17 C 135/2022-35 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení částky 104 686,93 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce smlouvu, na základě které mu byl poskytnut úvěr ve výši 145 124 Kč, který se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách se sjednaným smluvním úrokem. Žalovaný však úvěr řádně a včas nesplácel, a proto byl úvěr zesplatněn. Dlužná částka sestává z nesplacené jistiny ve výši 104 686,93 Kč a dlužného kapitalizovaného úroku ve výši 5 475,49 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Vzhledem k tomu, že se k nařízenému jednání nedostavil ani žalobce ani žalovaný, postupoval soud v souladu s ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, podle kterého nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 4. Ze smlouvy [číslo] bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 145 124 Kč, který se žalovaný zavázal splácet dle podmínek stanovených ve smlouvě. 5. Z údajů pro posouzení žádosti o úvěr bylo zjištěno, že žalovaný ve formuláři uvedl, že jeho čistý měsíční příjem činí 23 000 Kč a měsíční náklady činí 5 000 Kč. 6. Z výpisu z úvěru bylo zjištěno, že dlužná částka k 19. 11. 2021 činí 110 162,42 Kč, přičemž z toho úroky činí 5 475,49 Kč. 7. Z odstoupení od smlouvy ze dne 25. 11. 2021 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce odstoupil od smlouvy z důvodu prodlení žalovaného se splácením úvěru. 8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 28. 12. 2022 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce oznámil žalovanému postoupení pohledávky ze smlouvy [číslo] na žalobce. 9. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne 4. 2. 2022 bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván právním zástupcem žalobce k úhradě pohledávky ze smlouvy o úvěru. 10. Z podacího archu bylo zjištěno, že předžalobní výzva ze dne 4. 2. 2022 byla žalovanému odeslána dne 7. 2. 2022. 11. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, produktových podmínek, sazebníku pro úvěry a všeobecných obchodních podmínek nebyly pro věc zjištěny žádné podstatné skutečnosti. 12. Dle ust. § 573 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. z.“) se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. 13. Dle ust. § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 14. Dle § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 15. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému částku 145 124 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku splatit formou pravidelných splátek, což však neučinil. Pohledávka za žalovaným byla následně v souladu s ust. § 1879 o. z. postoupena na žalobce. Vzhledem k tomu, že soud je povinen z úřední činnosti přezkoumávat, zda při sjednávání smlouvy byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného, což však žalobce ani netvrdil ani neprokazoval, dospěl soud k závěru, že smlouva je neplatná. Jediným důkazem založeným ve spise ohledně posouzení žádosti byl formulář údajů pro posouzení žádosti o úvěr, který však obsahoval pouhá tvrzení žalovaného, která však nebyla nijak doložena a lze též uvést, že toto posouzení úvěruschopnosti pouze na základě příjmů a výdajů by i tak bylo zcela nedostatečné. 16. V této souvislosti soud odkazuje na závěry vyjádření v rozsudku NS ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, v němž tento uzavřel, že„ Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ 17. Nárok žalobce tak byl posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. § 2991 o. z. Jelikož žalovaný žalobci dlužnou částku dosud nezaplatil, soud mu tuto povinnost uložil, a to včetně příslušenství sestávajícího z úroku z prodlení ve smyslu ust. § 1968 o. z. ve spojení s ust. § 1970 o. z. Výše úroku z prodlení je stanovena v souladu s ust. § 2 nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Termín prodlení byl stanoven v souladu s ust. § 573 o. z., kdy předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne 7. 2. 2022, tj. dle domněnky doby dojití byla zásilka doručena dne 10. 2. 2022. Následující den byl posledním dnem pro dobrovolné splnění vymáhané povinnosti a v prodlení se tak žalovaný ocitl dne 12. 2. 2022. 18. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. 19. Vzhledem k tomu, že soud uzavřel, že smlouva je neplatná, zamítl nárok žalobkyně co do poplatku sjednaného při poskytnutí úvěru a části příslušenství, jak je uvedeno ve výroku II. 20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 24 516 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 188 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 104 686,93 Kč sestávající z částky 5 300 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 16 800 Kč ve výši 3 528 Kč.