16 C 399/2021-47 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 30.11.2021 domáhá prostřednictvím zdejšího soudu po žalovaném zaplacení částky ve výši 17 000 Kč s příslušenstvím s tím, že ve zdravotnickém zařízení žalobkyně byla žalovanému ve dnech [datum] – [datum] poskytnuta zdravotní péče. Náklady za poskytnutou zdravotní péči činí celkem 165 627,13 Kč. Žalovaný nebyl účasten veřejného zdravotního pojištění, ani jinak zdravotně pojištěn, proto mu byl žalobkyní vydán dne [datum] daňový doklad – faktura č. [datum narozenížalobkyně] na částku 165 627,13 Kč se splatností dne 27.2.2019. Žalobkyně po žalovaném požaduje úhradu nezaplacené jistiny ve výši 17 000 Kč s příslušenstvím, když jistinu 17 000 Kč žalovaný žalobkyni neuhradil ani přes výzvu ze dne 11.5.2019. 2. Žalovaný se vyjádřil prostřednictvím své opatrovnice dne 25. 2. 2022 tak, že žalobou uplatněný nárok zcela neuznává, neboť žalobkyně nijak neprokázala, že by žalovaný předmětnou částku neuhradil. 3. Vzhledem k tomu, že v projednávané věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, jednal soud v souladu s ust. § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem souhlasili. 4. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu (ust. § 101 odst. 3 o.s.ř.) i z provedených listinných důkazů (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř.). Po provedeném dokazování soud učinil za použití ust. § 132 o.s.ř. tento závěr o skutkovém stavu. 5. Žalovanému byla ve dnech od [datum] – [datum] v nemocničním zařízení žalobkyně poskytnuta zdravotní péče. Žalovaný nebyl zdravotně pojištěn v rozsahu poskytnuté zdravotní péče, proto mu byly náklady na první poskytnutou zdravotní péči vyúčtovány fakturou č. [datum narozenížalobkyně] znějící na částku 165 627,13 Kč se splatností dne 27. 2. 2019 (prokázáno ambulantním účtem žalovaného a fakturou č. [datum narozenížalobkyně] ze dne [datum]). S ohledem na úhradu zálohy byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni částku ve výši 45 627,13 Kč, když tento svůj závazek rovněž potvrdil v rámci Dohody o uznání závazku a splátkového kalendáře ze dne [datum] (prokázáno předmětnou fakturou a dohodou o uznání závazku a splátkovém kalendáři). Žalovaný částečně splácel na základě splátkového kalendáře, ovšem dosud neuhradil částku ve výši 17 000 Kč, a to ani přes skutečnost, že byl k úhradě vyzván (prokázáno zúčtovací tabulkou a výzvou ke splnění dluhu ze dne 11. 5. 2019). 6. Podle ust. § 41 odst. 1 písm. c) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách) (dále jen„ zák. č. 372/2011 Sb.“), pacient je při poskytování zdravotních služeb povinen uhradit poskytovateli cenu poskytnutých zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění nebo jiných zdrojů, které mu byly poskytnuty s jeho souhlasem. 7. Na základě shora uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že žalovanému byla v období od [datum] do [datum] poskytnuta ve zdravotnickém zařízení žalobkyně zdravotní péče, následně vyúčtována v celkové výši 165 627,13 Kč. Jelikož žalovaný nebyl zdravotně pojištěn v rozsahu poskytnuté zdravotní péče, vznikla mu dle ust. 41 odst. 1 písm. c) zák. č. 372/2011 Sb. povinnost poskytnutou zdravotní péči žalobkyni v této částce uhradit. Daná částka mu byla vyúčtována fakturou č. [datum narozenížalobkyně] znějící na částku 165 627,13 Kč se splatností dne [datum], žalovaný však tuto uhradil pouze zčásti, když k úhradě pak doposavad zbývá 17 000 Kč. Žalovaný svůj závazek vůči žalobkyni nijak nesporoval, naopak svůj dluh písemně uznal v rámci dohody o uznání závazku ze dne [datum]. Soud proto shledal žalobu důvodnou a rozhodl tedy tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 8. O příslušenství dlužné částky soud rozhodl podle ust. § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. 9. K námitce žalovaného poté soud uvádí, že bylo-li přistoupeno žalovaným k úhradě zažalované částky, je na žalovaném, aby tuto skutečnost prokázal. Pokud tak neučinil, nelze požadovat po žalobkyni, aby prokazovala, že k úhradě dosud nedošlo, a to již z toho důvodu, že negativní skutečnost nemá žalobkyně jak prokazovat. Námitka žalovaného proto nebyla soudem shledána důvodnou. 10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy soud zcela úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení spočívajících v nákladech na úhradu soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a v souladu s ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. ve 2 náhradách hotových výdajů po 300 Kč dle ust. § 1 odst. 3 písm. a) ve spojení s ust. § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb. (výzva k plnění a sepis žaloby). Náklady řízení tak činí celkem 1 600 Kč. 11. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení.