16 C 362/2022-13 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 2 700 Kč s příslušenstvím s tím, že dne [datum] žalovaný splnil svou stanovenou povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence, čímž mu vznikla povinnost platit televizní poplatek ve stanovené výši. Žalovaný tuto svou stanovenou povinnost porušil tím, že nezaplatil televizní poplatky v celkové výši 2 700 Kč za období od července 2020 do února 2022. 2. Vzhledem k tomu, že v projednávané věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, jednal soud v souladu s ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem souhlasili. 3. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu (ust. § 101 odst. 3 o.s.ř.) i z provedených listinných důkazů (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř.). Po provedeném dokazování soud učinil za použití ust. § 132 o.s.ř. tento závěr o skutkovém stavu: 4. Žalovaný je od [anonymizováno] [rok] přihlášen jako poplatník televizního poplatku za jeden televizní přijímač (prokázáno potvrzením o přihlášení poplatníka televizních poplatků ze dne [datum]). V období červenec 2020 až únor 2022 žalovaný nehradil řádně a včas televizní poplatek ve výši 135 Kč měsíčně, ač byl k tomu povinen. Dlužné televizní poplatky v celkové výši žalované částky žalovaný žalobkyni ani přes upomínky z její strany dosud neuhradil, což nesporuje (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne [datum]). 5. Podle ust. § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích (dále jen„ zákon“), poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. Podle ust. § 7 odst. 2 zákona, je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. Podle ust. § 10 zákona nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. Podle ust. § 6 zákona měsíční výše rozhlasového poplatku činí 45 Kč, měsíční výše televizního poplatku činí 135 Kč. 6. Na základě shora uvedeného ve spojení s příslušnými ustanoveními výše uvedeného zákona dospěl soud k závěru, že žalovaný se stal poplatníkem televizního poplatku ke dni [datum], a to dle ust. § 3 odst. 2 zákona. Žalovaný jako poplatník rozhlasového vysílání nesplnil svou povinnost stanovenou v ust. § 7 odst. 2 zákona, tj. neuhradil žalobkyni jakožto provozovateli televizního vysílání televizní poplatek za období měsíců červenec 2020 až únor 2022. Soud proto co do částky jistiny ve výši neuhrazeného soudního poplatku v částce 2 700 Kč shledal podanou žalobu důvodnou a rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a právo na úhradu této částky žalobkyni přiznal včetně příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení podle ust. § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 7. Žalobě však nebylo vyhověno co do požadavku úhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 63 Kč. Žalobkyně v této souvislosti poukazovala bez bližší specifikace tohoto nároku na Rámcovou dohodu o poskytování služeb ze dne [datum]. Nárok na náhradu této konkrétní částky však není z této Rámcové dohody nikterak zřejmý, přičemž ani z důkazů doložených žalobkyní není zjevná jakákoliv činnost ze strany společnosti [právnická osoba] Soud proto v této části žalobu jako nedůvodně podanou zamítl. 8. O nákladech řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 3 o.s.ř., kdy vzhledem k tomu, že žalobkyně byla v řízení ze zcela převážené části úspěšná, soud žalobkyni přiznal plnou náhradu nákladů řízení, spočívajících v nákladech na soudní poplatek v částce 400 Kč a dále v nákladech právního zastoupení. Náklady právního zastoupení jsou tvořeny v souladu s ust. § 11 odst. 1 písm. a) a d) a ust. § 14b odst. 1 bod 1. vyhl. č. 177/1996 Sb. 2 úkony právní pomoci po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení a sepis podání) a dále 2 náhradami hotových výdajů po 100 Kč dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., to vše zvýšeno o 21% DPH. Náklady právního zastoupení tak činí 726 Kč, náklady řízení po připočtení částky zaplaceného soudního poplatku činí celkem 1 126 Kč. 9. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení.