 8. Na základě provedeného dokazování soud učinil tento skutkový závěr: Zůstavitel [obec] [anonymizováno], [datum narození], zemřel dne [datum]. Dle žalobcem předložené závěti ze dne 12. 9. 2015 měl být dědicem veškerého majetku zůstavitele žalobce, podpis zůstavitele na této závěti je padělkem. Žalobci nesvědčí žádný dědický titul. 9. Po právní stránce soud věc posoudil podle následujících ustanovení: 10. Podle § 170 odst. 1 z. č. 292/2013 Sb., zvláštní řízení soudní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ z.ř.s.“) v případě, že pro vyřešení sporu o dědické právo je třeba prokázat skutečnosti, které jsou mezi dědici sporné, soud usnesením odkáže toho z účastníků, jehož dědické právo se jeví se zřetelem k okolnostem případu jako nejslabší, aby své právo uplatnil žalobou. 11. Aktivní a pasivní legitimace účastníků tak vyplývá z usnesení dědického soudu vydaného dle § 170 odst. 1 z. ř. s . 12. Usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 č.j. 32 D 326/2016-576 ze dne 26. 11. 2021, jímž bylo žalobci uloženo, aby ve lhůtě 2 měsíců od právní moci tohoto usnesení podal žalobu na určení, že je dědicem po zůstaviteli, nabylo právní moci dne 15. 12. 2021. Žalobce podal předmětnou žalobu ke zdejšímu soudu dne 9. 2. 2022, tedy včas. 13. Žaloba podaná podle § 170 z. ř. s. (dříve § 175k odst. 2 o. s. ř.) není určovací žalobou ve smyslu § 80 písm. c) o.s.ř., ale je žalobou na určení právní skutečnosti, u níž naléhavý právní zájem vyplývá z právního předpisu (srov. zpráva projednaná a schválená občanskoprávním kolegiem Nejvyššího soudu ČSR ze dne 18. 6. 1982, sp. zn. Cpj 165, uveřejněná ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 49, ročník 1982). 14. Podle ust. § 3069 o. z. se při dědění použije právo platné v den smrti zůstavitele. Zůstavitel zemřel dne 29. 2. 2016, tedy za účinnosti zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“). 15. Podle § 1494 odst. 1 o. z. je závěť odvolatelný projev vůle, kterým zůstavitel pro případ své smrti osobně zůstavuje jedné či více osobám alespoň podíl na pozůstalosti, případně i odkaz. Není-li zřejmé, který den, měsíc a rok byla závěť pořízena a pořídil-li zůstavitel více závětí, které si odporují nebo závisí-li jinak právní účinky závěti na určení doby jejího pořízení, je závěť neplatná. 16. Podle § 1497 o. z. zůstavitel musí svou vůli projevit tak určitě, že nestačí, aby jen přisvědčil návrhu, který mu byl učiněn. 17. Podle § 1532 o. z. závěť vyžaduje písemnou formu, ledaže byla pořízena s úlevami. 18. Podle § 1534 o. z. závěť, kterou zůstavitel nenapsal vlastní rukou, musí vlastní rukou podepsat a před dvěma svědky současně přítomnými výslovně prohlásit, že listina obsahuje jeho poslední vůli. 19. Po právní stránce soud věc posoudil podle shora citovaných ustanovení s tím, že dospěl k závěru, že žaloba důvodná není. Žalobce se domáhal určení, že je dědicem po zůstaviteli podle závěti ze dne 12. 9. 2015, dle níž mu má po smrti zůstavitele připadnout veškerý majetek zůstavitele. Žalovaný namítal, že předložená závěť není platná, neboť podpis zůstavitele je padělkem, což již bylo zjištěno na základě znaleckého zkoumání [celé jméno znalce] pro účely trestního řízení vedeného pod sp. zn. 42 T 1/2019 u Městského soudu v Praze, dle něhož je podpis zůstavitele na závěti s vysokou pravděpodobností pad