16 C 10/2022-10 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 23. 10. 2021 po žalovaném domáhala zaplacení částky 70 250 Kč s příslušenstvím s tím, že je příspěvkovou organizací zřízenou zastupitelstvem hlavního města Prahy, která je na základě zřizovací listiny oprávněna k odstraňování silničních vozidel a jejich vraků z místních komunikací, včetně jejich umístění na střeženém parkovišti, hlídání. Dne [datum] provedla žalobkyně odtah motorového vozidla [registrační značka] protokolu o odtahu [číslo] Cenu za nucené odtahy a parkovné na parkovišti provozované žalobkyní stanoví příslušné nařízení hlavního města Prahy v platném znění, přičemž v tomto případě činí částka za odtah 1 900 Kč a žalobkyně dále vyúčtovala žalovanému částku 250 Kč za první až třetí den střežení (parkovné), 400 Kč za čtvrtý až maximálně sto osmdesátý den po provedeném odtahu vozidla a 50 Kč parkovného za každý následující den. Celková dlužná částka je tedy 70 250 Kč. Žalobkyně se pokusila o kontakt s žalovaným a vyzvala jej k úhradě dlužné částky. Žalovaný do dne podání žaloby neuhradil za provedený odtah ničeho. 2. Vzhledem k tomu, že v projednávané věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, jednal soud v souladu s ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem souhlasili. 3. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu (§ 101 odst. 3 o.s.ř.) i z provedených listinných důkazů (§ 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 129 odst. 1 o.s.ř.). Po provedeném dokazování soud učinil za použití § 132 o.s.ř. tento závěr o skutkovém stavu: 4. Žalobkyně je příspěvkovou organizací zřízenou Hlavním městem Praha, která je oprávněna k odstraňování silničních vozidel a jejich vraků z místních komunikací, včetně jejich umístění na střeženém parkovišti a hlídání (prokázáno zřizovací listinou žalobkyně). Dne [datum] provedla žalobkyně odtah vozidla [značka automobilu], [registrační značka], jehož provozovatelem je žalovaný, na odstavné parkoviště provozované žalobkyní (prokázáno protokolem o odtahu vozidla [číslo] ze dne [datum] a kartou vozidla [anonymizováno]). Žalovaný, ač k tomu byl žalobkyní vyzýván, si své vozidlo z odstavného parkoviště provozovaného žalobkyní nevyzvedl. Za odtah a parkování uvedeného vozidla na odstavném parkovišti žalobkyně v období od 5. 5. 2021 do dne podání žaloby žalovaný dluží žalobkyni částku ve výši 70 250 Kč, a to na základě nařízení Hlavního města Prahy o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti, dle něhož činí maximální cena za služby parkovišť určených ke střežení vozidel za první až třetí i jen započatý den 250 Kč za den, maximální cena za služby parkovišť určených ke střežení vozidel od čtvrtého dne za každý i jen započatý den, maximálně však sto osmdesát dnů ode dne přitažení vozidla na parkoviště 400 Kč za den a maximální cena za služby parkovišť určených ke střežení vozidel od sto osmdesátého prvního dne 50 Kč za den (prokázáno nařízením o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti účinným ke dni 1. 4. 2013). Žalovaný žalobkyni dosud ničeho neuhradil, a to ani na základě zaslané výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 16. 7. 2021 (prokázáno výzvou k úhradě dlužné částky ze dne 16. 7. 2021 ve spojení s doručenkou). 5. Podle ust. § 59 odst. 2 písm. i) zák. č. 131/2000 Sb., o hlavním městě [obec], je zastupitelstvu hlavního města Praze vyhrazeno zakládat, zřizovat, kontrolovat a rušit právnické osoby a organizační složky jako zařízení bez právní subjektivity a schvalovat jejich zakladatelské listiny, společenské smlouvy, zakládací smlouvy, zakládací listiny, stanovy a zřizovací listiny a rozhodovat o účasti hlavního města Prahy v již založených nebo zřízených právnických osobách. 6. Podle ust. § 17a odst. 1 zák. č. 553/1991 Sb., o obecní policii (dále jen „zák. č. 553/1991 Sb.“), strážník je oprávněn použít technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla, a) které bylo ponecháno na místě, kde je zakázáno stání nebo zastavení vozidla, b) které stojí na místě, do kterého je vjezd zakázán místní nebo přechodnou úpravou provozu na pozemních komunikacích, c) které stojí na chodníku, kde to není povoleno, nebo d) je-li vozidlem proveden neoprávněný zábor veřejného prostranství a jeho řidič není na místě přítomen. Podle odst. 3 uvedeného ustanovení technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla se odstraní bez zbytečného odkladu a) po projednání přestupku příkazem na místě, b) prokáže-li osoba, která vozidlo na místě ponechala, strážníkovi svou totožnost podle § 12, nebo c) po provedení úkonů nezbytných ke zjištění totožnosti provozovatele vozidla, pokud o odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla požádala jiná k tomu oprávněná osoba, která prokáže právní vztah k vozidlu nebo k jeho provozovateli. Podle odst. 5 uvedeného ustanovení přiložení a odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla se provádí na náklady osoby, která vozidlo na místě ponechala, a nelze-li ji zjistit, na náklady provozovatele vozidla. Pokud došlo k přiložení technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla v rozporu s odstavcem 1, uhrazené náklady musí být neprodleně vráceny tomu, kdo je vynaložil. Podle odst. 6 uvedeného ustanovení nepožádá-li nikdo o odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla do 30 dní od jeho přiložení, je vlastník komunikace oprávněn po dohodě s obecní policií vozidlo na náklady jeho provozovatele odstranit. Povinnosti úhrady nákladů na odstranění vozidla se jeho provozovatel zprostí, pokud prokáže závažné důvody, které mu znemožnily, aby před odstraněním vozidla požádal o odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla. 7. Na základě shora uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že žalobkyně v rámci své činnosti vykonávané na základě zřizovací listiny Hlavního města Praha a v souladu s ust. § 17a odst. 6 zák. č. 553/1991 Sb. provedla odtah shora specifikovaného osobního motorového vozidla, jehož provozovatelem je žalovaný, na jí provozované odstavné parkoviště. Jak je zřejmé z ust. § 17a odst. 6 zák. č. 553/1991 Sb., náklady vzniklé v souvislosti s odstraněním předmětného vozidla, tj. náklady na odtah vozidla a dále na parkovné po dobu parkování vozidla na odstavném parkovišti ve výši stanovené v nařízení Hlavního města Prahy č. 13/2001, o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti, je povinen hradit provozovatel vozidla. Provozovatelem silničního vozidla se přitom rozumí osoba, která je v registru silničních vozidel zapsána jako vlastník tohoto vozidla, není-li jako jeho provozovatel v registru silničních vozidel zapsána jiná osoba (ust. § 2 odst. 15 zák. č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích). Žalovaný jako provozovatel předmětného vozidla dosud neuhradil žalobkyni cenu za služby parkovišť určených ke střežení vozidel (parkovné) v celkové výši 70 250 Kč, ačkoliv k tomu byl vyzván. Soud proto shledal žalobu důvodnou a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 8. O příslušenství dlužné částky soud rozhodl podle ust. § 1970 obč. zák. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 9. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a vzhledem k tomu, že žalobkyně byla v řízení plně úspěšná, soud jí přiznal i náhradu nákladů řízení spočívajících v nákladech na soudní poplatek v částce 2 810 Kč a dvou náhradách hotových výdajů po 300 Kč podle ust. § 1 odst. 3 písm. a) ve spojení s ust. § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (sepis žaloby a výzva k plnění). Náklady řízení činí celkem 3 410 Kč. 10. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ust. § 160 odst. 1 před středníkem o.s.ř., když důvod pro její prodloužení soud neshledal.