18 C 8/2022-93 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Návrhem podaným k Okresnímu soudu v Berouně dne 10. 11. 2021 postoupeným soudu zdejšímu ve znění jeho doplnění se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku z titulu smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne 10. 9. 2019, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované dne 11. 9. 2019 peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem za poskytnutí úvěru ve výši efektivní úrokové sazby 129,67 % ročně ve 48 měsíčních splátkách po 3 721 Kč splatných k 12. dni v kalendářním měsíci počínaje říjnem 2019. Žalobkyně prověřila schopnost žalované řádně hradit úvěr na základě dokladů a informací získaných od žalované, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalované atd.). Žalobkyně zjistila, že žalovaná nebyla evidována v insolvenčním rejstříku, celkový čistý měsíční příjem žalované činil 28 300 Kč, náklady 8 431 Kč, tudíž volné zdroje žalované byly dostatečné. Žalovaná po uzavření smlouvy požádala o bezúplatný odklad splátek z důvodu své pracovní neschopnosti/ukončení pracovního poměru, čemuž žalobkyně vyhověla a odložila splatnost původních splátek č. 11, 12 a 13, po dobu odkladu splátek neběžel sjednaný úrok za poskytnutí úvěru. Žalovaná však ani dále neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek úvěru. Žalobkyni vzniklo právo na zaplacení smluvních pokut v celkové výši 998 Kč (2 x 499 Kč) za prodlení s úhradou splátky č. 14 a 15 delším 30 dnů a náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované delším 15 dnů ve výši 200 Kč za každou splátku, tj. 800 Kč (4 x 200 Kč) za prodlení s úhradou splátky č. 4, 7, 14 a 15. V důsledku prodlení žalované došlo ke dni 17. 1. 2021 v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Podle čl. 6 smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny a tuto novou jistinu ve výši 57 380,71 Kč byla žalovaná povinna uhradit nejpozději v den zesplatnění. Do dne zesplatnění úvěru uhradila žalovaná žalobkyni pouze částku celkem 38 268 Kč. Před zesplatněním úvěru žalobkyně marně vyzývala žalovanou k zaplacení jejího dluhu. Žalobkyně dále na žalované žádá zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení s její úhradou. V souladu s § 9 zákona č. 177/2020 Sb. nevznikalo žalobkyni od 1. 5. 2020 do 31. 10. 2020 právo na platby sjednané nebo stanovené pro případ prodlení žalované. Po zesplatnění úvěru uhradila žalovaná žalobkyni ještě celkem částku 8 221 Kč. Žalobkyní uplatněný nárok sestává z aktuální dlužné nové jistiny ve výši 49 159,71 Kč, smluvní pokuty vyčíslené na částku celkem 16 063,74 Kč a náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované ve výši 800 Kč. Žalobkyně se rovněž domáhá zaplacení úroku v nominální roční úrokové sazbě 86,1 % ročně za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 48 136,88 Kč ode dne 19. 1. 2022 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z nové jistiny úvěru, smluvní pokuty 998 Kč a náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované. Žalobkyně žádá přiznat příslušenství od druhého dne následujícího po zesplatnění. Žalobkyně žalovanou marně vyzývala k zaplacení dluhu předžalobní výzvou, kterou žalovaná obdržela 1. 11. 2021 a požádala o možnost splátkového kalendáře. Žalobkyně sdělila žalované, že eviduje dvě její smlouvy a dotázala se na výši splátky, kterou by mohla žalovaná hradit. Když žalovaná na dotaz žalobkyně nereagovala, podala žalobkyně k soudu žalobu a až po jejím podání obdržela odpověď žalované na dotaz ohledně splátek. 2. Žalovaná nárok žalobkyně zcela neuznává a navrhuje zamítnutí žaloby. Žalovaná se domnívá, že žalobkyně nezkoumala dostatečně její úvěruschopnost, protože z výpisu z registru nebankovních klientských informací lze vyčíst, že u žalované byl uveden kód příznaku, který znamená, že klientova smlouva je hodnocena jako špatná. Žalovaná rovněž považuje žalobu za předčasnou, protože žalovaná s žalobkyní ohledně svého dluhu v listopadu 2021 komunikovala, na žalovanou navržené splátky však žalobkyně nereagovala a podala žalobu k soudu. Žalovaná rovněž považuje požadovanou výši úroku z úvěru za neoprávněnou vzhledem k § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru. 3. Dříve, než začalo jednání, vzala žalobkyně podanou žalobu zpět co do rozdílu mezi uplatněným obchodním úrokem ve výši 86,1 % ročně a nově požadovaným obchodním úrokem 35 % ročně z dlužné jistiny, což po přepočtu upravené nové jistiny znamená zpětvzetí co do částky 5 487 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 487 Kč od 19. 1. 2021 do zaplacení a s úrokem ve výši 51,1 % p. a. z částky 48 136,88 Kč od 19. 1. 2021 do zaplacení. Žalobkyně po úpravě svého nároku požadovala na žalované jistinu úvěru 48 136,88 Kč, úrok v kapitalizované výši 3 757 Kč, smluvní pokutu 998 Kč a 15 065,74 Kč, náklady spojené s prodlením žalované ve výši 800 Kč po odečtení úhrad žalované po zesplatnění v celkové výši 8 221 Kč. Soud proto podle § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jako „o. s. ř.“), v souladu s dispozitivním projevem žalobkyně řízení částečně zastavil, jak je patrno z výroku I. tohoto rozsudku. Vzhledem k tomu, že byl návrh vzat částečně zpět ještě před prvním jednáním ve věci, soud dle § 96 odst. 4 o. s. ř. nezjišťoval stanovisko žalované. 4. Z provedeného dokazování má soud za zjištěný následující skutkový stav: 5. Žalobkyně je registrovaným nebankovním poskytovatelem spotřebitelských úvěrů (výpis ze seznamu registrovaných subjektů). Žalovaná podepsala dne 10. 9. 2019 u obchodního zástupce žalobkyně návrh na uzavření smlouvy o úvěru [číslo] kterým žalovaná požádala žalobkyni o bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 50 000 Kč hrazený včetně zápůjční úrokové sazby ve výši 129,67 % ročně ve 48 měsíčních splátkách po 3 721 Kč. Celková částka, kterou měla žalovaná zaplatit, činila 178 608 Kč. Dle čl. 6 odst. 1 návrhu smlouvy v případě prodlení žalované s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 30 dnů vzniká žalované povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se ocitla v prodlení o délce 30 dnů. Podle čl. 6 odst. 3 písm. b) návrhu smlouvy, jestliže se žalovaná ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 65 dnů, automaticky dojde k zesplatnění úvěru a dle čl. 6 odst. 4 návrhu smlouvy ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nezaplacená jistiny úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru, kterou je žalovaná povinna zaplati nejpozději ke dni zesplatnění úvěru. Dle čl. 6 odst. 5 návrhu smlouvy jestliže žalovaná po zesplatnění nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká jí povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou (návrh na uzavření smlouvy). Před podpisem návrhu na uzavření smlouvy obdržela žalovaná od žalobkyně předsmluvní formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru (předsmluvní formulář). Žalobkyně žalované dopisem ze dne 12. 9. 2019 sdělila, že akceptovala její návrh na uzavření smlouvy (oznámení), k dopisu byl přiložen splátkový kalendář, dle kterého byla první splátka úvěru splatná 12. 10. 2019 a poslední dne 12. 9. 2023 (splátkový kalendář). Žalobkyně vyplatila žalované částku 50 000 Kč na účet [číslo] [bankovní účet], což žalovaná učinila nesporným (doklad o vyplacení úvěru). Efektivní úroková sazba ve výši 129 % ročně odpovídá nominální úrokové sazbě ve výši 85,7826 % ročně (vyjádření znalce [titul] [jméno] [příjmení], [titul], [titul]). 6. Při prověřování úvěruschopnosti žalobkyně zjistila, že žalovaná nemá žádný negativní příznak v registru SOLUS (lustrace SOLUS), dle registru nebankovních informací byl u žalované evidován kód příznaku 16, což znamená, že smlouva je hodnocena jako špatná (lustrace NRKI). V srpnu 2019 činila čistá mzda žalované u jejího zaměstnavatele [právnická osoba] částku 28 302 Kč, z níž však bylo žalované vyplaceno pouze 14 939 Kč a částka 12 219 Kč byla použita na úhradu pohledávek (výplatní páska). Průměrný čistý měsíční příjem žalované za měsíce červen až srpen 2019 činil 28 321 Kč, za měsíc srpen 2019 pak 28 302 Kč. Zaměstnavatel žalované potvrdil, že pohledávky ve výši 12 219 Kč jsou za osobní nákup DVD, osobní taxi a telefony (potvrzení zaměstnavatele). Žalobkyně při hodnocení bonity žalované vyšla z čistého měsíčního příjmu žalované ze zaměstnání ve výši 27 000 Kč a výdajů 4 710 Kč sestávajících z životního minima 3 410 Kč a nákladů na bydlení 1 300 Kč. Žalovaná uvedla, že s nikým nesdílí společnou domácnost, jako formu bydlení označila zbytkovou skupinu„ jiné“ bez bližšího upřesnění (hodnocení klienta). 7. Žalovaná předložila žalobkyni oznámení o zániku jejího pracovního poměru u spo