15 C 510/2019-180 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 232 036,83 Kč s příslušenstvím s tím, že dne 30. 9. 2019 uzavřela žalobkyně a žalovaná [příjmení] dohodu o dočasném přidělení zaměstnanců (dále jen„ Smlouva“), na základě které byly sjednány smluvní podmínky, za kterých žalobkyně, jako agentura práce, poskytne své zaměstnance žalované pro potřeby realizace zakázky žalované ve [obec] a v [obec], jež souvisela s demontáží stávajících profilů a položení nové kolejnice včetně systému uchycení Gantry a s tím spojenou kompletní montáží. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 07. 10. 2019 do 31. 10. 2019. Shora uvedenou Smlouvou byla sjednána smluvní odměna za profesi zámečník v částce 350 Kč bez DPH za jednoho pracovníka a za profesi pomocný pracovník v částce 300 Kč bez DPH za jednoho pracovníka. Podle ustanovení čl. II odst. 2.3 Smlouvy byla žalovaná, jako uživatel povinna na konci každého kalendářního měsíce předat, anebo zajistit předání žalobkyni [příjmení] výkaz zaměstnance. Pracovní výkaz, jenž obsahuje odpracované hodiny zaměstnance, musel být podepsán vedoucím zaměstnancem uživatele. Takovýto výkaz zaměstnanců za měsíc říjen vyhotovil vedoucí zaměstnanec žalované pan [příjmení], který byl stavbyvedoucím, byl trvale přítomen na pracovišti, přiděloval zaměstnancům práci a kontroloval plnění pracovních povinností. Pracovní výkaz předal na konci kalendářního měsíce žalobkyni pro potřeby fakturace. Dne 11. 11. 2019 obdržela žalobkyně doplněný a upravený Pracovní výkaz ze strany žalované, ve kterém byl doplněn pracovník [příjmení] [jméno] a pracovník [jméno] [příjmení], kteří nebyli v původním Pracovním výkazu uvedeni, ač plnili práci pro žalovanou v měsíci říjnu 2019. Žalovaná navíc bez souhlasu žalobkyně změnila původní Pracovní výkaz vyhotovený a podepsaný jejím vedoucím zaměstnancem p. [příjmení] a odsouhlaseným žalobkyní tak, že jednostranně krátila již odsouhlasené odpracované hodiny zaměstnanců žalobkyně a dále požadovala po žalobkyni k úhradě částku 33 000 Kč za ubytování ve [obec] a částku 4 900 Kč za ubytování v [obec]. To vše za situace, kdy podle Smlouvy se ubytování zavázala zajistit a uhradit žalovaná ze svého (viz. odst. 4.1 Smlouvy). Žalobkyně s takovýmto postupem žalované nesouhlasila a za závazný považovala a považuje první oboustranně odsouhlasený Pracovní výkaz potvrzený vedoucím zaměstnancem žalované panem [příjmení], který byl jím vyhotoven podle skutečného stavu odpracovaných hodin zaměstnanců žalobkyně. To vše s výhradou chybějících dvou pracovníků [jméno] [jméno] a [jméno] [příjmení], kteří nebyli v původním Pracovním výkazu uvedeni (u těchto pracovníků žalobkyně souhlasí s vykázanými hodinami dle výkazu práce ze dne 11. 11. 2019). Žalobkyně následně vystavila daňové doklady, kterými vyzvala žalovanou k úhradě finančních závazků vyplývajících ze Smlouvy v celkové výši 498 431 Kč. Následně obdržela žalobkyně od žalované dopis ze dne 18. 11. 2019, kterým žalovaná opětovně bez vědomí a souhlasu žalobkyně krátila nároky žalobkyně vyplývající ze Smlouvy o dříve neuplatněné smluvní sankce a požadovala po žalobkyni, aby vystavila fakturu toliko na částku 168 207,50 Kč. Shora uvedený postup žalované žalobkyně odmítla jako nedůvodný a spekulativní, když pracovníci žalobkyně zakázku splnili ještě od 4 dny dříve, než byl původně sjednaný termín dokončení zakázky. Žalobkyně písemně vyzvala žalovanou dne 30. 11. 2019 k úhradě dlužné částky ve výši 498 431 Kč a sdělila žalované, že s jejím účelovým krácením nároků nesouhlasí. Vyzvala jej, nechť zaplatí alespoň část nároku v nesporné výši 168 207,50 Kč s tím, že se zbytkem nároku se obrátí na soud. Žalovaná na tuto předžalobní výzvu nezaplatila žalobkyni ničeho, ani částku, kterou žalovaná nesporuje i přesto, že žalobkyně již své pracovníky zaplatit musela. 2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout, když nárok žalobkyně zcela neuznala. Uvedla, že činí nesporným, že dne 30. 9. 