17 C 289/2022-29 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 16 527,59 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) smlouvu, na jejímž základě byla žalovanému dne 7. 9. 2020 poskytnuta částka 7 900 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit nejpozději do 7. 10. 2020 spolu s poplatkem ve výši 8 627,59 Kč. Žalovaný byl upomínán k zaplacení dlužné částky, avšak nezaplatil ničeho. Žalobkyně rovněž uvedla, že v případě, že by soud neměl nárok na zaplacení částky z titulu smlouvy o úvěru za prokázaný, požaduje žalobkyně, aby byl nárok v části jistiny posouzen jako nárok na bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně uvedla, že žalovaný byl lustrován z veřejně dostupných databází a k tomuto nenavrhuje žádných dalších důkazů. 2. Žalovaný se vyjádřil pouze tak, že požádal o sdělení možností řešení dané věci, a to buď na telefon, nebo na e-mail, ze kterého odeslal své vyjádření. 3. Soud žalovaného informoval o možnostech dalšího postupu ve věci, avšak žalovaný se již dále nevyjádřil a tím souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. 4. Na základě listinných důkazů založených ve spise dospěl soud ke skutkovému závěru, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu, kterou se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému částku 7 900 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku splatit do 7. 10. 2020 spolu s poplatkem ve výši 8 627,59 Kč (zjištěno ze smlouvy ze dne 7. 9. 2020). Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku 7 900 Kč (zjištěno z potvrzení o platbě). Právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně uzavřeli smlouvou, na jejímž základě došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 20. 1. 2022, kterým byl žalovaný rovněž vyzván k úhradě dlužné částky. Předžalobní upomínka byla žalovanému odeslána dne 20. 1. 2022 (zjištěno z podacího lístku). 5. Dle ust. § 573 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. z.“) se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. 6. Dle ust. § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 7. Dle § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 8. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému částku 7 900 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku splatit do dne splatnosti, což však neučinil. Pohledávka za žalovaným byla následně v souladu s ust. § 1879 o. z. postoupena na žalobkyni. Vzhledem k tomu, že soud je povinen z úřední činnosti přezkoumávat, zda při sjednávání smlouvy byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného, což však žalobkyně tvrdila, ale sama uvedla, že k tomu nenavrhuje žádné důkazy, dospěl soud k závěru, že smlouva je neplatná. Nárok žalobkyně tak byl posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. § 2991 o. z., kdy žalobkyně prokázala, že žalovanému byla poskytnuta částka 7 900 Kč. Jelikož žalovaný žalobkyni dlužnou částku dosud nezaplatil, soud mu tuto povinnost uložil, a to včetně příslušenství sestávajícího z úroku z prodlení ve smyslu ust. § 1968 o. z. ve spojení s ust. § 1970 o. z. Výše úroku z prodlení je stanovena v souladu s ust. § 2 nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Termín prodlení byl stanoven v souladu s ust. § 573 o. z., kdy předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne 20. 1. 2022, tj. dle domněnky doby dojití byla zásilka doručena dne 23. 1. 2022. Následující den byl posledním dnem pro dobrovolné splnění vymáhané povinnosti a v prodlení se tak žalovaný ocitl dne 25. 1. 2022. 9. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. 10. Vzhledem k tomu, že soud uzavřel, že smlouva je neplatná, zamítl nárok žalobkyně co do poplatku sjednaného při poskytnutí úvěru a části příslušenství, jak je uvedeno ve výroku II. 11. Výrokem III. soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Dle § 142 odst. 2 o. s. ř. by náležel nárok na náhradu nákladů řízení žalovanému, jemuž však žádné náklady spojené s tímto řízením nevznikly.