18 C 221/2022-17 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne 29. 3. 2022 ve znění jeho doplnění domáhala na žalované zaplacení částky uvedené v záhlaví z titulu smlouvy o úvěru č. [číslo], kterou s žalovanou uzavřela dne 8. 8. 2019 v elektronické podobě právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO]. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky. Žalovaná o poskytnutí úvěru zažádala online na internetových stránkách [webová adresa], kde vyplnila registrační údaje ve formuláři. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 8 000 Kč, který se žalovaná zavázala splatit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 5 070,52 Kč a úrokem ve výši 517,63 Kč v 12 pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaná však úvěr řádně a včas nehradila, za dobu trvání smluvního vztahu zaplatila právní předchůdkyni pouze částku 5 167,94 Kč, která byla započtena na poplatek za poskytnutí úvěru, smluvní úrok, jistinu, účelně vynaložené náklady, smluvní pokutu a úrok z prodlení. V důsledku prodlení žalované jí vznikla povinnost zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 % ze splatné neuhrazené částky za každý den prodlení a dále povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním. Na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 11. 10. 2021 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku vůči žalované na žalobkyni, což právní předchůdkyně žalobkyně žalované oznámila dopisem ze dne 27. 10. 2021. Ke dni postoupení činil dluh žalované jistinu 5 020,84 Kč, nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 2 957,80 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 277,11 Kč, nesplacenou smluvní pokutu ve výši 333,67 Kč (0,1 % denně z nesplacené jistiny 7 978,64 Kč za dobu od 10. 8. 2020 do 20. 9. 2020) a neuhrazené náklady na vymožení pohledávky ve výši 346 Kč. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení z jistiny 5 020,84 Kč kapitalizovaný za dobu od 1. dne prodlení po splatnosti závazku, tj. od 10. 8. 2021, do 17. 8. 2021 ve výši 422,16 Kč a dále od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od 12. 10. 2021, do zaplacení. K zaplacení dlužné částky byla žalovaná žalobkyní marně vyzývána předžalobní upomínkou, naposledy ze dne 3. 2. 2022. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Dříve, než začalo jednání, vzala žalobkyně s ohledem na absenci podkladů týkajících se posouzení schopnosti žalované splácet úvěr podanou žalobu zpět co do částky 3 914,58 Kč sestávající z kapitalizovaného úroku 3 580,91 Kč (myšlen v souladu se žalobními tvrzeními nedoplatek na poplatku za poskytnutí úvěru 2 957,80 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok 277,11 Kč a náklady na vymožení pohledávky 346 Kč) a smluvní pokuty 333,67 Kč. Soud proto podle § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jako „o. s. ř.“), v souladu s dispozitivním projevem žalobkyně řízení částečně zastavil, jak je patrno z výroku I. tohoto rozsudku. Vzhledem k tomu, že byl návrh vzat částečně zpět ještě před prvním jednáním ve věci, soud dle § 96 odst. 4 o. s. ř. nezjišťoval stanovisko žalované. 4. Z listin předložených žalobkyní učinil soud následující skutková zjištění, z nichž dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: 5. Žalovaná potvrdila dne 8. 8. 2019 prostřednictvím SMS kódu smlouvu o úvěru č. [číslo] uzavřenou s právní předchůdkyní žalobkyně (společností [právnická osoba], [IČO]) jako věřitelkou, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalované označené ve smlouvě jménem a příjmením, datem narození, adresou, číslem občanského průkazu, e-mailem a číslem bankovního účtu [bankovní účet] poskytnout bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 8 000 Kč a žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně vrátit do 9. 8. 2020 ve 12 měsíčních splátkách po 1 132 Kč celkem 13 588,15 Kč. Poplatek za poskytnutí úvěru činil 5 070,52 Kč, zápůjční úroková sazba 12 % ročně a RPSN 198,92 %. Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala dne 12. 8. 2019 na bankovní účet uvedený žalovanou ve smlouvě částku 8 000 Kč. Žalovaná úvěr řádně nesplácela. Smlouvou ze dne 11. 10. 2021 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni a žalované tuto skutečnost písemně oznámila dopisem ze dne 27. 10. 2021 odeslaným 29. 10. 2021 na adresu uvedenou ve smlouvě. K zaplacení žalované částky vyzval zástupce žalobkyně žalovanou dopisem ze dne 3. 2. 2022 odeslaným dne 7. 2. 2022. 6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 7. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou byla postoupena dle § 1879 o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalované oznámeno, žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku. 8. Věc byla soudem posuzována dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jako „o. z.“) a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jako„ ZoSÚ“), přičemž dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 513 o. z. příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Podle § 1970 občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou vznikl právní vztah založený smlouvou o spotřebitelském úvěru podle § 2395 a násl. o. z. a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Uzavření takové smlouvy podléhá povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně zkoumat úvěruschopnost dlužníka. Žalobkyně v řízení soudu sdělila, že nedisponuje důkazy o řádném zkoumání úvěruschopnosti žalované právní předchůdkyní žalobkyně dle § 86 an. ZoSÚ, a proto vzala žalobu částečně zpět a v tomto řízení se nadále domáhá pouze jistiny úvěru, která jí náleží i jako bezdůvodné obohacení podle § 2991 o. z. při zneplatnění úvěrové smlouvy pro absenci zkoumání úvěruschopnosti dlužníka, a zákonného úroku z prodlení v kapitalizované výši 422,16 Kč a od 12. 10. 2021 do zaplacení. 10. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 11. Z předložených listinných důkazů vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně dle smluvního ujednání žalované poskytla převodem na bankovní účet finanční prostředky ve výši 8 000 Kč. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru vznikla žalované povinnost vrátit právní předchůdkyni žalobkyně pouze to, co jí bylo na základě této smlouvy plněno po zohlednění provedených úhrad. Soud proto výrokem III. uložil žalované, aby žalobkyni zaplatila požadovanou částku nesplacené jistiny 5 020,84 Kč. Příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny bylo přiznáno v souladu s § 1970 o. z. ode dne následujícího po uplynutí desetidenní lhůty stanovené v předžalobní výzvě k plnění, tj. od 14. 11. 2021 (výzva k plnění byla dle § 573 o. z. žalované na základě domněnky doručena třetí pracovní den po odeslání dne 29. 10. 2021, tj. dne 3. 11. 2021), přičemž výše úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 12. Ve zbývajícím rozsahu, tj. co do částky kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 422,16 Kč a dále zákonného úroku z prodlení z částky 5 020,84 Kč od 12. 10. 2021 do 13. 11. 2021, soud žalobu výrokem II. zamítl, jelikož ujednání o splatnosti jistiny úvěru, z něhož žalobkyně při stanovení úroku z prodlení vycházela, je neplatné, jak je uvedeno shora. 13. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., jelikož žalobkyně, která zavinila částečné zastavení řízení, byla ve věci procesně úspěšná pouze z části, a to z 53,7 % a žalovaná ze 46,3 %. Žalovaná je tak povinna uhradit žalobkyni v poměru úspěchu a neúspěchu obou stran 7,4 % nákladů řízení žalobkyně. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 3 667 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku 400 Kč a v odměně advokáta, která je tvořena: