15 C 248/2022-28 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu ve znění doplnění ze dne 24. 8. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 2 500 Kč s příslušenstvím s tím, že její právní předchůdce, společnost [právnická osoba], s žalovaným uzavřela dne 30. 5. 2017 smlouvu o zápůjčce, jejíž součástí jsou smluvní podmínky účinné od 10. 11. 2014 (dále jen„ smlouva“). Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému půjčku ve výši 2 500 Kč, a to převodem na bankovní účet žalovaného. Smlouva o zápůjčce byla uzavřena prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách věřitele, resp. formou textové zprávy SMS. Odesláním žádosti o půjčku žalovaný potvrdil, že se seznámil se smluvními podmínkami, jejich přílohami a s informacemi v nich uvedenými, které tvoří nedílnou součást těchto podmínek a že s nimi v plném rozsahu souhlasí. Žalovaný se zavázal dle smluvních podmínek vrátit zápůjčku společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky, a to do 20. 6. 2014. Žalovaný se dostal do prodlení se splacením půjčky, když do dne 20. 6. 2014 zápůjčku právnímu předchůdci žalobkyně nevrátil. [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017. Žalobkyně zaslala dne 16. 4. 2020 žalovanému výzvu k plnění, avšak ani na základě této výzvy žalovaný na svůj dluh ničeho nezaplatil. Ke dni podání žaloby tak zbývá uhradit na jistině půjčky částku ve výši 2 500 Kč, poplatek za poskytnutí půjčky žalobkyně nepožaduje. Žalobkyně dále požaduje příslušenství, a to zákonný úrok z prodlení z dlužné částky ode dne 21. 6. 2014 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů („ o. s. ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí a nejedná se o věc uvedenou v § 120 odst. 2 o. s. ř. 4. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle § 115a o. s. ř. soud postupoval dle cit. ustanovení a ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalobkyně svůj souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyjádřila v žalobě, žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, soud tedy předpokládal, že souhlasí s tím, aby bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. 5. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že společnost [právnická osoba], sídlem [adresa], 14 [příjmení] [příjmení], Sliema SLM [číslo], Malta (dále jen„ [příjmení] [příjmení]“), uzavřela se žalovaným dne 30. 5. 2014 prostřednictvím svých internetových stránek smlouvu o zápůjčce, jejíž nedílnou součástí jsou standardní podmínky úvěrové smlouvy uzavřené prostřednictvím internetu a platné pro klienty v České republice. Na základě uvedené smlouvy se společnost [právnická osoba] zavázala zapůjčit žalovanému částku ve výši 2 500 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit do 20. 6. 2014 (prokázáno smlouvou o zápůjčce ze dne 30. 5. 2014 a standardními podmínkami úvěrové smlouvy uzavřené prostřednictvím internetu a platné pro klienty v České republice). Společnost [příjmení] [příjmení] žalovanému půjčku ve výši 2 500 Kč poskytla, když byla dne 30. 5. 2022 připsána na účet žalovaného (prokázáno výpisem z účtu žalovaného). Žalovaný dlužnou částku ve smluveném termínu spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky nevrátil, což nijak nesporuje. Dne 21. 12. 2017 uzavřela [právnická osoba] [příjmení] se žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, kterou postoupila pohledávku ze smlouvy o zápůjčce za žalovaným na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017). O postoupení pohledávky ze smlouvy o zápůjčce na žalobkyni byl žalovaný písemně informován (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky ze dne 18. 1. 2018 a podacím archem ze dne 26. 1. 2018). Žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné částky, avšak žalovaný žalobkyni dosud ničeho neuhradil, což nesporuje (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 2. 4. 2020 a podacím archem ze dne 7. 4. 2020). 6. Podle ust. § 2390 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ust. § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 7. Mezi společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne 30. 5. 2014 uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu ust. § 2390 o.z., na základě níž se [právnická osoba] [příjmení] zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 2 500 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit do 20. 6. 2014. Žalovaný však tuto svou povinnost ve stanovené lhůtě nesplnil a ocitl se tak v prodlení s plněním peněžitého závazku ve smyslu ust. § 1968 o.z. Vzhledem k tomu [právnická osoba] [příjmení] vzniklo vůči žalovanému právo na zaplacení dlužné částky, jakož i ve smyslu ust. § 1970 o.z. právo na zaplacení úroku z prodlení. Pohledávka za žalovaným ze smlouvy o zápůjčce byla dne 21. 12. 2017 v souladu s ust. § 1879 a násl. o.z. postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován. Na základě uvedeného je tedy žalovanou částku oprávněna požadovat po žalovaném právě žalobkyně. Vzhledem k tomu, že žalovaný svoji povinnost uhradit žalobkyni žalovanou částku dosud nesplnil, ačkoliv byl o její úhradu upomenut, shledal soud žalobu důvodnou, a proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. 8. O příslušenství bylo rozhodnuto podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 2, § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 500 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 10. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. a neshledal důvod pro její prodloužení.