2019 uzavřela s žalobkyní Rámcovou dohodu o dočasném přidělení zaměstnanců, že jí žalobkyně na základě Smlouvy přidělila v říjnu 2019 několik zaměstnanců, a že na tři faktury vystavené žalobkyní nic neplatila, neboť tyto daňové doklady nejsou v souladu se skutečným zdanitelným plněním, nejsou vystaveny v souladu se Smlouvou, tudíž nemohou být podkladem pro jakékoli peněžité plnění ze strany žalované. Sporné je mezi stranami to, kolik hodin konkrétní zaměstnanec pro žalovanou odpracoval, popř. zda je dán některý z důvodů krácení hodinové odměny. Počty odpracovaných hodin prezentované žalobkyní vyplývají ze sporného postavení pana [příjmení], resp. sporného významu listiny, kterou jmenovaný vyhotovil či podepsal (pokud tak skutečně učinil). Pan [anonymizováno] je sice zaměstnancem žalované, nikoli však vedoucím zaměstnancem ve smyslu čl. II Smlouvy a jeho písemná sdělení nejsou podkladem pro fakturaci. Jakákoli listina podepsaná panem [příjmení] nemá pro posouzení věci žádný význam. Je věcí žalované (nikoli žalobkyně) určit, kdo je jejím vedoucím zaměstnancem. Údajný výkaz je nepřesný a nemůže být účetním podkladem. Žalobkyně sama uznává, že se jedná o listinu neúplnou, když na ni dva zaměstnanci vůbec nebyli uvedeni. Součet údajně odpracovaných hodin podle listiny, kterou údajně vystavil p. [příjmení] je 911,5 hodin, ovšem žalobkyně ve faktuře [číslo] ze dne 31. 10. 2019 žádá o proplacení 913 hodin. Téhož dne, tj. 31. 10. 2019 žalobkyně vystavila fakturu [číslo], kde žádá o proplacení dalších 126,5 a 4,5 hodin. Uvedené svědčí o tom, že faktury žalobkyně nemají oporu v žádném výkazu. Žalobkyně v bodě 5. žaloby tvrdí, že zaměstnance M. [jméno] a F. [příjmení] účtoval na základě výkazu, který od žalované obdržel dne 11. 11. 2019. Po tomto datu vystavil fakturu [číslo], a to dne 15. 11. 2019, ve které jsou ovšem uvedeny hodiny odlišné od výkazu žalované ze dne 11. 11. 2019. Rovněž tato faktura tedy nepramení z výkazu odpracovaných hodin. Žalovaná tvrdí, že žalobkyni doručila výkaz odpracovaných hodin zaměstnanců dopisem datovaným 18. 11. 2019. Jedině tato listina je podkladem pro vystavení faktury ve smyslu čl. II Smlouvy. Žalobkyně na základě této listiny po datu 18. 11. 2019 žádnou fakturu nevystavila. Žalobkyně při svých úvahách vychází z nedatované listiny pana [příjmení], kterou doplňuje o údaje pracovního výkazu ze dne 11. 11. 2019 pokud jde o zaměstnance [jméno] a [příjmení]. Uvedené není důkazem o odpracovaných hodinách konkrétních osob, ani podkladem pro vystavení jakéhokoli účetního dokladu - faktury. Oproti tomu žalovaná vychází pouze z pracovního výkazu ze dne 11. 11. 2019 a odpracovaných hodin u jednotlivých zaměstnanců tak, jak jsou tam uvedeny. Je na žalobkyni, aby prokázala přítomnost zaměstnanců na pracovišti. Neexistence skutečnosti se neprokazuje, tudíž žalovaná nemůže předložit důkaz o tom, že konkrétní zaměstnanec na pracovišti nebyl. Podle článku 4.8 Smlouvy platí, že v případě bezdůvodného opuštění pracoviště v době montáže bude zhotoviteli krácena dohodnutá mzda z již odpracované hodnoty o 50%, nebo mu nebude vůbec vyplacena požadovaná odměna z již odpracované doby na daného pracovníka. V případě, že se pracovník zhotovitele nedostaví na pracoviště v plánovaném termínu montáže nebo opustí pracoviště před plánovaným ukončením akce, je povinen zhotovitel objednateli zaplatit smluvní pokutu 50 000 Kč za osobu. Zaměstnanci smluvního partnera jsou povinni na vyzvání oprávněných osob objednatele podrobit se orientačním dechovým zkouškám na přítomnost alkoholu. V případě, že orientační dechová zkouška zjistí přítomnost alkoholu u pracovníka smluvního partnera, uhradí smluvní partner objednateli smluvní pokutu ve výši 50 000 Kč za každý jednotlivý případ a bez dalších finančních nároků - již odpracovaných hodin. Zhotovitel souhlasí se snížením vyplacené částky v daném měsíci o 20% v případě, že dojde k poškození služebního vozu, pracovního stroje, nářadí. Smlouva rozeznává dva druhy smluvních sankcí. První sankce spočívá v tom, že žalovaná krátí hodinovou odměnu. Žalovaná tuto možnost využila ve vztahu k bezdůvodnému opuštění pracoviště ze strany zaměstnanců žalobkyně a ve vztahu k poškození věcí. Druhá sankce spočívá v povinnosti žalobkyně zaplatit smluvní pokutu bez ohledu na to, zda k výkonu práce vůbec došlo. Podmínky uplatnění této druhé sankce byly naplněny tím, že se na pracoviště dostavil zaměstnanec žalobkyně pod vlivem alkoholu. Pokud jde o alkohol na pracovišti, týká se to zaměstnance [jméno] [příjmení], který dne 23. 10. 2019 okolo 09.00 hod. v areálu [anonymizováno] ve [obec] utekl před dechovou zkouškou. Pokud jde o věci, jedná se o zaměstnance [jméno] [jméno], který pomočil společné prostory ubytovny a rozházel láhve od piva a další odpadky v okolí ubytovny. Žalovaná poskytla žalobkyni pracovní výkaz všech zaměstnanců datovaný 11. 11. 2019, dopisem ze dne 15. 11. 2019 žalovaná žalobkyni sdělila konkrétní data, kdy byli zaměstnanci mimo pracoviště a dopisem datovaným 18. 11. 2019 mu poskytla souhrnu nároků, které uznává a které nikoli. Žalovaná tedy činí nárok