15 C 197/2022-22 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá po žalovaném zaplacení částky 15 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) uzavřela s žalovaným dne 24. 9. 2004 smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 31 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 20 584 Kč, celkem tedy částku 51 584 Kč, v 52 pravidelných týdenních splátkách po 992 Kč, což žalovaný nečinil řádně a včas. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tedy 52 týdnů od data podpisu, tj. ke dni 23. 9. 2005. Žalovaný uhradil celkem částku 36 584 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 19. 6. 2015 byla pohledávka za žalovaným postoupena na přechodného věřitele [právnická osoba] [anonymizováno], což bylo žalovanému oznámeno. Hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 15 000 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 24. 8. 2018 byla tato pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný rovněž informován. Ode dne postoupení neuhradil žalovaný ani přes výzvu na svůj dluh ničeho. Žalobkyně proto požaduje zaplacení celé dlužné částky dle výše uvedené uzavřené smlouvy včetně úroků z prodlení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů („ o.s.ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí a nejedná se o věc uvedenou v § 120 odst. 2 o.s.ř. 4. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle § 115a o.s.ř. soud postupoval dle cit. ustanovení a ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalobkyně svůj souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání vyjádřila v žalobě, žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, soud tedy předpokládal, že souhlasí s tím, aby bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. 5. Soud provedl dokazování všemi žalobkyní navrženými důkazy (§ 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 129 odst. 1 o.s.ř.). Potřeba provedení důkazů dalších v řízení najevo nevyšla. 6. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovaným dne 24. 9. 2004 smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 31 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 20 584 Kč, v 52 pravidelných týdenních splátek po 992 Kč (zjištěno ze smlouvy [číslo]). Na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 19. 6. 2015 byla pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené smlouvy o půjčce postoupena na věřitele [právnická osoba] S.á.r.l., což bylo žalovanému oznámeno (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávky, seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 25. 6. 2015, podacího archu ze dne 17. 7. 2015). Na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 24. 8. 2018 byla tato pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 17. 9. 2018, potvrzení o registraci společnosti s ručením omezeným). Žalovaný byl vyzván k úhradě zbývající dlužné částky dle výše uvedené smlouvy o půjčce v žalované výši (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne 15. 2. 2022, podacího archu ze dne 17. 2. 2022). Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by celkovou dlužnou částku zaplatil. 7. Poměr mezi účastníky soud posoudil podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník účinného do 31. 12. 2013, (dále jen„ obch. zák.“) a podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinného do 31. 12. 2013, (dále jen„ obč. zák.“), a to s ohledem na § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). 8. Podle § 497 obch. zák. se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 365 obch. zák. je dlužník v prodlení, jestliže nesplní řádně a včas svůj závazek, a to až do doby poskytnutí řádného plnění nebo do doby, kdy závazek zanikne jiným způsobem. Dlužník však není v prodlení, pokud nemůže plnit svůj závazek v důsledku prodlení věřitele. 10. Podle § 369 obch. zák. je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. Věřitel má vedle úroků z prodlení nárok na úhradu minimální výše nákladů spojených s uplatněním své pohledávky v rozsahu a za podmínek stanovených nařízením vlády. 11. Podle § 517 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění. 12. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 497 obch. zák., což žalovaný nijak nesporoval. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému částku 31 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit částku 51 584 Kč, což však neučinil. Pohledávka za žalovaným byla následně v souladu s § 1879 o. z. postoupena na žalobkyni. Jelikož žalovaný žalobkyni dlužnou částku dosud nezaplatil, soud jí tuto povinnost uložil, a to včetně příslušenství sestávajícího z úroku z prodlení. 13. O příslušenství bylo rozhodnuto podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 14. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř., když neshledal důvod k jejímu prodloužení. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.